Kdo také může škodit na paprikách? Roztočík zvaný široký

V následujícím roce jsem měl informace o tomto poškození paprik přibližně z deseti různých lokalit. A v dalších letech se počet výskytů stále zvětšoval.

Nejznámější příznaky poškození jsou na plodech, ale to nejspíše jen proto, že pro plody se papriky pěstují a ty se sklízejí a konzumují. Poškozené plody jsou na svém povrchu hnědé (rzivé), korkovitého či kožovitého vzhledu. Na poškozených místech původní barva plodů zcela chybí. Převážně je poškozena jen část plodu, jen občas celý plod.

Při podrobnějším prozkoumání však lze najít i poškození listů, květů a stonků. I tyto části rostlin jsou korkovité, avšak většinou méně výrazně.

V posledních letech jsem v několika případech, a to i u profesionálních pěstitelů sadby papriky, zjistil velmi silné poškození celých mladých rostlin. Dochází k němu

Název škůdce roztočík široký odpovídá překladu anglického broad mite. Častěji však bývá uváděn latinským pojmenováním Polyphagotarsonemus latus.

Nejpříbuznějším škůdcem v tuzemských podmínkách je roztočík jahodníkový (resp. bramboříkový – Phytonemus pallidus), který je znám jako závažný škůdce jahodníku, ale i afrických fialek, vytrvalých druhů aster nebo bramboříků.

Polyphagotarsonemus latus je roztoč tropického a subtropického původu, a proto se v Česku vyskytuje jen v chráněných prostorách, ve sklenících a fóliovnících. Uváděn je jako škůdce mnoha rostlin, většinou tropického a subtropického původu. Škodí například na různých druzích tykví, citrusech, na mučence jedlé, mangu, papáji, guavě a a na dalších. Poškozuje však i rajčata, papriky, lilek a fazol, ale v podmínkách mírného klimatu vždy jen ve skleníku.

Výskyt tohoto roztoče byl zaznamenán již na všech kontinentech kromě Antarktidy. Jeho vývojový cyklus je velmi rychlý – od vajíčka po dospělce to může trvat pouze 4 až 6 dní.

Po nakladení se již za 2 až 3 dny z vajíček líhnou larvy, které jsou zpočátku průsvitné, později zelené nebo žluté a mají pouze 3 páry nohou. Za další 1 až 2 dny přechází do fáze puparia (poslední fáze larvy), které trvá 1 až 3 dny. Dospělci jsou velmi malí, eliptičtí, žlutozelení. Samičky, kterým často chybí čtvrtý pár nohou, žijí asi 10 dnů a každý den nakladou 2 až 5 vajíček.

Oficiálně specifická ochrana proti tomuto škůdci v Česku není registrována a povolena, ale dá se předpokládat, že účinné by měly být přípravky povolené u papriky proti příbuzným sviluškám.
Ošetření je třeba provádět dříve, než se objeví příznaky na rostlinách, tj. v krátké době po výsadbě nebo dokonce již v sadbě. Kromě toho jedno ošetření pravděpodobně stačit nebude. Dá se předpokládat, že výskyt tohoto roztoče může být do značné míry omezován i dravými roztoči.