Pojem zralý kompost je oblíbený, ale mnohdy chybí upřesnění, k čemu je zralý. Kompost používáme právě podle míry jeho zralosti.
Zatímco pro mulčování se kompost hodí už čtyři týdny po založení, kompost zapravený do záhonu jako hnojivo potřebuje být pro ten účel zralejší. A kompost určený k předpěstování sadby už vyžaduje, aby skutečně dozrál.
Je zřejmé, že pojem zralý může v praxi nabýt významu, který vypovídá spíše o způsobu použití kompostu než o jeho stáří. Spíše bychom měli používat toto členění:
Občas ještě doporučovaný dvou až tříletý kompost je už téměř bez hnojivé účinnosti, protože organické látky se dále rozkládají až na minerální a z kompostu se stává obyčejná zemina.
K mulčování například kolem stromu se hodí již čtyřtýdenní kompost; kresba K. Zemková a M. Kalina
Komposty jsou ve srovnání s našimi půdami velmi bohaté na živiny. Vysoké obsahy živin v kompostech lze vysvětlit tím, že během kompostování jsou organické látky z velké části odbourávány na oxid uhličitý (mineralizovány) a tím je zbývající kompost obohacen minerálními živinami.
Kyselinomilné rostliny, například rododendrony a azalky, by měly být hnojeny jen kyselým kompostem z dubového listí, jiný kompost nepoužíváme.
Kromě vysokého obsahu živin mají komposty vysokou hodnotu pH. To znamená, že mají zpravidla alkalickou reakci a působí proti okyselování půdy.
O kvalitním kompostu můžeme hovořit tehdy, když nepoškozuje semena a kořeny citlivých kultur. Pro zahrádkáře je postačující jako spolehlivé měřítko výsledek růstu řeřichy. Pěstební nádobu (asi 40x25x6 cm) naplníme zkoušeným kompostem a osejeme 10 g řeřichy. Druhý a čtvrtý den nahradíme spotřebovanou vodu, šestý den řeřichu sklidíme a zvážíme.
Výsevem řeřichy můžeme otestovat, v jakém stavu je kompost; foto Shutterstock
Pečlivé založení a dobré promíchání organických látek je správnou cestou k získání výživného kompostu, který většinou nevyžaduje vápnění.
Kompost, který jsme založili teprve na podzim, v zimě nepřehazujeme. Příliš bychom tím snížili teplotu optimální pro rozkladné procesy.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup?
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
