Výběr vhodných rostlin, které posléze zapravíme do půdy jako tzv. zelené hnojení, ovlivňuje vedle jiného i ten fakt, zda na zahradě pěstujeme zeleninu, nebo ne!
Jednoleté rostliny zeleného hnojení můžeme vysévat během vegetační doby až do srpna. Protože nejsou odolné vůči mrazu, zmrznou při prvním mrazu a zůstávají během zimy jako ochranná pokrývka půdy.
Obilí je z pěstitelského hlediska ideální, protože není příbuzné se žádnou zeleninou, takže nedochází k nežádoucímu šíření chorob zeleniny.
Jako přezimující výsevy lze doporučit ozimé obilniny (například žito, ozimé vikve nebo směsku na zelené hnojení). Přezimující rostliny chrání půdu před povětrnostními vlivy, přijímají dusík a chrání tuto živinu před vyplavením do podzemní vody.
Obilnina na záhonu; foto Shutterstock
Nejúčinnější jsou ve směsce (například v landsberské směsce z jílku mnohokvětého, jetele inkarnátu a vikve ozimé). K obohacení půdy dusíkem dochází jen při delším trvání plodiny. Vikvovité bychom neměli pěstovat po sobě (respektovat osevní postup, nejméně čtyři roky přestávka mezi vikvovitými). Při dalším hnojení je třeba brát v úvahu vytvořenou zásobu dusíku.
Landsberská směska; foto V. Brant
Zejména při zakládání nové zahrádky se doporučuje dodatečně k mechanickému kypření půdy zelené hnojení hluboko kořenícími rostlinami, jako jsou slunečnice, ředkev olejná, lupina nebo směska, ve které jsou hluboko i mělce kořenící rostliny. Použitím směsek využíváme příznivého vlivu několika druhů rostlin. To platí nejen pro nové výsadby.
Jako dodatečný účinek zeleného hnojení lze uvést včelí pastvu, když použijeme semena vikve, slunečnice, měsíčku, aksamitníku, brutnáku aj. Velmi vhodnou pro zeleninovou zahrádku je svazenka, neboť není příbuzná s žádným druhem zeleniny.
Na vyseté ředkvi si pochutná i hmyz; foto Shutterstock
Z tohoto hlediska je třeba respektovat výběr rostlin na zelené hnojení v osevním postupu a smíšené kultuře.
Důležitá výjimka: Ředkev olejnou lze využít jako „lapací rostlinu“ k omezení infekčních zdrojů nádorovitosti.
Musíme proto stále dbát na to, že se rostliny ze stejné čeledi nemají po sobě na témže místě pěstovat (například slunečnice nebo měsíček před nebo po salátu).
Volným záhonům prospěje podzimní vysévání plodin na zelené hnojení. Ozimé žito chrání povrch půdy před zamokřením a vytvořením škraloupu.
Připomeňme si, že zelené hnojení je způsob, jak dodat do půdy organickou hmotu, důležitou pro kvalitu půdy, obsah živin i vody.
Většina rostlin označovaných pojmem zelené hnojení v podstatě není formou hnojiva. Přesto zlepšují kvalitu půdy.
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.
