Počátkem června hodují mšice také na všech ovocných rostlinách. Mnohé mají křídla a přelétají na další hostitelské rostliny. Obaleči zase zakládají první generaci housenek, které napadají plody.
Letorosty jabloní deformuje mšice jabloňová (Aphis pomi). Na zdřevnatělých částech jabloní nacházíme místa pokrytá nápadnými bílými voskovými vlákny. Jsou dílem velkých kolonií vlnatky krvavé (Eriosom lanigerum). Přednostně obsazuje neošetřené řezné plochy po jarním řezu.
Silný výskyt vlnatky krvavé
Také na švestkách a slívách se již od května vyskytují velké kolonie mšic. Vedle deformovaných posátých pletiv zapříčiní i přenos virových chorob. Často se vyskytuje mšice švestková (Hyalopterus pruni), mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) a mšice bodláková (Brachycaudus cardui).
Na třešních se pravidelně vyskytuje mšice třešňová (Myzus cerasi). Tato černá mšice vytváří obrovské nápadné kolonie, silně poškozuje v červnu letorosty třešní, které se deformují a zkracují. Produkuje hojně medovici, která pokrývá listy a plody.
Na rybízu deformuje a do ruda zbarvuje listy mšice rybízová (Cryptomyzus ribis). Ještě závažnější škody na rybízu i angreštu způsobuje sáním na letorostech mšice srstková (Aphis grossulariae) nebo mšice Aphis schneideri.
List poškozený sáním-mšice rybízové
V červnu je však již někdy na ochranu proti mšicím pozdě. Jestliže kolonie již zdeformovaly části hostitelských rostlin, je vhodné se přesvědčit, zda mšice již nejsou likvidovány přirozenými nepřáteli – slunéčky, zlatoočky, pestřenkami, bejlomorkami a mnoha dalšími druhy hmyzu. V tomto případě je lepší razantní chemickou ochranu odložit!
Na jabloních je nutné sledovat let první generace motýlka obaleče jablečného (Cydia pomonella). Let dospělců je nejjednodušší sledovat vyvěšením feromonových lapačů. Ty jsou také ukazatelem, zda je třeba zasáhnout dostupným ošetřením.
V teplých oblastech zakládají dospělci dvě generace housenek, které po vylíhnutí pronikají k jádřincům jablek nebo hrušek a posléze plod opouštějí. Podle míry poškození plody opadávají, na stromech zůstávají znehodnoceny ve vzheeda a chuti.
Housenka obaleče švestkového
Obdobně je potřeba sledovat let první generace obaleče švestkového (Cydia funebrana), který způsobuje před dozráním červivost švestek a slivoní. Červnová generace zapříčiní propad zelených plůdků, zahrádkáři toto poškození většinou přehlížejí.
Na třešních se objevuje od konce května a zejména v červnu nápadná moucha vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi).
Dospělec vrtule třešňové
Samičky kladou vajíčka do zelených plodů třešní a larvička znehodnocuje zrající plody. Zejména pozdnější odrůdy třešní mohou být velmi silně poškozeny. Signalizace výskytu a částečný odchyt je možný na žluté lepové desky. Většinou však tato metoda příliš nepomáhá.
Aktuální podrobnosti k dostupnosti přípravků a doporučené postupy najdete rovněž na Rostlinolékařském portálu.
Foto autor
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Na zahrádce nacházíme během června mnoho druhů drobného hmyzu, který často vytváří nápadné, početné kolonie. Jde především o mšice (Aphidinea).
Slivoně patří k nejčastěji pěstovaným ovocným druhům a za vegetace je poškozuje mnoho živočišných škůdců. Přesto se vyplatí zasahovat proti nim promyšleně.
Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů.
Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.
