Smrk, který dlouhými větvičkami zasahuje například do cesty nebo nad nižší rostliny, vyžaduje úpravu. Měli bychom větve řezat tak, aby zásah nebyl posléze znát.
Volně rostoucí větve smrku mají na koncích pupeny, které prorůstají. Když je plotostřihem seřežeme v ploše, konce větví zůstanou trčet do prostoru bez velké naděje, že by obrostly.
Na takové úpravy jsou lepší nůžky. Odstraňujeme jimi část větve, třeba i delší, a to tak, že větev sestřihneme nad některým z nižších větvení.
Větev, kterou chceme krátit tak, aby smrk zůstal hustý
Rozvětvené tenčí větvičky reagují na krácení intenzivnějším prorůstáním. Stávají se postupně dominantními, koncovými. Vyvíjejí se na nich další pupeny a nové přírůstky, které v případě potřeby můžeme opět krátit.
Při takto opakovaném zakracování stěna houstne podobně, jako když vytváříme ze smrku živý plot.
Takový zákrok stromu neublíží, může se udělat najednou, na více větvích najednou. Optimální je upravit vždy celé patro, nenechávat v něm větve bez úpravy. Nejlépe na jaře, před rašením smrků.
Foto autor
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Jarní zeleň svěžích lístků a nových výhonů má svůj jedinečný odstín. Občas ji však pokazí stopy po škůdcích. Atakují i krásu okrasných rostlin.
Jaro přináší mnohé radosti včetně kvetení. Těšíme se zejména z květů jarních cibulovin, talovínů, lýkovců, čemeřic, ovocných či okrasných stromů.
Ploty mohou být různé a z různých materiálů. Jednou z možností jak vymezit pozemek je vysadit dřeviny, ze kterých postupně, většinou s lidskou pomocí vyroste přírodní ohraničení.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
