Substrátem se v zahradnictví označuje člověkem vytvořená směs, která se používá pro pěstování rostlin v nádobách. Přečtěte si důležité tipy a rady k výběru substrátů.
Rostliny jsou v použitém substrátu upevněny a zároveň z něho čerpají živiny a vodu. V dřívějších dobách si zahradníci mísili směsi pro specifické potřeby rostlin z nejrůznějších druhů kompostů: K dispozici byla kromě klasického kompostu také třeba drnovka, listovka či vřesovka. Dnes zajdeme pro konkrétní substrát do hobby marketu.
Perlit je vhodný především do výsevných substrátů
Mnozí pěstitelé si však dál míchají substráty podle svých osvědčených receptů. A jejich složení průběžně modernizují. Vlastnosti pěstebních směsí musí vyhovovat požadavkům na pórovitost, zrnitost, propustnost, vododržnost, obsah organických a minerálních látek a také pH. Hodnota pH běžného pěstebního substrátu se pohybuje zhruba mezi 5 až 6,5.
Nabízené směsi jsou namíchány převážně na bázi rašeliny. Použití, a často také zbytečné nadužívání tohoto materiálu vyvolává stále více otázek a je v mnoha zemích kontroverzním tématem. Těžba rašeliny znamená pro krajinu ekologickou zátěž. V budoucnu jistě dojde k vyčerpání rašelinných ložisek, je tedy na místě se už dnes poohlížet po alternativních materiálech.
Když pomineme plynnou a kapalnou složku, pevná fáze substrátů se skládá z minerálních látek, z organické součásti a z nejrůznější příměsi, které vlastnosti substrátu vylepšují. Organickou složku substrátů tvoří převážně zmíněná rašelina, případně rašelina smíchaná s kompostovanou kůrou nejčastěji v poměru 1:1.
Rašelinu můžeme zjednodušeně rozdělit na slatinnou a vrchovištní, přičemž pro pěstební substráty se využívá rašelina vrchovištní, která se dále dělí podle stupně rozložení zbytků rašeliníku na bílou (nejméně rozloženou), hnědou a černou.
Rašelinový substrát je nasákavý a vzdušný, rychle se z něj však vyplavují živiny. Je také třeba zabránit jeho celkovému vyschnutí, což může být pro často rychle vysychající pěstební nádoby problém zejména při vyšších letních teplotách.
Zahradní kompost je jedna z nejlepších a zároveň nejlevnějších složek pěstebních substrátů
Roli rašeliny může do jisté míry v pěstebních nádobách převzít zahradní kompost: Na rozdíl od rašeliny jde o obnovitelný zdroj, jeho přimíchání do substrátu směs také vylehčí a navíc obsahuje živiny v lehce dostupné formě pro většinu rostlin.
Mezi minerální složky pěstebních substrátů patří často používaný mletý vápenec, nejčastěji dolomitický, který upravuje půdní reakci a obsahuje kromě vápníku také hořčík. Propustnost substrátů pak zlepšuje příměs křemičitého písku. Další minerální složkou jsou jílové minerály, které tlumí výkyvy hodnot pH v substrátu a také například zlepšují vsakování vody.
Příměsí, vhodných k vylepšení vlastností substrátů, najdeme mnoho. Jejich hlavní funkcí zpravidla bývá odlehčení, regulace půdní vlhkosti, používají se jako drenážní vrstva či pro hydroponické pěstování.
Keramzit
Do pěstebních substrátů se dále přidávají také například kompostované piliny, pemza, drcený korek, ale třeba také polystyren nebo další pěnové hmoty, které mohou do určité míry nahradit zmiňovanou rašelinu.
Stejné ambice má i kokosové vlákno: Jde o rozdrcené oplodí kokosových ořechů, které je před prvním použitím potřeba důkladně namočit. Kokosové vlákno na rozdíl od rašeliny po vyschnutí dokáže bez problémů opět absorbovat vodu.
Opomenout nelze ani doplňkové sorpční komplexy. Tyto hydroabsorbanty, jinak také půdní kondicionéry, optimalizují půdní prostředí a jejich použití umožňuje snížit četnost závlahy, zejména u menších nádob, které rychleji prosychají.
Pěstební substráty mohou být také obohaceny o stimulátory růstu, případně o mykorhizní houby, které těsně spolupracují s kořenovým systémem rostlin a pomáhají tak lepšímu využití vody a živin.
Mnoho typů substrátů zahrnuje také hnojiva, většinou jde o startovací dávku na dobu 4 až 6 týdnů, kromě tradičních minerálních hnojiv může jít o méně obvyklé, přírodě blízké materiály, jako je například vermikompost nebo látky extrahované z mořských řas.
Na základě samotného použití substrátu lze rozlišit směsi výsevné s nízkým obsahem živin a jemnější strukturou, směsi určené pro mladé rostlinky a ty pro již vzrostlé rostliny.
Množárenský a výsevný substrát zpravidla obsahuje 50 a více procent rašeliny, doplněné perlitem nebo pískem.
Speciální substráty se také připravují pro určité druhy rostlin se zvláštními požadavky. Nejčastěji se setkáme s těmito typy směsí:
Substrát by měl být vzdušný, s malým poměrem snadno odbouratelné organické hmoty, s převahou písku. Vyšší podíl porézních materiálů zabrání případnému uhnívání kořenového systému. Rašelina není pro suchomilné rostliny příliš vhodná. Hodnoty pH v tomto případě nehrají výraznou roli.
Jde o epifytní rostliny, kterým vyhovuje kyselejší, vzdušný substrát na bázi borové kůry. Směs se vylehčuje rašelinou či přidáním polystyrenu. Stejné podmínky vyžadují epifytní bromélie či kapradiny, aerofytní bromélie se obejdou zcela bez substrátu.
Borůvky, brusinky, rododendrony, azalky, vřesovištní rostliny, ale třeba také hortenzie, všechny tyto rostliny vyžadují více či méně nízké hodnoty pH použitého substrátu. Ten by měl být založený na bázi rašeliny či hrabanky, pokud možno nezasolený. Při pěstování kyselomilných rostlin v nádobách je třeba dát pozor na vápník, ať už pocházející ze zálivky neodstátou vodou nebo z některých typů hnojiv.
Foto autorka
Jako léčivá bylina je aloe vera používána přes tisíc let. Cenná je pro gel, který je obsažen v listech, a latex ve vodivých pletivech listu.
Václav Kefurt se v padesátých letech minulého století vyučil v zahradnictví Pražského hradu a pracoval v něm až do důchodu.
Po více než pěti měsících otevřel tropický skleník Fata Morgana v Botanické zahradě v Praze Troji. Stalo se tak ve stylu klenotnictví, které vystavilo nejcennější šperk.
Chceme mít na zahradě krásný a zdravý pažit, nebo mech, který se čím dál tím víc rozrůstá? Pokud to první, bez naší pomoci to nepůjde.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
