Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Výživa rostlin » Písčitá půda: I mokrá je dobrá pro hnojení, kypření, mulčování
Písčitá půda: I mokrá je dobrá pro hnojení, kypření, mulčování
11. 9. 2021
V Česku se písčité oblasti vyskytují hlavně na jihu Moravy a na východě Čech. Za výhodu lze pokládat, že písčitá půda se dá dobře obdělávat suchá i vlhká.
Také označení lehké půdy napovídá, že písčité půdy se snadněji obdělávají. Díky hrubé zrnitosti a velké pórovitosti dobře propouštějí vzduch a vodu. Nemají sklon k podmáčení, ovšem ve vlhkých klimatických oblastech se z nich živiny snadněji vyplavují. Obsah živin a jejich schopnost poutat živiny závisí silně na obsahu jemnozemě a humusu. Písčité půdy chudé na humus, s malým podílem jílnatých částic jsou chudé na živiny a rychle vysychají.
Písčitá půda v Polabí
Čisté písčité půdy
Zpravidla se využívají jako lesní stanoviště. Se zvýšením obsahu humusu a jílu se zlepšují i jejich vlastnosti.
Z čistých písčitých půd (pod 10 % jílnatých částic) lze získat vhodnými opatřeními dobré zahradní půdy (s obsahem 15–25 % jílnatých částic), kde mohou dobře růst téměř všechny rostliny.
Nivní (náplavové) písčité půdy
Přednostně se používají k pěstování rané zeleniny a raných brambor. Také jahodám a všem druhům kořenové zeleniny se v nich dobře daří. Košťáloviny však mohou trpět nedostatkem živin. Letničky naproti tomu těmto stanovištím dávají přednost. I když zde musí trochu „hladovět“, kvetou zde bujněji a jsou odolnější proti chorobám.
Jak doplnit živiny
Velký nedostatek živin lze vyrovnat minerálními hnojivy. Hlavním problémem je, že při přehnojení nastává riziko vyplavování živin do podzemní vody. Proto se doporučuje dělení dávek hnojiv. Často se zde setkáváme s nedostatkem hořčíku. Proto při vápnění (jen na základě rozboru půdy) používáme přednostně dolomitický vápenec. Velký význam má často také nedostatek stopových prvků, které aplikujeme ve formě mimokořenové výživy.
Prvním krokem ke zlepšování této půdy je rozhoz jílového minerálu bentonitu. Pro písčité půdy se doporučuje dávka 4–5 kg/ar mletého bentonitu a 1–2 kg/ar pro písčitohlinité půdy. V zahraniční literatuře se udávají i podstatně vyšší dávky.
Dále se doporučuje aplikace zralého kompostu nebo uleželého hnoje několikrát v roce v malých dávkách.
- Čerstvý hnůj (mrvu) bychom neměli používat. Jeho zarytí vede na ulehlých písčitých půdách k hnilobě. Tento pach přitahuje škůdce.
Na jaře v důsledku dostatečné vlhkosti půdy, dobrého provzdušnění a rychlého zahřátí dochází k urychlení činnosti mikroorganismů, jež rychle rozkládají chlévský hnůj a kompost. V praxi se mluví o činných půdách.
Na písčitých půdách je účinnější zelené hnojení svazenkou, lupinou, hořčicí, pohankou, žitem nebo slunečnicí.
Mulčovaná písčitá půda
Mulčování a kypření lehké půdy
V létě dostatečně mulčujeme s nutným odstupem od řádků s rostlinami, abychom lehké půdy dostatečně zásobili humusem a živinami.
Kdo dobře kypří, nepotřebuje rýt.
Půdy s malou humusovou vrstvou opatrně kypříme, abychom nepoškodili život v půdě. Na těchto půdách často škodí rytí více, než prospívá.
Mulčování půdy udržuje půdu vlhkou a kyprou. Pod takovouto vrstvou se dobře daří žížalám a dalším půdním organismům. Ovšem měli bychom včas myslet na to, že zakrytý záhon se na jaře jen pomalu zahřívá.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
