Vlnatky, vlnatí červci a vlnovníci patří mezi nejčastější škůdce, se kterými se zahrádkáři setkávají, ale také je často zaměňují.
Tito škůdci jsou vlastně jsou mšice s vláknitými voskovými výpotky na povrchu těla. Na jilmech najdeme tři druhy — vlnatku hladkou, hrušňovou a jilmovou. Ty vytvářejí výrazné bradavčité hálky a deformace listů. Nejznámější a nejškodlivější je však vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), která saje na listech i mladých větvích. Nejčastěji ji vídáme na jabloních, ale napadá také skalníky, hlohyně, kdouloně a hlohy. Některé odrůdy jí chutnají více, například James Grieve, Rubín, Rubinola či Spartan.
Větev jabloně deformovaná
vlnatkami krvavými
Přezimuje na kořenech u pat kmenů nebo v prasklinách borky. V červnu okřídlení jedinci přelétají na další stromy. Vosková vlákna tvoří husté bílé povlaky a po rozmáčknutí se objeví červená kašovitá hmota — odtud název „krvavá“. Na dřevě saje především na kalusovém pletivu nad ranami, kde způsobuje nádory a deformace. Pletiva praskají a vznikají vstupní brány pro infekce. Následkem bývá zhoršený výnos i kvalita ovoce a předčasné odumírání stromů.
Kolonie vlnatky krvavé
Vlnatka krvavá mívá až deset generací ročně, vysoké mrazy jí však škodí. Nejúčinnější ochranou je ošetření během vegetace přípravkem Mospilan 20 SP nebo Mšice-Molice STOP. Ošetření musí být důkladné, pod tlakem, se smáčedlem a podle potřeby opakované. Počty mšic snížíme i vhodným řezem. Přirozeným nepřítelem je vosička Aphelinus mali i další užiteční predátoři — škvoři, slunéčka, zlatoočky nebo larvy pestřenek.
Ochrana není snadná. Používáme přípravky na bázi oleje (Biool), pyretriny (Raptol, Spruzit), přípravky ze skupiny Careo nebo zálivku Mospilanem 20 SP.
Vlnatí červci patří do nadčeledi červci (Coccoidea). Správně jde jen o „červce“, ale kvůli voskovým výpotkům se v praxi používá název „vlnatí červci“. Na první pohled připomínají vlnatku krvavou, ale nežijí v tak velkých shlucích.
Vlnatí červci na kaktusu
Parazitují především na citrusech, oleandrech, fíkusech a dalších okrasných rostlinách. Velmi často se vyskytují u kaktusů, kde jsou mylně označovaní jako vlnatky nebo kořenovky.
Vlnatí červci na oleandru
| Skupina škůdců | Co to je | Kde škodí | Typické znaky | Jak poznám | Doporučená ochrana |
|---|---|---|---|---|---|
| Vlnatky (mšice) | Hmyz | Jabloně, okrasné dřeviny, skalníky | Bílé voskové chomáče, po rozmáčknutí červená hmota (u vlnatky krvavé) | Bradavičnaté hálky, deformace pletiv, nádory, praskání kůry | Mospilan 20 SP, Mšice-Molice STOP, smáčedlo, tlakové ošetření, případně opakovat; podpořit přirozené nepřátele |
| Vlnatí červci (červci) | Hmyz | Citrusy, oleandry, fíkusy, kaktusy | Bílé vatové povlaky, ale menší shluky než u vlnatky krvavé | Lepkavé povlaky, zpomalený růst, oslabení rostlin | Biool (olejová báze), Raptol, Spruzit, Careo, Mospilan 20 SP zálivkou; pravidelná kontrola rostlin |
| Vlnovníci (roztoči) | Mikroskopičtí pavoukovci | Rybíz, lísky, hrušně, ořešáky, réva, slivoně, další dřeviny | Hálky, výdutě, plst (erineum), kadeření, zakrňování výhonů | Deformované pupeny, „košťata“, plstnaté výdutě, bradavčité hálky | Kumulus WG (jen na révě), u česneku moření sadby Sulkou; jinak spíše prevence a včasné odstranění napadených částí |
Vlnovníci (Eriophyoidea) se výrazně liší od vlnatek i červců. Zatímco vlnatky i červci patří mezi hmyz, vlnovníci jsou mikroskopičtí pavoukovci – roztoči. Jsou příbuzní hálčivcům, přičemž většina z nich se dnes řadí právě mezi vlnovníky. Existují stovky druhů a příznaky napadení se velmi liší.
Na černém rybízu a lísce způsobují zduření a odumírání pupenů, u hrušní způsobují vydutí a hnědnutí pletiva listů. U ořešáku a révy vytvářejí výdutě vyplněné hustou plstí (erineem). Na révě působí škody také vlnovník viničný.
Vlnovník višňový vyvolává kadeření listů a zakrňování letorostů, které se mění na „košťata“, a umí poškodit i plody slivoní, broskvoní či meruněk. Na vrbách a jasanech vznikají velké nepravidelné hálky, na lipách a javorech bradavičnaté výrůstky. Časté je napadení ostružin a malin vlnovníkem Essigovým.
Hálky vlnovníka rybízového
Pěstitelé se setkávají i s vlnovníkem česnekovým, který stále zůstává málo známým škůdcem. U některých druhů je prokázaný přenos závažných onemocnění rostlin. Ochrana je obtížná a málo účinná – na révě lze použít pouze Kumulus WG, u česneku se neoficiálně doporučuje moření sadby Sulkou, jinak řešení spočívá hlavně v prevenci a včasném odstranění napadených částí.
Foto autor
Před nedávnem jsme uklidili květiny do bytu, zimní zahrady, do sklepa…Zimní období však pro rostliny představuje výzvu.
Suchá skvrnitost listů, odumírání pupenů, kadeřavost a další. Vegetační období je u konce, přesto boj proti těmto chorobám zdaleka nekončí.
Většina ošetření ovocných dřevin v době vegetace je za námi. Na podzim nás ale čekají neméně důležité preventivní práce.
Pokojové rostliny zastavují během podzimu svůj růst. Aby později nezačaly chřadnout, dbáme na několik základních pěstitelských pravidel. Připomeňme si je:
Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C v dobře větrané místnosti, aby nevznikalo zbytečně riziko plesnivění. Především poškozené hlízy bývají zdrojem nákazy. Ovoci a zelenině svědčí skladovací teplota mezi 4 až 5 °C.
