Maliník poškozují zejména brouci napadající plody. Od konce dubna se v květech různých rostlin objevuje například malinovník.
Malinovník se živí pylem, tyčinkami a pestíky. Malinovník plstnatý (Byturus tomentosus) způsobuje největší škody. Během května, když začínají kvést maliníky a ostružiníky, vyhledává tyto rostliny a vyžírá poupata. V rozvitých květech se živí pylem a tyčinkami.
Dospělec malinovníka plstnatého
Vajíčka klade do květu. Larvy se vyvíjejí dlouho, zpočátku poškozují žírem vnitřní části květů, později se vžírají do květního lůžka, ožírají vnitřní části souplodí. Napadené plody jsou menší, znetvořené a často zahnívají.
Malinu ožírá larva malinovníka
Dorostlé larvy opouštějí plody, zalézají do půdy, kde se v komůrkách kuklí. Brouci se líhnou ještě v témže roce, ale z půdy vylézají až na jaře příštího roku. Část larev může v komůrkách přeležet do příštího podzimu.
Stejným způsobem škodí též malinovník šedý (Byturus ochraceus). Možnou nechemickou ochranou je likvidace napadených květů a plodů, ale to je možné jen na malém počtu rostlin. Účinná ochrana se provádí aplikací insekticidu v době výskytu brouků na květních poupatech.
Možnosti a aktuálně dostupné přípravky popisuje Rostlinolékařský portál.
Podobně jako jahodník poškozuje poupata maliníku žírem samička květopase jahodníkového (Anthonomus rubi).
Samičky těchto drobných nosatcovitých brouků po nakladení vajíček do květních poupat maliníků a ostružiníků nahryzávají květní stopky těchto poupat. Poškozená poupata zavadají a postupně zasychají. Uvnitř takto poškozených poupat probíhá vývoj larev, které se živí pomalu zasychajícími pletivy.
Ochrana je stejná jako proti malinovníkům, jeden zásah obvykle hubí oba škodlivé druhy.
Dospělec květopase jahodníkového
Poměrně velké škody na výhonech malinovníku a ostružiníku způsobuje žlabatka ostružiníková (Diastrophus rubi) a bejlomorka ostružiníková (Lasioptera rubi).
Žlabatka ostružiníková je drobný druh blanokřídlého černě zbarveného hmyzu. Dospělci létají v květnu a v červnu. Samičky kladou vajíčka do výhonů maliníků a ostružiníků.
Vylíhlé larvy stimulují vznik hálek na výhonech, které jsou na povrchu hladké, nerozpraskané. Uvnitř hálek je velký počet malých komůrek, ve kterých se vyvíjejí larvy. Dorostlé larvy se kuklí v komůrkách. Napadené výhony se lámou a často zasychají.
Hálka bejlomorky ostružiníkové na maliníku
Bejlomorka ostružiníková je drobný druh dvoukřídlého šedočerně zbarveného hmyzu. Dospělci se líhnou koncem jara a během léta. Škodlivé jsou larvy, které především na výhonech maliníků a ostružiníků vyvolávají vznik hálek s drsným a rozpraskaným povrchem.
Uvnitř hálek je různý počet oranžově červených larev, které přezimují dorostlé přímo v hálkách a na jaře se kuklí. Výhony se lámou, mají menší počet listů a mohou zasychat. Napadení snižuje počet plodů.
Bejlomorka bývá na českých zahrádkách častější než žlabatka. Ochrana proti oběma druhům spočívá v mechanickém odstranění napadených výhonů v průběhu podzimu.
Vzhledem k dlouhému období kladení vajíček dospělci v porostu je prakticky nemožné použít k ochraně proti oběma druhům aplikaci insekticidů.
Foto autor
Typickým drobným ovocem ze zahrádky jsou bobuloviny. Připomeňme si, před čím a jak chráníme rybíz a angrešt, než dozrají ke sklizni.
Vlnovníci a hálčivci, očím skrytí škůdci, měří jen 0,1 až 0,2 mm. Tělo dospělců má vřetenovitý tvar, přední část těla je širší než zadní.
Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.
Viry jsou nejednoduššími nebuněčnými patogeny, které se nacházející na pomezí mezi živým a neživým. Vyskytují se uvnitř buněk hostitelských rostlin a samy o sobě nemohou existovat.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
