Plži škodí od jara do podzimu, na slimáky platí i vroucí voda

1. 7. 2020

Často způsobují největší škody až v průběhu léta a na podzim, ale po mírné zimě pustoší záhony už na jaře.

Plži si mezi sebou dokážou předávat informace o nejlepších zdrojích potravy, proto se soustřeďují ve velkém množství vždy na určitou atraktivní potravu – dozrávající jahody, brukvovitou zeleninu, saláty, některé druhy okrasných rostlin.

Slimáci na melounu

Meloun přilákal desítky plzáků španělských

Poškození rostlin bývá vstupní branou pro jejich infikování různými mikroorganismy. Navíc bývá poškození doprovázeno stříbřitě lesklými stopami po zaschlém slizu. Někdy je slizu a plžů tolik, že se člověku ani nechce do záhonu vstoupit.

Domácí slimáčci

Našimi původními domácími druhy jsou slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum) nebo podobný slimáček polní (Deroceras agreste). Oba patří mezi drobnější plže velké 40–60 mm.

Žijí převážně v půdě, dříve často ve velkém množství. Vylézají zejména v noci. Jestliže je nacházíme i přes den, jsou již silně přemnoženi.

Slimáčci mohou způsobit žírem silná poškození téměř všech rostlin na zahradách, ale i v polních podmínkách. Poškozují listy a stonky vzcházejících i vzrostlých rostlin, v půdě hlízy, cibule i kořenový systém. Někdy mohou rostliny zničit úplně.

Slimáček

Slimáček

Na rozdíl od ostatních plžů jsou poměrně krátkověcí, ale mohou mít několik generací do roka. V příznivých podmínkách se velmi rychle množí. Jeden pár (vajíčka budou klást oba jedinci) může zplodit při třech generacích za rok a 10% přežití potomstva (obvyklé v nepřirozených biotopech – zahradách) 54 000 slimáčků, při přežití 3 % jedinců (volná nenarušená krajina) 1460 jedinců.

V pařeništích na malých rostlinkách může způsobit citelné škody i několik jedinců. Vcelku však platí, že původní domácí druhy plžů na zahrádkách škodí již málo.

Zejména v posledních letech škody způsobené těmito druhy zejména v osídlených oblastech mnohem menší než ty, které způsobuje pro naši přírodu nový invazní druh plže – plzák španělský (Arion lusitanicus).

Plží vajíčka

Vajíčka plžů

Plzák španělský čili slimák

V tuzemských podmínkách dosahuje tento plž označovaný jako slimák délky 8–10 cm. Žije skrytě většinou na zahradách. Rychle se množí. Přednost dává zapleveleným a hustě zarostlým místům ve větších sídlech. S oblibou vyhledává okolí intenzivně obdělávaných zahrad, kam proniká za potravou, zatímco na ruderálních neudržovaných plochách přečkává nepříznivé podmínky (sucho, zima) a rozmnožuje se zde.

V České republice má plzák španělský jednu generaci do roka. Páří se na přelomu června a července. Vajíčka klade od konce srpna do výraznějšího poklesu teplot (někdy i do listopadu). Jedinec může naklást okolo pěti snůšek, dohromady 200–250 vajíček.

Z prvních vajíček se líhnou malí plzáci ještě na podzim, později kladená vajíčka přezimují. Většinou se líhnou až v dubnu, ale mohou se líhnout prakticky celou zimu, jestliže se teploty pohybují delší období nad 5 °C. Dospělí jedinci přežívají jen skutečně mírné zimy nebo v dobrých úkrytech (sklepy, vytápěné skleníky).

Ochrana proti plžům vyžaduje víc opatření

  • Neposkytneme podmínky pro přezimování a rozmnožování.

Všem druhům plžů vyhovuje vlhčí stanoviště s živnými rostlinami a s možností skrýt se v kypré nebo hrudovité půdě. Výskyt také podporují do půdy zapravené odumřelé zbytky rostlin, které slouží jako potrava v sušším období. Zejména mladým plžům vyhovuje kyselejší půda.

Tyto podmínky splňují velmi dobře komposty, proto se hodí je často přehazovat a dbát na to, aby se uvnitř zvýšila teplota, která ničí zejména vajíčka.

Žír po slimákovi

Plži jsou zvláště nebezpeční pro vzcházející rostliny.

Pečlivě a pravidelně odstraňovat „hromádky“ utržených či vypletých rostlin i jiného organického materiálu by se mělo stát samozřejmostí a nutné je i odstranit vhodné úkryty – desky, dřeva, plechy, sudy na dešťovou vodu apod.

Problémem se může stát i používání průhledných i černých netkaných i plastových textilií, často používaných na zahrádkách. Obvykle je nutné na začátku používání pod textilie aplikovat chemické návnady.

Podle našich pozorování jsou uvedené zásady účinné k omezení škodlivosti většiny druhů slimáků, nejodolnější je však právě plzák španělský, který nejlépe ze všech druhů odolává suchu a snadno přežívá nepříznivé podmínky i ve větší hloubce v půdě.

Brambora po žíru slimáků

Brambora po žíru slimáků

  • Bráníme plžům v přístupu ze sousedních ploch

Zejména okolo neobdělávaných a zarostlých ploch pomůže vyhloubit asi 20 cm hluboký příkop, na dno se sype vápenný prach, který spolehlivě zabrání pronikání plžů na zahradu. V nouzi částečně pomůže i 50–100 cm široká „cestička“ z křemičitého písku nezarostlá plevelem.

Mechanické překážky (včetně drcených skořápek vajíček, jehličí apod.) je možno použít i k bodové ochraně nejvíce ohrožených druhů rostlin na zahradě.

  • Plže odstraňujeme mechanicky

Běžné sbírání je účinné při snižování populace pouze v případě, že jsou dodrženy zásady uvedené v bodě 1 a 2. V opačném případě se může sesbírat během vegetace i několik tisíc jedinců na jednom pozemku a nemá to na velikost populace téměř žádný vliv.

Slimák

Plzák španělský

Sesbíraného plzáka španělského rozhodně neodnášejte živého do přírody – jedná se o invazní a pro naši přírodu škodlivý druh. U jiných druhů plžů (kromě slimáčků) bych to doporučoval, protože se v naší přírodě pomalu stávají plži vzácností.

Sbírání je možné si ulehčit různými návnadami. Nejvíce se mi osvědčila deska polystyrenu cca 1 m² velká, která se večer zatíží na místě předpokládaného výskytu a během noci se pod ní shromáždí mnoho plžů, vhodné jsou i rostlinné návnady – osvědčily se kousky melounů, brambor či ovoce.

  • Za humánní způsob usmrcení plzáka španělského je možno považovat přelití vroucí vodou, kdy smrt nastává okamžitě.
  • Mechanické odstraňování je nejdůležitější po přezimování před pářením – v tuzemských podmínkách tedy asi do poloviny června.

Celou zimu je však vhodné vyhledávat snůšky vajíček a mechanicky je likvidovat. Hluboká orba nebo zarytí vajíček a všech posklizňových zbytků rostlin do hloubky větší než 20 cm by mělo být samozřejmostí na všech plochách.

Pomoc různých domácích zvířat při sběru (kachny, slepice, krůty) je sice vítaná, ale často nachází na zahradě více chutnější potravy a přispívají k ještě větším škodám.
Účinné je lákat plže na návnady. Velmi atraktivní návnadou je pivo, které plži aktivně vyhledávají.

  • Chemická ochrana

K chemické ochraně se používají látky označené jako moluskocidy, které se aplikují na zahrady ve formě granulovaných požerových nástrah.

Jedovatá nástraha pro plže

Plži ochotně vyhledávají jedovaté nástrahy, ty však musí být určeny jen pro ně.

Aplikace všech typů nástrah se musí provádět podle návodu a opakovat podle potřeby.

Na zahrádkách bychom již neměli používat přípravky, které mohou ohrozit necílové skupiny živočichů, včetně užitečného hmyzu, psů, koček. Aktuálně povolené, resp. doporučované přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.

Na zahrádkách je nejbezpečnější používat sloučeniny železa a fosforu, které jsou prakticky nejedovaté pro ostatní živočichy a mrtvá těla plžů nezůstávají na povrchu.

Na podzim je možno zarývat na záhony vápno nebo účinnější dusíkaté vápno, které dobře hubí všechna přezimující stadia.

  • Biologická ochrana

Přípravek s živými hlísticemi Phasmarhabditis hermaphrodita se aplikuje nejlépe zálivkou na plže nebo na místa se silným výskytem a postupně napadení jedinci hynou.

Podle některých studií mají tyto hlístice účinnost hlavně na mladé plže, zatímco na dospělce je jejich účinek minimální. Podle našich zkušeností je hlavní nevýhodou malá schopnost hlístic šířit se v přírodě v populaci plžů přirozenou cestou delší období (několik týdnů). Jednodušší se nám jeví mechanické hubení plzáků španělských.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Nikde se nemluví o tom, jak působí „chemická“ ochrana na naše hlemýždě, páskovky aj.
Podle mé zkušenosti ti na rozdíl od slimáků španělských preferují právě zahnívající potravu před čerstvou. Nevím, jak při ručním sběru poznat naše slimáčky od těch španělských a navíc mi v podobných článcích chybí informace o našem „slimáku největším“, který se poznat dá a malé „španěláky“ prý i žere. Nehledě na to, že v kompostu apod. se podle mne může o vajíčka postarat třeba ještěrka.

Plzák španělský má barvu od temně hnědočervené až křiklavě rezavé a černá tykadla. Slimáček síťkovaný je šedý a síťka je šedočerná, tykadla hnědá.. Slimáček polní má stejnou barvu, ale nemá charakteristickou síťku či pruhy. Oba tyto druhy jsou menší než plzák. Pokud se jedná o našeho slimáka, tak toho je vidět sporadicky a má sytě černou barvu a světlý spodek nohy. Koukněte na netu je plno foto a ani malé si nespletete se španělskými plzáky.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
2
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x