Na pěstování je kaliandra v našich zeměpisných podmínkách náročnější. Její okrasné květenství, připomínající hebký štěteček, za to ale stojí.
Tento tropický keř pochází z nejnižších partií východní Bolívie, kde dorůstá do maximální výšky 5 m. V našich zeměpisných šířkách je kaliandra pěstovaná jako keř přenosný.
Hned zpočátku je potřeba říci, že ačkoliv rod kaliandra (Calliandra) dnes zahrnuje přibližně 200 uznávaných druhů, předmětem pěstitelského zájmu je pouze několik z nich. Pomyslný žebříček popularity vede bezesporu kaliandra červenohlavá (Calliandra haematocephala).
Kaliandra má krásné a vzhledově specifické květy
Calliandra haematocephala původně pochází z nejnižších partií východní Bolívie, kde vytváří nižší keře dorůstající maximální výšky do 5 m. Řadíme ji do čeledi citlivkovité (Mimosaceae), ale v současné literatuře ji můžeme najít zařazenou do velké čeledi bobovité (Fabaceae).
Taktéž poupata mají velmi specifický vzhled, před rozkvetením vypadají jako plody malin
Můžeme ji množit buď semeny nebo řízky. Pokud se rozhodneme pro výsev, provádíme ho vždy na jaře a semena lehce zatlačíme do substrátu, který udržujeme po celou dobu klíčení mírně vlhký. Jakmile rostlinky vytvoří první pravý list, můžeme je přesadit do malého květináče a pěstovat je samostatně. Řízkování je poněkud složitější, protože odebrané polodřevité řízky špatně zakořeňují.
Samotné pěstování již větších rostlin už je poměrně bezproblémové. Vždy však musíme připravit kvalitní, propustný substrát, který získáme namícháním univerzálního rašelinového substrátu s agroperlitem v poměru 3:1.
Vhodné je obohatit jej při přesazování také dlouhodobě působícími, komplexními hnojivy, která zajistí základní výživu podle zvoleného typu hnojiva na 3 až 6 měsíců. I přesto je vhodné rostliny mírně přihnojovat během vegetace a to zhruba v měsíčním intervalu.
Zálivka by měla být vydatná, obzvlášť v době největších veder, protože rostliny na nedostatek vody poměrně rychle reagují svěšením listů. Kaliandru umístíme vždy na plně osluněné místo. Ven ji vynášíme v době, kdy již nehrozí pozdní jarní mrazíky a do zimoviště ji přenášíme na konci září.
Během doby vegetačního klidu vyžaduje světlo a velmi omezenou zálivku. V přírodě se jedná o stálezelený nebo částečně opadavý druh, což je potřebné respektovat.
Pokud dojde k opadu všech listů, je to pro rostlinu škodlivé a v takovém případě se může stát, že na jaře již nevyraší. Proto ji pěstujeme jako přenosnou rostlinu a zimujeme ji při teplotách okolo 15 °C, při kterých ji udržujeme stále v mírném růstu.
Patřičná péče se v tomto případě vždy vyplatí, protože pohled na překrásná květenství je opravdu úchvatný.
Foto autor
K zámeckým zahradám a oranžériím patřily různé druhy rostlin, které u nás kvetly v zimním období. Orchideje, citrusy a právě i kamélie.
Sena je rod tropických stromů a keřů. Některé druhy se hodí pro pěstování v našich podmínkách proto, že jsou menší velikosti a tedy přenosné.
Seznamte se, prosím. Spatodea zvonkovitá, lidově nazývána tulipánový strom, může kvést v příznivých podmínkách tropů až celoročně.
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.
