Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Škůdci » Věděli jste, že se mšice mohou, ale nemusí rodit z vajíček?
Věděli jste, že se mšice mohou, ale nemusí rodit z vajíček?
14. 5. 2024
Mšice také mohou, ale nemusí mít křídla a taktéž mohou, ale nemusí střídat svého hostitele. A to není zdaleka vše.
Tento drobný a různobarevný hmyz má poměrně složitý životní cyklus. Patří do řádu polokřídlí (Hemiptera) a je známo více než 5000 druhů. Mšice se mohou vyskytovat na naprosté většině rostlin pěstovaných na zahrádkách nebo v obytných prostorách. Jak jistě mnozí z nás, bohužel, moc dobře ví.
Listy révy vinné poškozené mšičkou révokazem
Co o mšicích není příliš známé?
- Mšice se mohou rozmnožovat pohlavně i bez oplození.
- Mohou mít křídla, ale mohou být i bez nich.
- Kladou vajíčka, ale mohou rodit i živá mláďata.
- Některé druhy celou dobu žijí na jedné hostitelské rostlině a jiné střídají letního a zimního hostitele. Proto se nesmíme divit, že na našich kulturních výpěstcích se vyskytuje m. jitrocelová, m. bodláková, m. řešetláková, m. podbělová, m. svízelová, m. bršlicová a některé další tzv. plevelové mšice. Žijí nejen na různých nadzemních částech rostlin, ale dokonce i na kořenech. Například mšice hlohová se vyskytuje na mrkvi i jiné miříkovité zelenině, dutilka topolová zase na kořenech salátu.
-
-
Mšice hlohová na kořenu mrkve
-
-
List jabloně poškozený mšicí jitrocelovou
Proč jsou mšice škodlivé
Prostřednictvím jejich bodavosavého ústrojí se do rostlin dostávají toxické sliny, které mají za následek různé deformace a zakrnění růstu rostlin. Důležité ale je, že dvě třetiny u nás žijících mšic jsou schopny přenášet choroby, především ty virové.
Bradavičnaté hálky vlnatky hladké na listech jilmu
Tak např. zcela běžná mšice broskvoňová (Myzus persicae), která byla zjištěna na více než tisícovce botanických druhů rostlin, může přenášet více než 180 různých rostlinných virů. Mšice mohou mít ale i některé mikrobiální choroby, např. entomopatogenní houby z rodů Entomophora nebo Paecilomyces.
Masový výskyt mšic podporuje teplé a suché počasí. Horké léto naopak množství mšic redukuje.
Protože mšice nedokážou strávit cukry, vylučují je ve formě medovice, na jejichž povlacích na listech pak rostou saprofytické černě, které potom snižují asimilační a transpirační schopnost rostlin a tím rostlinám a nakonec i nám škodí. Medovice je však vítanou potravou nejen mravenců, ale i např. včel, které ji sbírají a krmí s ní nejen sebe a své potomky, ale nepřímo i všechny, komu med chutná, včetně nás lidí.
Jak se jim bránit?
Zdobnatka ořechová na listu ořešáku
V případě ochrany rostlin proti mšicím je třeba si uvědomit, že mšice samy o sobě mají řadu svých přirozených nepřátel, jejichž výskyt bychom měli podporovat. Nejsou to jen běžně známá slunéčka, ale i zlatoočky, denivky, pestřenky, mšicomaři, škvoři, pavouci, střevlíci, dravé bejlomorky a některé další.
Některé z nich, jako např. klopuška škrabošková (Macrolophus pygmaeus) nebo mšicomar (Aphidius colemani), parazitická vosička, se dokonce komerčně rozmnožují a prodávají.
V mnoha případech se ale na přirozené nepřátele mšic nemůžeme spolehnout a musíme přistoupit k ochraně formou postřiku. Zde je třeba především vědět, kdy je optimální doba pro ošetření. Jestliže se provede v době, kdy listy, plody, letorosty a jiné části rostlin jsou již poškozené, je ošetření většinou zbytečné. Kromě toho migrující druhy mšic mohou být již na jiných druzích rostlin.
Na vajíčka mšic, která přezimují na ovocných a okrasných dřevinách, je účinné zimní nebo předjarní ošetření olejovými přípravky jako je Biool nebo Ekol. Na trhu je poměrně široké spektrum přípravků, ale ne všechny jsou povoleny k použití do všech plodin a proto je třeba přípravky vždy vybírat i podle toho, kde budou použity.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
