Nápadné květy okrasného keře kdoulovce hýří odstíny převážně červené barvy, zatímco plody barví konec léta do zelené a žluté.
Opadavé, trnité keře kdoulovce (Chaenomeles) dorůstají většinou od metru do dvou metrů výšky. Pocházejí z východní Asie. Botanici rozeznávají čtyři původní přírodní druhy. Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) z Japonska a kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa) z Číny a Japonska jsou těmi nejčastěji pěstovanými. Často se pěstuje i jejich kříženec kdoulovec nádherný (Chaenomeles × superba).
Odrůda kdoulovce lahvicovitého (Chaenomeles speciosa) Versicolor Lutescens
Třetí původní druh kdoulovce ze střední Číny bez českého druhového jména Chaenomeles cathayensis se pěstuje pouze v botanických zahradách nebo specializovaných sbírkách.
Slovo cathayensis znamená v překladu čínský, ovšem jméno kdoulovec čínský používá příbuzný a dosti podobný druh Pseudocydonia sinensis, který bývá ke kdoulovcům některými odborníky řazen. Od kdoulovců se liší vyšším vzrůstem, absencí trnů nebo růžovými květy, které vyrůstají po jednom, nikoliv ve svazečcích. Je to sbírková dřevina, vzácná i v botanických zahradách.
Čtvrtým, rovněž sbírkovým druhem kdoulovce je kdoulovec tibetský. Jméno v češtině jsem použil jako překlad latinského jména Chaenomele thibetica z Tibetu.
Odrůda křížence kdoulovce nádherného (Chaenomeles × superba) Nicoline
Listy mají kdoulovce střídavé, jednoduché, kožovité, na okraji vroubkované až pilovité, s velkými vytrvalými palisty.
Stejně jako u většiny ostatních rodů z čeledi růžovitých (Rosaceae), kam patří i kdoulovce, jsou květy pětičetné. Vyrůstají na postranních zkrácených větévkách. Kvetou nejčastěji od poloviny dubna do poloviny května.
Korunní plátky jsou zbarveny oranžovočerveně (kdoulovec japonský), různými odstíny červené, vzácně růžové nebo bílé (kdoulovec lahvicovitý, kdoulovec nádherný).
Kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa) Yukigoten
Zploštěle kulovité nebo hruškovité plody (malvice) mají mnoho semen. V odstínech zelené nebo žluté. Na straně přivrácené ke slunci jim červenají líčka.
Právě kvůli plodům, kterým se říká kdoule, bývá na zahradách příbuzná kdouloň podlouhlá (Cydonia oblonga). Plody kdouloní a kdoulovců mají obdobné obsahové látky, vůni a chuť. Můžeme je zpracovat na marmelády nebo želé.
Plody tepelně upravujeme; v tuzemských podmínkách nedozrají tak, aby byly poživatelné čerstvé. Plody kdoulovců zůstávají na keřích většinou nepovšimnuty bez dalšího využití. Pro svou příjemnou vůni je můžeme vkládat do skříní nebo šuplíků k prádlu.
Kdoulovce jsou světlomilné keře, kterým se daří i v půdách méně zásobených živinami či znečištěných. Půdy by měly být propustné, mohou být dokonce až kamenité. Rostliny obstojně snášejí i větší přísušky. Vůči nízkým teplotám jsou kdoulovce odolné, lze je běžně pěstovat do nadmořských výšek kolem 500 m n. m.
Ve vyšších nadmořských výškách by již měly být vysazovány na chráněná stanoviště. Při pozdních jarních mrazech mohou namrzat poupata, květy nebo rašící listy. Pro jejich specifický vzhled není vhodné je tvarovat. Vytvářejí řídké, rozsochaté keře, kde jakýkoliv řez působí nepatřičně.
Keře kdoulovce Chaenomeles cathayansi
Vhodné může být příležitostné zmlazení celého keře po mechanickém poškození nebo stáří. Do okolí se rozrůstají podzemními výběžky, které je možné při množení použít jako odkopky.
Výsadbu plánujeme tak, aby nám odnožující keř nevrůstal na plochy, kde to není žádoucí. Při množení lze kromě odkopků použít řízkování nebo výsev semene. Mějme však na paměti, že semenem nepodržíme vlastnosti odrůd. Keře můžeme vysazovat buď jako solitéry, nebo do menších skupin.
Kdoulovec lahvicovitý Cardinalis
Z oblíbeného rodu vzniklo po dobu jeho kultivace velké množství odrůd ze selekcí původních druhů nebo záměrným křížením jednotlivých druhů a výběrem z potomstva.
Kromě již zmiňovaného kdoulovce nádherného (Chaenomeles × superba) jsou to kultivary od následujících uměle vzniklých kříženců. Uvádím pouze vědecké jméno a rodičovskou kombinaci hybridu): C. × californica (C. cathayensis × C. superba), C. × clarkiana (C. cathayensis × C. japonica) a C. × vilmoriniana (C. cathayensis × C. speciosa).
V některých případech již není možné stanovit rodičovskou kombinaci příslušné odrůdy. Uvádím ji proto samostatně rovnou za jménem rodu. Níže najdete výběr jednotlivých druhů a odrůd v kategoriích dle typických vlastností.
Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica)
Pro snadnější orientaci v sortimentu doporučuji navštívit specializované sbírkové objekty. Jedním z těch, kde mají kolekci kdoulovců, je například. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., v Průhonicích. Nejlepší termín pro návštěvu je v době kvetení, přibližně od poloviny dubna do poloviny května.
Bílé jednoduché: C. speciosa Candida, C. speciosa Nivalis, C. speciosa Snow, C. × superba Jet Trail
Bílé (často s odstíny žluté nebo zelené) poloplné nebo plné: C. speciosa Yukigoten
Bílorůžové až růžové jednoduché: C. speciosa Apple Blossom, C. speciosa Moerloosei, C. speciosa Toyo-Nishiki
Kdloulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa) Moerloosei
Bílorůžové až růžové poloplné až plné: C. speciosa Falconnet Charlet, C. speciosa Rosea Plena, C. speciosa Versicolor Lutescens (výrazné přechody do oranžové), C. × superba Cameo.
Oranžové jednoduché: C. japonica, C. japonica Orange Beauty, C. × superba Mandarin, C. × superba Vermilion.
Oranžové poloplné nebo plné: C. × superba Early Orange, C. × superba Sunset, C. Orange Storm
V odstínech červené jednoduché: C. speciosa, C. speciosa Cardinalis, C. speciosa Knap Hill Radiance, C. speciosa Rubra Grandiflora, C. × superba Crimson and Gold, C. × superba NIicoline
Odrůda kdoulovce Knap Hill Radiance
V odstínech červené poloplné až plné: C. speciosa Simonii, C. × superba Red Chiev, C. Scarlet Storm.
Zdroj: Autor pracuje pro VÚKOZ, v. v. i., Oddělení kulturní krajiny a sídel
Foto autor a Z. Kiesenbauer
Nenáročná a přitom mimořádně nutričně hodnotná. Aronie je taková. Přečtěte si, proč černá jeřabina patří do zahrady.
Prastará dřevina bývala ceněna v minulosti kvůli dřevu, které se používalo pro výrobu zbraní – kopí, oštěpů, šípů. Dnes nás dřín těší svou krásou i obsahem vitaminů v plodech.
Borůvky v uvozovkách jsou druhy, kterým borůvky sice říkáme, ale s těmi lesními nemají z botanického ani pěstitelského hlediska prakticky nic společného.
Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
