Není zahrada jako zahrada a také není růže jako růže. Informace z obchodů ani obalů často nestačí. Je lepší o kupovaných růžích vědět víc.
Zobrazení květu na obale prodávané sazenice málokdy odpovídá tomu, co z ní vykvete. Také výška růže bývá uvedena ve velkém rozpětí.
Ani fotografie v katalogu prodejce nemusí mít výpovědní hodnotu odpovídající skutečné barevnosti nebo hustotě květů. A to zejména, když ve kvetoucím živém plotě či jiné výsadbě chybí poupata i odkvétající květy nebo ty, které odstín při odkvětu mění či ztrácejí. V detailu stěží poznáte, zda má květ 3 nebo 13 cm. Z popisů nabydete dojmu, že skoro každá růže intenzivně voní, což zdaleka není pravda.
Pnoucí růže odrůdy Mír s květy v různých fázích kvetení
Vyplatí se prodávané názvy odrůd a skupin růží zaznamenat a pak si v klidu doma opatřit další informace o vybraných růžích. Dobré je kupovat růže alespoň s jedním květem na ukázku, ten však při skleníkovém přirychlování nebývá typický. Svůj výběr vylepšíme, když máme možnost vidět odrůdu ve školce na poli. Během září tam můžeme posoudit i náchylnost k napadení černou skvrnitostí růží a padlím růžovým.
O houbové chorobě růží – černé skvrnitosti listů – se uvádí, že více napadá starší odrůdy
Abychom nekupovali zajíce v pytli a po letech s hrůzou nesledovali, co to vlastně vyrostlo, je potřeba se orientovat aspoň v základních skupinách růží. Vzhledem k tomu, že sazenice v kontejnerech a sáčcích s balem jsou často zahraničního původu, hodí se znát i cizojazyčná jména skupin. Například:
Další používaná označení: plané růže, divoké růže, Wildrosen (německy), species wild (anglicky), botanique rose (francouzsky), ботанические розы (rusky), botaniczny róže (polsky).
Původní druhy a typy jim blízké jsou zpravidla robustní keře s jednoduchým, většinou růžovým nebo bílým prázdným květem, který má 5 plátků. Až na výjimky kvetou jen na počátku léta, ale bývají pozoruhodné i svými šípky.
Šípky růže svraskalé ze skupiny botanických růží
Další používané zkratky a označení: H, staré růže, historische Rose, Altenrosen (německy), historically rose (anglicky), исторические розы (rusky), történelmi rózsák (maďarsky).
Je to souborná skupina, kam se řadí odrůdy, které vznikly před vyšlechtěním současných moderních skupin růží (většinou před rokem 1867). Mezi historické růže patří zejména hybridy růže galské (hybridy Rosa gallica) a skupiny růží jako jsou bengálky, bourbonky, čajovky, noisettky, portlandky, remontantky.
Keře historických růží mají různý vzhled, květy jsou často hustě plné a vonící. Mezi barvami chybí žlutá a oranžová.
Velkokvěté růže (VK): Čajohybridy (ČH), Floribundy grandiflory (FG)
Mnohokvěté růže (MK): Floribundy (FL) (garnetky), Polyantahybridy (PH), Polyantky (PL)
Sadové růže (S): Klasické sadové růže (Sk), Rugosa hybridy (Sr), Růže stolisté (Ss), Anglické růže (Sa)
Pnoucí růže (PN): ramblery, climbery
Pokryvné růže (PK)
Miniaturní růže (MI)
Jiné názvy známých skupin růží
Foto autor
Velkokvěté čajohybridy vynikají paletou barevných tónů, nižší mnohokvěté růže se dost liší, proto se třídí do tří podskupin i podle květů.
Růže z Dunajské Stredy vyšlechtěné Szilvesztrem Gyõrym znají mnozí čeští obdivovatelé růží. Mají jedinečné květy, zajímavá jsou jména odrůd.
Mezi pnoucí růže se řadí odrůdy dorůstající dva i osm metrů. Zatímco ty první mohou okrášlit drátěný plot, pro druhé máme vyšší cíle.
Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
Pěkný den,
děkuji panu Žlebčíkovi za pravidelnou osvětu na téma růží.
Jednou ze zajímavých skupin jsou Kordesovy „jarní“ růže. Jde o křížence Rosa spinosissima s moderními růžemi. Většinou jde o větší keře (2 – 3 metry výšky a šířky) s jednoduchými bílými, světle žlutými nebo světle růžovými velkými květy. Tyto růže kvetou pouze na konci jara, ale tak bohatě, že ani není vidět olistění. Mezi nejkrásnější patří Frühlingsmorgen (s jednoduchým růžovým květem s bílým okem) a Frühlingsduft (s poloplným světle žlutým květem, který postupně přechází do světle růžové).
Výhodou rostlin této skupiny je vysoká odolnost k mrazu a chorobám. Proto jsou také velmi oblíbené v Polsku a ve Skandinávii. V druhé polovině 20. století byly tyto keře vysazovány do veřejných výsadeb i u nás. Díky jejich odolnosti je stále můžete nalézt. Poznáte je snadno podle menších, sivých a mnohočetných listů a především podle hustého otrnění s přímými (nikoli zahnutými) ostny.
Tyto rostliny lze řízkovat v červnu těsně po odkvětu. Důležité je ponechat odkvetlý vrchol řízku (zbavený květních plátků!) a těsně nad řeznou plochou na spodní části řízku ponechat očko. Část řízku, která bude pod zemí, je vhodné opatrně odlistit (odtrhnout list do strany).
Vše dobré přeje
Milan Číha