V zimě vyséváme mrkev a petržel, pastinák, mák, třeba i kopr. Semena projdou dobou chladu, vyplaví se z nich inhibitory, po jarním oteplení rychle vzejdou.
Brzy vyseté rostliny lépe využijí půdní vláhu a mnohdy utečou i zadušení časnými jednoletými druhy plevele. Jen je třeba mít připravený záhon od podzimu.
Nejprve trošku botaniky: To co budeme jednotně označovat v dalším textu jako semena, mohou být opravdu semena, nebo i plody. Nažky u celeru, petržele, pastináku a jiných miříkovitých, salátu, čekanky, černého kořene a dalších zástupců hvězdnicovitých. Klubíčka řepy jsou plodenství, obilka kukuřice je suchý nepukavý plod…
Klíčící celer (plod – nažka), v pozadí klíček z papriky. Oboje sedm dnů po výsevu.
Necháváme-li si nějakou vzácnost i na příští sezonu, sáček se zbylými semeny co nejdříve a co nepečlivěji uzavřeme, aby semena v něm nenavlhla. Poté ho uložíme někde v chladnu. Proces stárnutí a snižování životnosti semen se tím nezastaví, ale výrazně zpomalí.
Pokud chceme mít jistotu, že z výsevu starších semen něco bude, věnujeme část osiva na zkoušku klíčivosti. Nesmíme zapomenout, že některá semena nevyklíčí na světle a že potřebují určitou dobu k vyklíčení. Ve tmě spolehlivěji klíčí okurka, pór, pažitka, cibule, salát, meloun a tykve. U ostatních druhů na umístění semen při zkoušce klíčivosti do tmy tolik nezáleží.
Profesionální zkouška klíčivosti semen okurek před cestou k zákazníkům
Je to různé, čerstvé osivo ukáže klíček velmi rychle, u staršího je to horší.
Při setí do substrátu nebo ven se prodlouží doba, než se klíčící rostlinky objeví nad zemí – než vzejdou.
| Rostlina | Udržování klíčivosti (roky) | Vzcházení kvalitního osiva (dny) | Předpěstování ve skleníku či pařeništi (měsíc) | Výsadba či výsev ven (měsíc) |
|---|---|---|---|---|
| Cibule | 2–3 | 12 | II., III. | přímý výsev III., IV., výsadba IV. |
| Celer | 4–5 | 10 | II. | V. |
| Čekanka k rychlení | 3 | 10 | přímý výsev V. | |
| Černý kořen | 1 | 14 | přímý výsev III., X. | |
| Fazole | 3–4 | 10 | přímý výsev od konce IV. | |
| Hlávková čekanka, endivie, eskariol | 2–3 | 10 | ||
| Hrách | 5 | 6–7 | přímý výsev od III. | |
| Kozlíček | 4 | 10-14 | přímý výsev od VIII. | |
| Košťáloviny | 4–5 | 7 | I.–IV. | III. a dále |
| Kukuřice | 4 | 8 | přímý výsev konec IV., V. | |
| Mangold | 4 | 14 | přímý výsev od IV. do VIII. | |
| Mrkev | 4 | 21 | přímý výsev „celoročně“ | |
| Okurka | 5 | 6–8 | I–IV. | v obou příp. IV.–VI. |
| Paprika | 4 | 14 a více | I.–III. | V. |
| Pastinák | 1–2 | 14 | přímý výsev III., IV. | |
| Pekingské a čínské zelí | 2–3 | 4–5 | II.–III., konec VI, VII. | IV., od VII. |
| Petržel | 2–3 | 21 | přímý výsev od III. | |
| Pór letní, zimní | 2–3 | 10 | II., III.–V. | od V. |
| Rajčata | 3–4 | 8 | II., III. (možno již od I.) | konec IV., V. |
| Ředkev | 4 | 10 | přímý výsev IV.–VIII. | |
| Ředkvička | 4 | 8 | přímý výsevod časného jara do podzimu | |
| Řepa červená | 4–6 | 10 | přímý výsev od jara do podzimu | |
| Salát | 2–3 | 5 | I.–IV. | III. a dále |
| Špenát | 3–4 | 10 | přímý výsev jaro a podzim | |
| Špenát novozélandský | 3–4 | 15 | IV. | V. |
| Tykev (rod Cucurbita – cuketa, patizon…) | 5 | 4-6 | IV. | v obou případech konec IV., V. |
| Vodnice, tuřín | 5 | 6 | IV. | V., od VII. |
Buď ho musíme vysévat ve větším množství (abychom zajistili dostatek sazenic), nebo ho, pokud to není nějaká vzácnost, použijeme společně s osivem novým. Je vcelku pracné vysévat například karotku či petržel tak, aby semínka byla od sebe třeba jeden centimetr.
Když stará semínka přepálíme na horké plotně a promícháme je s novým osivem, můžeme je vysévat s menší pečlivostí, hustěji. Vcelku snadno poznáme, jak hustě padají klíčivá semena, neboť upražená mají jinou barvu. Pokud by se nelišila, obarvíme je sami.
Foto autor
Nerozlučným párem po vzoru slavných dvojic je ve světě zeleniny pastinák a petržel. Jenže ne každý na první pohled pozná, kdo z těch dvou je kdo.
Z luskové zeleniny pěstujeme na zahradách nejčastěji hrách setý dřeňový. Jeho semena sklízíme a vylupujeme z lusků v době, kdy jsou zelená, šťavnatá a sladká.
Zatímco velkopěstitelé vysévají keříčková rajčata přímo na stanoviště, pro zahradu obvykle předpěstujeme jak rajčata tyčková, tak keříčková.
Jaro klepe na dveře a mnozí se stále ještě rozhodují , zda vysadí cibuli ze sazečky, nebo ji vysejí ze semen. Probereme výhody a nevýhody obou způsobů pěstování.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
No moje osobní zkušenost je, že doba po kterou se udrží klíčivost u paprik je velmi malá. Semínka z předchozí sezóny klíčí jen velice neochotně a trvá jim to strašně dlouho. 2 sezóny nebo více stará semena neklíčí vůbec.
Naopak čerstvá semena mi letos vyklíčila za 4 dny.
Pěstuju rajčata a papriky. Samozřejmě předpěstovávám sazenice doma. Ze začátku své „kariéry“ jsem měl problémy s klíčením obou druhů. Postupem času jsem se u rajčat dopracoval z nějakých 60% na pravidelných 90+%. Ten nejdůležitější faktor je teplota: pro rajčata tak 24 – 25°C. Klidně ve tmě, ale jakmile roztáhnou děložní lístky, musí okamžitě na světlo a raději i do nižší teploty (kolem 17°C), jinak se vytahují. To znamená, že je výhodné sít semena do oddělených nádobek, protože neklíčí ve stejnou dobu. Používám jeden trik: semínka namáčím do slabě růžového roztoku hypermanganu asi na 30 minut (roztok nesmí zhnědnout) a pak ještě do dešťové vody. Tou je pak i zalévám do stádia volných děložních lístků.To kvůli helmičkám, tvrdá voda kolem 3 ten problém dokáže dost zhoršit. Kolegové ale tvrdí, že ten hypermangan není nutný, mně se osvědčil skokovým nárůstem klíčivosti.
Úplně jiná situace je u paprik. 60% je u paprik úspěch, ať dělám, co dělám. Tedy pokud mluvím o zakoupených semenech. Lungy F1 s expirací příští rok a balené loni na podzim 74%, Cynthie exp. 12/22 – 63%, ale ostatní už prošlá vyšla jen ojediněle. Loni jsem je zkusil po vzoru rajčat namočit v hypermanganu – nezpozoroval jsem žádný rozdíl v klíčivosti. Letos jsem je namočil na 24 hodin v dešťovce, helmičky se objevily jen výjimečně a šly snadno odstranit. Ovšem klíčivost se v zásadě nepohnula. Klíčím je v cca 27°C, ve tmě. Ale platí o nich totéž, co o rajčatech – po vyklíčení musí na světlo. Nicméně jsem několikrát zkusil zasít semena přímo z plodu: vylezly až na výjimky všechny a jako jeden muž. Skladování semínek paprik 4 roky je utopie. U rajčat ale tohle neplatí: tam klíčí i starší semínka.
Asi není třeba zdůrazňovat, že zalévat sadbu je potřeba vodou, která má podobnou teplotu jako sadbovník.