Z jara se půda opět otevírá a nová sezona může začít

16. 3. 2023

O svatojánské noci se prý otevírají skály a vydávají poklady. Z jara je to pro změnu půda, která se při oteplení otevírá setí a sázení.

Zralá půda se obyčejně nemaže, nezůstává na nářadí a semínka do vyhloubených rýh padají mezi maličké hrudky na jejich dnech.

To je ideální vlastnost na strukturních půdách bohatých na organickou hmotou, na pěkně přemrzlých černozemích, na půdách delší dobu zahradnicky obhospodařovaných, které jsou hnojeny organikou. V tomto případě můžeme vše zvládnout v jednom dni:

  • Urovnání povrchu.
  • Naznačení a vyhloubení výsevních či výsadbových brázd.
  • Výsev či výsadbu.
Půda ideální struktury

Ideální drobtovitá struktura zeminy

Úprava půdy

Tam, kde je organického podílu z různých důvodů málo, to bývá především u půd písčitých nebo naopak jílovitých, budeme muset přistoupit k dalším krokům, kterými méně strukturní půdy zlepšíme.

Práce si s potřebným odstupem rozdělíme do více dnů:

  • Lehké půdy, které jsou po zimě rozmyté, nestrukturní, ale ne příliš mokré, stačí jen nakypřit nebo do různě vysoké povrchové vrstvy zamíchat dobře vyzrálý kompost.
  • U těch těžkých jílovitých je to složitější. Jednak v sobě drží vodu mnohem déle než půdy písčité a také se s nimi mnohem hůře pracuje.  U takovýchto půd je třeba dodat více složek do půdy. Vhodný je písek o různě velkých zrnech nebo organický, dobře rozložený hnůj nebo kompost.

Tyto složky do půdy zapracováváme tak, aby zlepšení bylo znát. Pokud vylepšující složky zaryjeme na rýč hluboko, nebudou při setí či výsadby zeleniny příliš nebo vůbec využité.

Půdy uléhavé ještě na jaře jednou prokypříme a přeryjeme. I v tomto případě je můžeme zlepšit přidáním organiky. Za vyzkoušení stojí i použití zeleného hnojení, které se přes zimu nechává a teprve na jaře ho zapravíme do půdy.

Na takto osetých pozemcích sice nemůžeme pěstovat jarní cibuli, česnek, setou kořenovou zeleninu, raději ani salát, ředkvičky a ředkve, ale košťálovinám, tykvovitým, paprikám a rajčatům, lilkům to bude vyhovovat. A také to pomůže struktuře půdy, kterou proti jejímu zničení přes zimu chrání porost a kořenový systém zeleného hnojení.

Po hloubkovém kypření a rytí by měl přijít určitý čas ke slehnutí země a obnově kapilarity. Za sucha je toto období delší, za deštivého počasí půda sléhá rychleji.

Půda a její kapilarita

Přes zimu do sebe půda nasákne takové množství vody, jaké je schopna udržet. Tak jak se voda z povrchu vsakuje, jak se z ní nyní vydává na cestu zpátky a vypařuje se. K povrchu se dostává vzlínáním, díky kapilaritě.

Když připravujeme v půdě lůžko pro semena či plody, měli bychom v hloubce výsevu tuto cestu vody k povrchu přerušit nakypřením půdy.

Na pohled bude jasné, že nakypřená půda je na povrchu oschlá. Ta, se kterou nebylo hýbáno, je stále tmavá, vlhká díky zásobě vody v nižších vrstvách a jejímu transportu kapilárami až na povrch. Tam, kde je vláhy v půdě více, než je zdrávo, je to dobře. A tam, kde už potřebujeme začít s ní šetřit, musíme zakročit.

Půda, její ohřívání, výsev a výsadba

Půda se přirozeně ohřívá dopadem slunečního záření na nenarušený povrch. Každý druh zeleniny, někdy i odrůda, má dáno, kolik °C potřebuje ke klíčení.

Pokud zeleniny vysejeme do studenější půdy, mohou zareagovat různým způsobem:

  • Klidně leží, nasávají vlhkost, probouzejí se a ve chvíli, kdy se půda dostatečně oteplí, vyrazí. Vyklíčí, vyraší nad povrch a rostou, jak mají. To je třeba mrkev, petržel, ředkvička, často i hrášek.
  • Klidně leží, nasávají vodu, ale neprobouzejí se. Studené okolí je ničí, semena či plody pod slupkou začnou zahnívat. Taková semena, či plody nikdy nevyrostou. Obyčejně to bývají předčasně vyseté fazole, okurky, tykvovité rostliny, ve velkém vlhku a chladu i hrášek.
  • Třetí skupina semen či plodů (sazenic) zase klidně leží na dně brázdičky, nebo ukazuje své listy nad zemí, ale po nasáknutí vody do semen, plodů, kořenů projde jarovizací a místo toho, aby přinesla úrodu, pohrne se do kvetení. To se může stát u některých odrůd mrkve, řepy, u sadby kedluben, celeru, brokolice, jarního pekingského zelí, hlávkové čekanky seté pro jarní sklizeň.

Se zahříváním můžeme pomoci

Půdě můžeme s intenzivnějším ohřevem  pomoci nastýláním kompostu na její povrch. Tmavý kompost hezky přitáhne a udrží více tepla. Využít lze i tmavou netkanou textilii nebo černou fólii. Teplo se pod nimi hezky udrží a kumuluje.

Větší zahřátí můžeme očekávat i tehdy, když na záhonech vytvoříme hrůbky. Hrůbky nemusí být nutně jen jako základ pro výsadbu brambor, ale také pro výsev mrkve, petržele nebo pro výsadbu jahodníku.

Půdu bychom mohli teoreticky zahřívat i odspodu. Do hlubokých rýh navezeme slamnatý hnůj, který ušlápneme a překryjeme zeminou, kompostem. Takové hrůbky by byly základem pro výsev či výsadbu okurek, některých druhů a odrůd tykví, pro výsadbu rajčat, paprik, lilků.

Půda obohacená hnojem a kompostem

Brázda s hnojem, částečně již překrytým rozloženým kompostem

V kombinaci s nakrýváním netkanou textilií můžeme dosáhnout sklizní dřív, než když sejeme do země bez popsané přípravy. Menší vrstvu na dno hrůbku můžeme přichystat třeba pod sazenice jahodníku, pod košťáloviny, cukrovou kukuřici.

S výsadbou či setím počkáme nejméně tři týdny. Ještě lépe uděláme, když vydržíme měsíc. Během této doby se bakterie žijící v půdě a kompostu postupně množí a začínají měnit hmotu mrvy v živiny pro rostliny.

Nezapomínejme na včasné hnojení

Neměli bychom zapomínat na hnojení. Organické hnojení, třeba granulovaný hnůj, rohovina, různé druhy živého hnoje nebo roční kompost potřebují cca tři týdny na to, aby živiny z nich začaly být částečně přístupné rostlinám. U minerálních hnojiv to trvá kratší dobu, jen několik dnů.

Půda osetá zeleným hnojivem

Pestrá směs, která chrání před erozí, vymýváním živin a rozplavením struktury půdy. Současně dodá organickou hmotu jako hnojivo.

Organická hnojiva promísíme s vrstvou, ve které budou kořeny rostlin. Ty minerální stačí jen lehce zahrábnout při kypření povrchu. Brzy se uvolní a podle fyzikálních zákonů v půdě docestují do míst, kde je jejich nedostatek.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 4. 2024

Duben je příznivým měsícem pro výsadbu trvalek

Po 5–10 letech podle druhu ustávají trvalky ve vývoji a růstu. Proto je dobré jejich zmlazení a případné rozmnožení. Dělení provádíme v době, kterou určí termín kvetení toho či onoho druhu: před rašením, po odkvětu nebo časně na podzim. Rozmnožit je můžeme i odkopky.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x