Zejména drobný roztoč sviluška chmelová se dokáže rychle přemnožit právě na pokojových rostlinách. Svilušky bývají k nalezení na spodní straně listů.
Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) je sice velká jen 0,4–0,6 mm, ale je patrná i pouhým okem. Tento roztoč má zelené až šedozelené zbarvení a dvě tmavé skvrny na zadečku.
Svilušky se rozmnožují vajíčky, která kladou na listy. Z nich se líhne larva, která se přes stadium nymfy rychle vyvíjí v dospělce. Rostlině škodí všechna vývojová stadia svilušky. Tento škůdce má mnoho generací do roka a ve vytápěných prostorách se rozmnožuje celoročně.
Svilušky obestřou napadené rostliny pavučinkami
Nymfy i dospělci sají téměř výhradně na spodní straně listů. Zpočátku jsou nenápadní, příliš se nepohybují a na listech nejsou vidět typické příznaky poškození. Roztoč se však rychle množí, na posátých listech vznikají žluté difuzní skvrny, které se šíří podél nervatury. Později listy hnědnou a rychle zasychají.
Listy napadené sviluškami posléze hnědnou a zasychají
Svilušky nenacházejí na usychajících rostlinách dostatek potravy, rostlinu zapřádají pavučinkou, po které běhají stovky nyní již nápadných svilušek, které hledají potravu.
V bytech a v zimních zahradách napadá prakticky všechny okrasné rostliny – citrusy, orchideje, kaktusy. Nebezpečná je pro bonsaje. Patří k nejčastějším škůdcům pokojových rostlin v domácnosti.
Sviluška chmelová
Rostliny napadené sviluškou se ošetřují chemickými postřiky (akaricidy). V obchodech je možné zakoupit několik druhů. Aktuální informace o dostupnosti povolených přípravků uvádí Rostlinolékařský portál. Podmínkou úspěšné ochrany je zjistit výskyt svilušek co možná nejdříve. Postřiky většinou nehubí vajíčka, proto se musí dvakrát opakovat v intervalu pěti až sedmi dnů.
Biologická ochrana nasazením dravého roztoče Phytoseillus persimillis není v zimním období vzhledem k nižší teplotě a krátkému dni příliš úspěšná.
Společně se sviluškou patří k nejčastějším škůdcům rostlin v zimním období drobný třásnokřídlý hmyz třásněnky. Jen na území Česka žije více jak 300 druhů tohoto hmyzu. Závažné škody v bytech na pokojových rostlinách však způsobuje jen několik druhů.
Třásněnka
Mezi nejhojnější druhy patří třásněnka zahradní (Thrips tabaci). Je velká jen 1 mm a na rostlinách je patrná jako rychle se pohybující tmavší čárka, nymfy jsou menší a světlejší.
Na rostlinách se skrývají a malé množství třásněnek se snadno přehlédne. Když už se dají zjistit snadno, jsou rostliny již silně třásněnkami napadeny. Dospělci přezimují v horních vrstvách půdy. Ve vytápěných prostorách, kde mohou mít až 8 generací do roka, se množí nepřetržitě.
List poškozený sáním třásněnek
Podobně jako domácí třásněnka zahradní, škodí v krytých prostorách třásněnka západní (Frankliniella occidentalis). Šíří se především rostlinným materiálem ze západní Evropy. Na rozdíl od předcházejícího druhu část jejího larválního vývoje probíhá v půdě, proto zdánlivě z porostu na čas zmizí, ale po dokončení vývoje se pochopitelně náhle objeví ještě v mnohem větším množství.
I malé množství třásněnek způsobí vážné škody sáním na vzrostlých vrcholech, na květech i na listech – silné deformace a změnu barvy posátých zelených částí nebo květů. Silně poškozují všechny pokojové rostliny, palmy i květy orchidejí. Příznaky se projeví nejdříve na květech nebo rašících listech. Na posátých místech je patrný trus.
Ochrana spočívá v opakovaném používání insekticidů, účinné látky těchto přípravků je nutné střídat. Třásněnky již získaly značnou odolnost (rezistenci) k pesticidům, některé dříve účinné látky vůbec nepomáhají. Postřikem musí být rostlina „umytá“, aby se dostal do všech nepřístupných míst.
Pamatujte, že přípravky jsou zcela neúčinné na vajíčka a stadia vyvíjející se v půdě. Někdy pomáhá samotná aplikace přípravků na bázi olejů, které jsou nejedovaté a hmyz udusí. Podmínkou úspěchu je opakované důkladné postříkání celé rostliny. Před aplikací je nutno vyzkoušet, zda na rostliny tyto látky nepůsobí fytotoxicky.
K ochraně lze zejména v zimních zahradách využít biologickou ochranu dravým roztočem Amblyseius cucumeris nebo příbuznými druhy. Ochrana však nemusí být vždy úspěšná, zejména proti třásněnce západní.
Foto autor
Pro pokojové rostliny pěstované v nádobách doma či v zimních zahradách nastává v zimě složité období. Den je již velmi krátký a do Vánoc se stále zkracuje.
Rajče, okurky nakládačky a salátové, paprika, tykev nebo lilek patří do skupiny oblíbené teplomilné plodové zeleniny.
Hrách a fazole mnohde sklízíme ještě nezralé pro sladká zrna nebo celé fazolové lusky. Sklizeň luskovin na zahrádkách usnadní postupný výsev.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o substrát bez patogenů, dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
