Většina z pozdemních škůdců si příliš nevybírá svého hostitele a může poškozovat mnoho druhů okrasných i užitkových rostlin.
Na nadzemních částech rostlin nemusí být přítomnost škůdce hned patrná. Postupně se však rostliny mohou opožďovat v růstu, vadnout a někdy uhynout. Častěji však škůdce odhalíme až při sklizni podzemních částí.
Typické poškození žírem lze někdy zaměnit za hnilobu, která je však až druhotným projevem. Půdní bakterie nebo houby často pronikají vzniklými ranami do rostlinných pletiv a svými příznaky překryjí původní příčinu poškození.
Brambor poškozený drátovci
Ochrana proti všem škůdcům poškozujících rostliny pod povrchem půdy je obtížná a někdy na zahrádkách téměř nemožná. O to více musíme využívat všech příležitostí alespoň částečně zmírnit způsobené škody.
Snad nejčastěji poškozují podzemní části rostlin drátovci – larvy brouků kovaříků Elateridae. Tito hojní brouci však snadno uniknou naší pozornosti. Přitom jenom na území našeho státu jich žije okolo 170 druhů. Jednotlivé druhy jsou zvláště ve zbarvení a velikosti dosti rozdílní. Jsou velcí podle druhu 6–17 mm a zbarveni hnědožlutě, hnědě, černě s kovovým leskem, červenohnědě, ale i žlutě nebo s kovovým leskem. Některé druhy mají i kresbu. Společným znakem dospělců je protáhlé ploché tělo s nápadným štítem.
Dospělce kovaříků bezpečně rozlišíte od ostatních brouků, použijete-li jednoduchý trik. Brouka si vezměte do ruky a otočte ho na záda. Kovařík se v mžiku prohne a vymrští se zpět do přirozené polohy. Žádný jiný brouk to tak rychle nedokáže.
Larvy jsou výrazně protáhlé žluté až okrové, silně sklerotizované oligopodní larvy s třemi páry krátkých hrudních nohou. Podle druhu jsou před kuklením velké 15 – 30 mm. Larvy se jen těžko mechanicky poškodí, nejde je lehce ani „přetrhnout“. Pro tyto vlastnosti se jim říká drátovci. Žijí v tlejících rostlinných zbytcích nebo v půdě. Některé druhy i v tlejících pařezech. Mají dlouhý víceletý vývoj, podle druhu 3–5 let. Patří k hojným a mimořádně škodlivým larvám v půdě.
Dospělci však neškodí, žijí relativně krátce a živí se nektarem. Vajíčka jsou kladena do půdy, přednostně do vlhčích a humózních půd se zapojeným porostem (trávníky, pařeniště komposty apod.). Larvy typickým způsobem poškozují veškeré podzemní orgány rostlin včetně kořenů stromů. Silně poškozují i velká klíčící semena slunečnice, plodové zeleniny nebo okrasných rostlin.
Drátovci škodí také na kořenovém systému brambor, luskovin, zeleniny a na mnoha druzích okrasných rostlin. Větší podzemní orgány (hlízy, bulvy, odénky, silné kořeny) poškozují i vnitřním žírem, mnoha úzkými chodbičkami, které doslova provrtávají napadené části rostlin. Poškozené podzemní orgány jsou často sekundárně napadány různými houbovými chorobami a hnijí.
Drátovci poškozují i cibuloviny
Největší škody způsobují na trvalých porostech nebo na plochách, kde byly dříve např. trávníky a po zrytí jsou na nich pěstovány pro drátovce atraktivní rostliny.
Klíč k rozpoznání chorob a škůdců podle příznaků poškození rostlinných částí
Přímá chemická ochrana není možná. Protože škodí především víceleté larvy ke konci svého vývoje, je nutné sledovat výskyt v půdě a na silně zamořených plochách nepěstovat nejvíce poškozované druhy rostlin – brambory, mrkev a rostliny s velkými semeny (slunečnice, okurky, kukuřice, dýně).
V posledních letech se i na zahrádce silně rozšířila můra osenice polní — Agrotis segetum. Tento noční motýl patří mezi mimořádně škodlivé druhy hmyzu výrazně poškozující mnoho druhů rostlin na zahradách. Dospělci létají v noci, a přestože jsou velcí v rozpětí křídel 35-45 mm a na délku 16–20 mm zjišťují se jen obtížně. Přispívá k tomu také jejich zbarvení. Přední křídla jsou hnědá, šedohnědá, s nevýraznou tmavší kresbou ledvinovitých skvrn. Zadní křídla jsou světle šedožlutá s bílými třásněmi.
Silný žír housenky osenice
Samice kladou několik set až tisíc vajíček na různé rostliny, nejčastěji plevele (merlíky, lebedy aj.). Housenky prvních vývojových fází (instarů) se živí listy, později zalézají do půdy a ožírají všechny typy podzemních orgánů rostlin. Žerou typickým plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Protože z každé získají jen málo potravy, počet poškozených rostlin jednou housenkou je velký.
Hrubým povrchovým žírem mohou poškozovat hlavně brambory, luskoviny, zeleninu, kořeny vinné révy a mladých ovocných stromů i keřů. V noci mohou poškozovat i přízemní části různých rostlin.
Housenky dorůstají až 55 mm. Jejich žír je tak silný, že jej lze zaměnit za poškození hlodavci. Nazývají se také „zemní housenky“. Poškozené podzemní orgány rostlin jsou často sekundárně napadány různými houbami.
Mívají obvykle jednu generaci, v mimořádně teplých letech se od konce srpna vyvíjí ještě druhá generace, která je početnější než první a způsobuje velké škody na podzim.
Housenka osenice ve svinuté poloze
Kromě osenice polní se běžně vyskytují ještě další dva druhy osenic s podobnou bionomií a škodlivostí housenek. Jsou to: osenice ypsilonová (Agrotis ypsilon) a osenice vykřičníková (Agrotis exclamationis).
Ochrana je mimořádně obtížná a musí se provést insekticidy v době, kdy mladé housenky ještě žijí na listech. Starší housenky v půdě se jen těžko hubí, přípravky se aplikují v noci, kdy housenky vylézají na povrch. Úspěšnost ochrany je však malá.
Housenky ožírají i rostliny pěstované doma v nádobách v místnostech. Na jejich listech se objevují „nevysvětlitelné“ velké otvory nebo listy mizí úplně. Housenky poškozují nadzemní části jen v noci, odhalit je můžete za tmy náhlým rozsvícením. Potom je obvykle stačí pouze chytit a zneškodnit.
Snímky autor
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování.
Rajče, okurky nakládačky a salátové, paprika, tykev nebo lilek patří do skupiny oblíbené teplomilné plodové zeleniny.
Je třeba oškrabávat na jaře borku kmenů ovocných stromů, abychom se zbavili škůdců? Pod borkou zimují i zlatoočky a jiný užitečný hmyz.
Otázka: Těsně u kmene jabloně vyrostly na podzim nějaké houby. Vypadají jako václavky, ale ty to zaručeně nejsou.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
během týdne se nám ve skleníku objevily na zemi dokonale kulaté jamky jako při hraní kuliček .Mají dírku uprostřed a přibývají.zatím se nám nepodařilo objevit,kdo je způsobuje.Máme tam krásná rajčata a okurky a bojíme se o ně.Děkuji za radu o co jde a jak na tyto škůdce.Pittnerovi
Dokonale kulaté jamky, trychtýřky, vytváří mravkolev. Tak si Vaše podání vysvětluji já. Podívejte se do sekce Tematická diskuse, najdete to jako Vyhrabané jamky trychtýřovitého tvaru 3-10 cm v hlíně a v nich brouček