Co je dobré vědět o životě mšic, abychom rostliny účinně bránili
11. 7. 2021Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
V bytech zpravidla nacházejí škůdci lepší prostředí, než jejich nedobrovolní hostitelé. Tím spíš je třeba pokojové rostliny bránit. Chemií, sprchou i lepem.
Svým tvarem těla a zbarvením připomínají hrbolky kůry – hmyz čeledi Diaspididae. Živí se sáním na nejrůznějších částech rostlin, které při velkém napadení očividně strádají. Škůdci produkují hojně medovici, a tak prvními příznaky, kterými na sebe upozorní, jsou obvykle lepkavé listy.
Pokud to při pravidelných kontrolách zjistíme, použijeme olejové přípravky na zelené rostliny. Někdy se tyto přípravky prodávají jako lesk na rostliny.
V mimořádně příznivých podmínkách má molice více než 20 generací do roka.
Molice skleníková (Trialeurodes vaporarium) patří k nejčastěji se vyskytujícím škůdcům na pokojových rostlinách a v zimních zahradách.
Ve vytápěných prostorách se rozmnožuje celý rok a mívá v závislosti na teplotě mnoho generací. Jedna generace se vyvíjí za 18–35 dní. Celý její vývoj probíhá na rostlinách. Dospělci i nymfy škodí sáním na spodní straně listů, kam také samička klade černá vajíčka.
Vylíhlá nymfa prvního instaru je pohyblivá, druhé a třetí stadium jsou nepohyblivá a intenzivně sají potravu, poslední stadium je nepohyblivé puparium, které potravu nepřijímá. Vedle sání škůdce silně poškozuje rostlinu vylučováním medovice. Při vyrušení létají dospělci molic ve velkém množství kolem rostlin.
Tato molice se vyskytuje prakticky na všech okrasných rostlinách pěstovaných v krytých prostorách. Některé druhy okrasných rostlin (fuchsie, lantana) poškozuje ještě silněji než jiné druhy. Nenápadná vajíčka nebo larvy přisáté na spodní straně listů si snadno můžeme domů zavléct s nově koupenou rostlinou.
V každém případě je na místě pokojové rostliny pravidelně kontrolovat. Ochrana spočívá v časté a kombinované aplikaci různých insekticidů. Sledujeme, zda jsou přípravky účinné a obměňujeme je.
Aktuálně povolené přípravky proti jednotlivým škůdcům uvádí Rostlinolékařský portál.
Velkým pomocníkem jsou žluté lepové desky, které dospělce molic magicky přitahují. Slouží k prvotnímu zjištění výskytu i k odchytu namnožených jedinců. Stačí lepovou desku umístit v blízkosti napadených rostlin a několikrát denně rostlinami zatřást. Vyplašené molice se na rostlinu již nevrátí, všechny se přilepí na destičku.
Při pravidelném používání se výskyt silně omezí. Menší rostliny je možno také pravidelně sprchovat, větší rostliny lze opatrně vysávat běžnými vysavači. Všechna opatření se musí v krátkých intervalech opakovat. Úspěch obvykle přináší kombinace všech těchto metod.
V místnostech, kde teplota ani v zimě nebude klesat pod 20 °C, bude z vegetačního období úspěšně přežívat drobná chalcidka Encarsia formosa, která dokáže populace molic celoročně úspěšně eliminovat.
K vůbec nejnebezpečnějším škůdcům rostlin v krytých prostorách patří červec skleníkový (Pseudococcus citri) nebo podobný červec paprsčitý (Pseudococcus adonidum). Oba druhy nevytvářejí štítky, ale chrání se bílými voskovými vlákny.
V tuzemských podmínkách škodí především na rostlinách v bytech nebo jiných krytých prostorách. Mají několik generací do roka a rozmnožují se prakticky nepřetržitě.
Poškozují téměř všechny druhy rostlin – zejména citrusy, orchideje, kaktusy, palmy a mnoho dalších. Zpočátku vytvářejí nenápadné shluky v úžlabí listů, později rozsáhlé nápadné kolonie pokryté bílými voskovými vlákny na všech částech rostlin včetně kořenů.
Červci se rychle šíří z rostliny na rostlinu. Migrují i na okolní zařízení – police, stěny nebo nádoby na rostliny – a vydrží i na těchto místech dlouho bez potravy. Často si je přineseme nákupem nových rostlin.
Rostliny jsou poškozovány sáním a velkým množstvím medovice. Postupně chřadnou, nekvetou a časem hynou. Výrazně se snižuje jejich estetická hodnota. Ochrana je mimořádně náročná a často selhává.
U červců se však vyvinula odolnost k celé řadě pesticidů. Silně napadené části nebo i celé rostliny je lépe ničit. I u zdánlivě vyléčených rostlin se během několika týdnů až měsíců může invaze opakovat.
Ošetření je proto nutné opakovat, přestože se červci již neobjevují. Menší rostliny je možno vyjmout z nádoby a celé včetně kořenů krátce namočit do roztoku pesticidů. Existuje sice nebezpečí popálení rostlin, ale toto riziko je menší než rozšíření červců.
Květináče, police a další dekorativní předměty a dokonce i stěny a skla je nutné omýt dezinfekčními prostředky na bázi chloru, v nouzi silnějšími roztoky saponátů. Tyto látky se v žádném případě nesmějí dostat do styku s rostlinami. Osobně se mi osvědčilo u rostlin s tuhými listy (orchideje, citrusy) pravidelné dlouhodobé sprchování rostlin a omývání červců.
Foto autor
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.