
Keře vnesou do zahrady vítané vlastnosti. Vymezí pozemek, podpoří intimitu, vytvoří příjemná zákoutí, skryjí méně vzhledná místa.
Zejména keře větších rozměrů, jako je například líska (Corylus), šeřík (Syringa), štědřenec (Laburnum) nebo tamaryšek (Tamarix) podstatně pomohou s tím, aby zahrada měla svou originální tvář.
Druhy, kultivary a velikost keřů volíme tak, aby splnily všechna naše očekávání.
Keře dorůstající do výšek kolem 20 cm, jako je vřesovec (Erica), tavolník (Spiraea), ořechokřídlec (Caryopteris), dřišťál (Berberis), jalovec (Juniperus), používáme ve skalkách nebo jako půdopokryvné dřeviny.
Středně vzrůstné keře umisťujeme v zahradě před vyšší keře a stromy i jako rostliny, které zaplní prostor vybraný. U takových většinou počítáme s výškou do 1,5 m. Patří k nim některé druhy zimostrázu (Buxus), kdoulovec (Chaenomeles), tavolník (Spiraea), zlatice (Forsythia), skalník (Cotoneaster), zakrslé formy jehličnanů – borovice (Pinus), smrku (Picea), cypřišku (Chamaecyparis), zaravu (Thuja).
Keře dorůstající několika metrů, většinou kolem 2 až 4 m: některé druhy zlatice (Forsythia), šeřík (Syringa), ruj (Cotinus), hlohyně (Pyracantha), kalina (Viburnum).
Tvary, habitus, květy, plody i podzimní zbarvení listů keřů oživí, zjemní a zkrášlí každý prostor. Svůj výběr keřů do zahrady zpřesníme, když si je rozdělíme do dalších skupin:
Také doba kvetení může být pro volbu druhu velmi důležitá. Většina keřů kvete brzy na jaře. Například šácholan (Magnoilia), zlatice (Forsythia), lýkovec (Daphne), tavolník (Spiraea), kdoulovec (Chaenomeles). Další zase v létě: ibišek (Hibiscus), růže (Rosa), ořechokřídlec (Caryopteris) aj.
Rovněž se hodí využít příležitost, kterou výběr keře do zahrady nabízí, k poradě s profesionály, kteří s tím či oním druhem nebo odrůdou mají vlastní zkušenost. Pomůže nám to třeba později při péči, kterou dřevina potřebuje.
Čím lépe keře vybereme, tím spíš přinesou to, co od nich očekáváme. Pohlednou kulisu zeleně, odclonění od sousedních pozemků, intimitu zahrady, pokoukání na krásné habity, květy, olistění, pěkné plody, podzimní barvy, zimní texturu opadavých keřů a jiné zážitky.
Vhodně založená zahrada dokáže časem umírnit i potlačit zaplevelení půdy kolem keřů. Dobře zvolené odrůdy budou vyžadovat méně řezu a tvarování. Kulovité, polokulovité a vejčité tvary jsou na údržbu snazší než krychle, kvádry či různé bizarní tvary.
Pokud nám některé keře přerostou, většina jich snáší velmi dobře radikální zmlazení. Také možnost keř přesadit bývá dostupnější než přesazení stromu.
Je mnoho druhů užitkových keřů, které nám přinesou nejen krásu, ale i chutné plody: rybíz (Ribes), muchovník (Amelanchier), borůvka (Vaccinium), zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica). Ani ty nemusí být na zahrádce vyhnány do kouta, někam mimo naši okrasnou zahradu. Můžeme je kombinovat s okrasnými rostlinami. Jen musíme brát v úvahu prostor, který potřebujeme při sklizni plodů, případně při použití chemické ochrany.
Zakrslé keřové jehličnany budeme v malé i rozlehlé zahradě používat častěji než jejich příbuzné obří druhy. Jejich celoroční, mírně se měnící a strnulý vzhled, je pro kontrast s listnáči velmi důležitý a hlavně skupina čarověníků nám přinese velmi zajímavé barevné i tvarové jedince.
Mohou být naroubované na kmenotvorných podnožích a zde máme jistotu jejich malého vzrůstu a tím se zbavíme i obav z nepřijatelné velikosti korun a vytvoříme si miniaturní stromek.
Foto autor
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.