Jak využít zahradní organický odpad s příznaky chorob

4. 11. 2022

Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.

V praxi se setkáváme hned s několika přístupy, jak se lidé o organický odpad starají:

  • Skončí na nepovolené skládce.
  • Pálí ho.
  • Nechají ho odvézt v hnědých popelnicích.
  • Zbytky rostlin zarývají či zaorávají do půdy.
  • Odpad hromadí a kompostují.
Kompost z organické hmoty je ideální hnojivem

Kompostování organického odpadu ze zahrady

První dva způsoby rozhodně nedoporučuji. Je třeba vědět, že organická hmota je pro zdravý růst pěstovaných rostlin nepostradatelná. Když s ní budeme dobře hospodařit, ušetříme si výdaje za nákupy ve formě různých komerčních preparátů a hnojiv a zvýšíme úrodu. Proto je nejvhodnější tento organický odpad zarývat anebo kompostovat.

Organický odpad a obavy ze zamoření

Občas se však bojíme, že si pozemek zamoříme zárodky patogenních mikroorganismů nebo semeny plevelů. V žádném případě se však nemusíme obávat používat odpad ze zdravých rostlin nebo jejich částí.

Bylo by značně zdlouhavé a složité vyjmenovávat, co je a co není možné kompostovat nebo zarývat v případě, že je organický odpad nějak napadený.

V naprosté většině případů se nemusíme bát takto likvidovat nadzemní části napadené houbovými nebo virovými chorobami.

Bez obav můžeme kompostovat nebo zarývat:

Totéž platí o ovoci napadeném moniliovou hnilobou, které by v žádném případě nemělo zůstat na stromech nebo pod nimi.

Je tu však jedno ale:

Nejpozději do konce února napadený organický odpad převrstvíme dostatečnou vrstvou dalšího materiálu, ať už zeminou, trávou nebo jiným inertním odpadem. V případě zarývání je třeba tyto zbytky zcela zakrýt zeminou. Nejlepší je dávat je na dno předem vyrytých brázd.

Kořenové choroby, škůdci a organický odpad

Kdybych měl vytvořit nějakou obecnou poučku, co je možné kompostovat a co do kompostu nepatří, pak bych řekl, že do kompostu zásadně nepatří materiál napadený chorobami nebo škůdci, kteří se vyskytují a škodí na kořenech a ostatních podzemních částech rostlin.

Jde především o:

  • nádorovitost kořenů brukvovitých,
  • fusariové hniloby nejrůznějších rostlin,
  • bílou sklerociovou hnilobu cibulovin,
  • háďátko zhoubné apod.
fusariová hniloba a kompost k sobě nejdou dohromady

Cibule napadená fusariovou hnilobou nesmí do kompostu přijít

Neměly by tam přijít ani nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami. Ale zde je již problém – ne každý zahrádkář pozná, zda se jedná o chorobu bakteriální nebo houbovou. Naštěstí těch bakteriálních je jen velmi málo:

Většina výše vyjmenovaného je původu houbového.

Dalším možným způsobem, jak omezit infekčnost kompostu, je aplikace dusíkatého vápna. Rozhodně ho však nedoporučuji používat už při zakládání samotného kompostu, protože by se tím zpomalily kompostovací procesy.

Při vytvoření podmínek můžeme i napadená jablka kompostovat

I takováto jablka mohou za určitých podmínek přijít do kompostu

Hotový, mírně vlhký kompost můžeme dezinfikovat, jestliže ho prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1 kg/1 m3) a překryjeme ho na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem. Následně jej musíme opět přehodit.

Kompostování plevelů. Ano či ne?

Dalším problémem je kompostování plevelných rostlin. Pokud se jedná o běžné plevele množící se semeny, pak je zcela bezproblémové kompostování těch, které ještě nevytvořily semena.

Určitou výjimkou je např. pěťour. Jeho semena totiž dozrávají i v případě, že ho vytáhneme ze země ještě jako kvetoucí rostliny. Obdobně je na tom ptačinec, který vytváří semena po celou dobu vegetace.

Pozor na pěťour, vytváří semena i při vytržení jako kvetoucí rostliny

Pozor na pěťour, který vytváří semena i po vytažení ze země

Tipy na likvidaci plevele před kompostováním

Plevele, ale například i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že bychom ho neměli přímo kompostovat,  můžeme vložit po menším množství do průhledných plastových pytlů. Ty po uzavření uložíme tak, abychom co největší jejich plochu vystavili dlouhodobějšímu slunečnímu svitu.

Po určité době se rostlinný materiál promění v nevábně vonící břečku. Tu můžeme následně umístit na kompost, aniž bychom se báli, že v ní přežívají semena plevelů nebo zárodky chorob.

Co však udělat s plevelem, který se množí kořeny, kořenovými oddenky, výběžky a cibulemi? K takovým plevelům patří velmi známý pýr nebo čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní. V běžném kompostu většinou přežijí, proto především jejich podzemní části, nejprve důsledně usušíme.

Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde zajistíme, že nemohou zakořenit. Např. na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod. Jakmile i jejich podzemní orgány uschnou, bez obav je můžeme uložit do kompostu.

A co rostliny ošetřené postřikem?

Jak bychom měli naložit s rostlinami, které jsme ošetřili nějakým přípravkem na ochranu rostlin? Určitě bych se toho nebál, protože v průběhu kompostování se z kompostovaných rostlin jakákoliv rezidua ztratí a to i v případě, že by v době ukládání do kompostu v nich ještě nějaká byla.

Je tu však jedna výjimka

Pokud dáme do kompostu větší množství trávy, kterou jsme před posečením ošetřili přípravky s obsahem clopyralidu, některé rostliny mohou hůře růst. Proto pro jistotu doporučuji první seč trávy po ošetření přípravkem s touto látkou do kompostu raději neukládat.

50 °C = 122 °F

122 °F = 50 °C

Na závěr bych jen připomněl, že řádně založený kompost se nejméně ve svém středu zahřeje na 50 až 70 °C, což je teplota, kterou naprostá většina patogenních organismů nepřežije.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Děkuji za skvělý článek, jako kompostovací „maniak“ oceňuji. Zahradu mám 4 000m2 velkou, takže kompostů mám celkem 9 na rozličných místech a dělám si i listovku, apodle použití je různě míchám. Komposty prolévám bylinou jíchou, podezřelé rostliny „flambuji“ na sluníčku v plastovém pytly až je z toho pěkně zahřátý smrádeček, pak šup s tím do kompostu. Jediné co mi do kompostu nesmí je exotické ovoce, zbytky cibule, česneku a porku. Naopak jásám nad ořechovým listím, skvělě s ním při zarytí vylehčuji jílovitou zem, a nebo v něm báječně rostou brambory. Dotáhla jsem to na kompostového „rentiéra“, který může každoročně dopřát kompost všem záhonům, stromkům a tu a tam věnovat pár koleček přátelům či příbuzenstvu. Kompostovací dřina se rozhodně vyplatí.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

2. 3. 2024

První jarní květy rozvíjejí dřeviny a trvalky

V teplejších oblastech zpravidla již koncem února rozkvétají první jarní květy. Při aktuálně chladnějším počasí se květy objeví v březnu. Nejčastěji však kvetou během obou měsíců.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x