Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Zlepšení růstu brzděného nedostatkem dusíku lze nejrychleji dosáhnout mimokořenovou výživou roztokem močoviny. Pokud jsou listy již silně poškozeny, je jistější hnojivá zálivka roztokem ledku vápenatého. Neměli bychom však zapomínat na pravidelné hnojení dusíkem a omezit vyplavování dusíku z půdy v zimě prostřednictvím zeleného hnojení.
Okamžitým řešením viditelné absence draslíku je zálivka 2% roztokem síranu draselného. Půdu bychom měli vyhnojit draselnými hnojivy a pak pravidelně hnojit draslíkem podle požadavku pěstovaných rostlin.
Protože za nedostatek vápníku v rostlinách jen zřídka může nedostatečná zásoba v půdě (kromě silně kyselých půd), nelze jej většinou odstranit vápněním. Preventivně se proti nedostatku vápníku jabloní, rajčat, a papriky doporučuje postřik na list (u zeleniny i hnojivá zálivka) chloridem vápenatým nebo také ledkem vápenatým.
Příznaky nedostatku hořčíku lze snadno odstranit použitím mimokořenové výživy hořkou solí nebo speciálními listovými Mg hnojivy (např. MgN-sol). K hnojení hořčíkem se doporučuje kieserit. Dolomitický vápenec je vhodný jen pro půdy s pH pod 6,5. Pravidelně bychom měli také používat draselná hnojiva s obsahem hořčíku.
Odumírání třapiny jako následek nedostatku hořčíku
Nedostatek železa zesilují vysoké dávky fosforu a příliš nízký obsah draslíku v půdě.
Jako okamžité opatření lze doporučit mimokořenovou výživu cheláty železa, které používáme i ke hnojení do půdy.
Doporučuje se úprava půdní reakce k neutrální až slabě kyselé a zlepšení obsahu humusu.
Protože často nechybí pouze jedna z uvedených živin, lze doporučit také vícesložková hnojiva. Vhodná jsou například krystalická, která jsou ve vodě zcela rozpustná a používají se k hnojivé zálivce a mimokořenové výživě.
Hnojivá zálivka je vhodným způsobem přihnojování rostlin, které zaléváme. Koncentrace je obvykle okolo 0,5 %. U mimokořenové výživy se pohybuje bezpečná koncentrace aplikovaných hnojiv v rozmezí 0,2–1 %. Výjimkou je hořká sůl, kde se doporučuje koncentrace 2–5 %.
Foto J. Rod
Pro pečlivé zahrádkáře se laboratorní rozbor půdy stává východiskem ke správnému hnojení. Nabízíme několik tipů na firmy a organizace, kde půdní rozbory provádějí.
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
Radost zahrádkáře z prospívajících, zdravých rostlin, z kvalitní úrody a sklizně mohou pokazit poruchy, jejichž příčiny spočívají v půdě.
Hnojit průmyslovými hnojivy bychom měli na základě půdního rozboru ještě před osetím a osázením záhonů.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.Víc než jinde tu platí, že v jednoduchosti spočívá půvab i svéráz zahrady.
