Jak vzniká sklovitost jablek, co dělat, aby plody nepoškodila

25. 6. 2020

Sklovitost patří stejně jako hořká skvrnitost jablek mezi fyziologické poruchy. Oproti hořké pihovitosti má menší význam a to i díky nižšímu výskytu.

Porucha vzniká při látkové přeměně a může k ní dojít již před zráním plodů na stromě. Víc ohrožuje odrůdy s vysokým obsahem cukrů.

V dužnině plodů vznikají sklovitá místa, která se lokalizují v počátečním stadiu především u kalichu a v jádřinci. Volné prostory mezi buňkami, které v normálních podmínkách obsahují jen vzduch, jsou zaplněny tekutinou.

Sklovitost na řezu jablka

Sklovitost jablka v dužnině

Tento jev způsobují sloučeniny cukrů, které se tvoří v mimořádně velkém množství, především sorbitol (cukerný alkohol). Ty zvyšují osmotickou hodnotu a buněčná šťáva a voda vnikají do mezibuněčných prostor.

Přitom dochází k úbytku kyslíku a následněke kvašení, tvorbě alkoholu a acetaldehydu, zhoršení chutnosti aj. Někdy dokonce i k výskytu hnědého zbarvení dužniny.

Podobně jako u hořké pihovitosti je několik příčin sklovitosti:

  • malé nasazení plodů (neharmonický poměr mezi listy a plody),
  • pozdní sklizeň,
  • nedostatek vápníku,
  • náchylnost odrůdy ke sklovitosti.
Fyziologická porucha sklovitost jablek

Sklovitost jablek není příliš rozšířená porucha

Abychom předešli sklovitosti, doporučují se tato opatření:

  • nepěstovat zejména náchylné odrůdy jako Alkmene, Coxova Reneta, Gloster,
  • včasná sklizeň,
  • pečovat o dobré zásobení plodů vápníkem,
  • sklovitá jablka po sklizni skladovat při 10–15 °C až 10 dnů, teprve potom je dát do chladného skladu,
  • plody s více než 30 % sklovitostí vůbec neskladovat.

Foto Jaroslav Rod

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

3. 7. 2022

Během léta napoví hmyz, ptáci i savci, jak živá je zahrada

V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech. Například lesní včely, vosy samotářky a další blanokřídlý hmyz nacházejí útočiště v zetlelém dřevě a ve starých stoncích trvalek.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x