Červenec: Pečujeme o ovocné stromy a keře, i o ty po sklizni
1. 7. 2023Je samozřejmé, že pečujeme o ovocné stromy a keře, které mají úrodu teprve přinést. Běžná by ale měla být i péče o rostliny po sklizni.
Plody jádrovin a peckovin jsou ohroženy škůdci od květu až po sklizeň. Pokud jim nevěnujeme pozornost, můžeme o část úrody snadno přijít.
V průběhu letních měsíců července a srpna nejvíce poškozují plody jabloní a slivoní dva drobní noční motýlci – obaleči. Jejich larvy housenky způsobují známou „červivost“ plodů a mohou způsobit i těsně před sklizní znehodnocení části úrody.
V jarním období obvykle dochází k poškození květů nebo malých plůdků květopasem jabloňovým, merami, zobonoskami, pilatkou jablečnou, pilatkou švestkovou a mnoha dalšími živočišnými škůdci. V pozdně jarním období pozorujeme na zahrádkách největší propad zelených plůdků způsobený škůdci. Snížení množství plodů na ovocných stromech bývá často způsobeno také fyziologicky, v posledních letech nejčastěji suchem.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) je šedohnědý motýlek, v rozpětí křídel měří 14–20 mm. Většinou mívá pouze jednu generaci, vlivem nadprůměrně teplých letních měsíců se stále častěji objevuje v ČR i generace druhá. Škodí žlutobílé housenky, které se prožírají do dužniny jablek směrem k jádřinci. Během svého vývoje může jedna housenka poškodit i 2–3 plody. Na plodech lze pozorovat otvor, z něhož housenka vytlačuje rezavě hnědý trus. Poškození plodů je označováno jako „červivost“.
Při velké násadě plodů nebývají škody příliš velké. Závažnější poškození způsobují housenky druhé generace, které způsobují „červivost“ plodů.
Plody švestek a dalších slivoní, ale i broskvoní a meruněk silně poškozují housenky obaleče švestkového (Grapholita funebrana syn. Cydia funebrana). Dospělci tohoto nočního motýlka jsou 5–7 mm dlouzí s rozpětím křídel 13–15 mm. Přední křídla jsou jednobarevná, tmavě fialově hnědá až šedohnědá. Zadní křídla jsou o něco málo světlejší. Tento motýlek mívá v našich podmínkách 2 generace. Motýli první generace se líhnou obvykle od konce dubna, ale v přírodě se mohou objevovat až do července. Druhá generace se objevuje od července do září. Poškození plodů se projevuje nejdříve drobným otvůrkem na zeleném plodu, často z něho vytéká tuhnoucí tekutina – klejotok. Otvor se postupně zvětšuje, bývá vyplněn hnědým trusem. Housenky první generace způsobují propad zelených plodů. Larvy dokončují vývoj ve spadaných plodech a kuklí se v půdě.
Ochranu proti obaleči jablečnému i švestkovému provádíme na základě sledování náletu pomocí feromonových lapačů. Pro každý druh obaleče je nutné zakoupit specifický feromonový odparník, který je běžně k dostání v obchodní síti. V lapači ho pravidelně měníme zhruba každých 6 týdnů a před použitím uchováváme ideálně v mrazáku, aby si déle udržel účinnost. Na běžné zahradě obvykle stačí vyvěsit jeden feromonový lapač. Pro monitoring první generace obalečů lapač vyvěšujeme začátkem května, druhou generaci sledujeme nejpozději od začátku července.
Ochranu proti obalečům je nutné zahájit, jakmile ve feromonových lapačích zachytíte 3–4 motýlky obaleče jablečného nebo 10 motýlků obaleče švestkového během tří dnů. V této fázi se doporučuje aplikovat například přípravek Mospilan 20 SP (účinná látka acetamiprid, existují i další přípravky se stejnou účinnou látkou), který cílí na dospělce. Nedoporučuje se používat pyretroidy jako Decis (= Sanium Ultra, a další s účinnou látkou deltamethrin) nebo Karate (učinná látka lambda-cyhalothrin), protože hubí široké spektrum hmyzu včetně užitečných druhů. Jmenované účinné látky se mohou objevit i v dalších přípravcích. Je třeba sledovat, abychom nekupovali totéž s jiným jménem. Při použití stejné účinné látky ve větším množství ošetření než je doporučeno, si můžeme vytvořit v zahradě populaci škůdce, které je vůči dané látce odolnější až imunní. Totéž platí i pro choroby a boj proti nim.
Zahrádkáři, kteří chtějí šetrnější řešení, často volí selektivní přípravky jako Červivost STOP, SpinTor ( a další s úč. látkou spinosad). Tyto látky zasahují vajíčka nebo právě vylíhlé housenky, ale nepoškozují dospělý hmyz. Aby ochrana fungovala správně, musí pěstitelé ošetření načasovat přesně na dobu kladení vajíček nebo líhnutí housenek – což bývá v zahrádkářské praxi obtížné přesně určit. K tomu by mělo napomoci vyhodnocení odchytu dospělců do lapáku, popřípadě informace od profesionálních ovocnářů v okolí, regionu.
Pro zahrádkáře, kteří se chtějí vyhnout chemii, je možností přírodní přípravek Lepinox Plus (na bázi Bacillus thuringiensis), který působí pouze na mladé housenky. I zde ale platí, že načasování je klíčové. Alternativně lze vyvěsit větší množství feromonových lapačů – ideálně jeden na každý strom – a tím snižovat počet oplodněných samiček. Ačkoliv tato metoda není tak účinná jako chemická ochrana, i tak pomáhá výrazně omezit množství červivých plodů. V teplejších oblastech Moravy je navíc třeba počítat i s výskytem obaleče východního (Grapholita molesta), který napadá především broskvoně, ale i další peckoviny. Na ošetření lze použít i přípravky s účinnou látkou azadirachtin, další alternativa z přírody je granulovirus (CpGV) Cydia pomonella, parazitické hlístice Steinernema feltiae, mezi alternativy patří i kopřiva, fruktóza, sacharóza,…
Při vyhledávání informací se můžeme obrátit na pracovníky specializovaných prodejen nebo už přijít připraveni. Pokud známe škůdce či chorobu jménem, nejlepší je vyhledat si ji v Rostlinolékařském portálu mezi škodlivými organizmy. Když si rozklikneme Škodlivé organizmy (ŠO), zadáme si jméno „ŠO“ a dohledáme Přípravky na OR v malobalení. Zde najdete celé spektrum přípravků použitelných proti chorobám a škůdcům, včetně účinných látek. Do prodejny tak můžete vyrazit poučeni a můžete si vybírat podle svých představ.
Foto autor
Volně upraveno podle autora a aktualizováno.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
strikam slivone proti pilatkam ale nevim jak casto a kolikrat za sezonu
Proti pilatce se ošetřuje jednou, na konci kvetení, orientačně to lze říct, tehdy když opadá zhruba 90 % květních plátků.