Svilušky, puklice, někdy i červci. Jmenovaní škůdci parazitují na našich pokojových miláčcích. Můžeme je domů nevědomky zavléct s květinou, na oděvu, ba i na rukou.
Stačí se někde oděvem otřít o rostliny napadené parazity a po návratu domů totéž nevědomky provést u svých zdravých pokojovek.
Nebo si dokonce bez obav někde pomůžeme rukou, abychom si ze zájmu dobře prohlédli rostliny postižené, a za několik hodin, spíše bezděky, sáhneme na své pokojové klenoty.
Náduť Daigremontovu (Bryophyllum daigremontianum) poškodily svilušky
To, že parazita přinese z veliké vzdálenosti vzdušné proudění, přichází v úvahu snad jen u svilušek.
U citrusů navíc docela reálně hrozí, že si je přineseme s rouby. Puklice mohou u majitele roubů jen přežívat v nejmladších stádiích, popřípadě držené na uzdě některými z ekoopatření, například občasným ošetřením olejovými přípravky. Ty se zpravidla nedostanou do nejužších prostor okolo pupenů, listových pochev, odkud se za nějaký čas začnou nepřátelé květin šířit.
A tak, když už je nám jasno, že jsme postiženi nechtěným vpádem některého ze zástupců červcovitých, musíme provést základní opatření proti jejich šíření a začít boj proti nim samým.
Rostlinu vyjmeme ze společenství zdravých a umístíme jí na samotku, do karantény. Je samozřejmostí, že si po jejím přesunutí umyjeme ruce mýdlem, nejlépe draselným. To dokáže s kutikulou škůdců pravé divy. Draslík, v něm obsažený, dík svým vlastnostem naruší a roztrhá vnější obal z chitinu. A tělíčko bez ochrany v uzavřeném krunýři zahyne. Poté ošetříme některým z doporučených přípravků.
Puklice oranžovníková napadá pomerančovníky a citroníky
Kdy karanténu a další opatření využít? Prakticky vždy, když si přinášíme domů květiny z míst, kde se mohly setkat se škůdci. Tedy z hal veřejných, z chodeb kanceláří,kde se pohybuje více lidí a není možné vědět, kdy se tady kdo otřel o rostliny.
Škůdci na avokádu: červci
Pokud nám něco říká, že by vše nemuselo být v pořádku, i takto nakoupené rostliny umístíme do karantény. Na měsíc dva. A kontrolujeme je. Pokud se neprojeví žádné znaky, které by avizovaly poškození rostlin, můžeme je bez obav zařadit k ostatním rostlinám v bytě, k těm zaručeně zdravým.
Foto autor
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
V bytech zpravidla nacházejí škůdci lepší prostředí, než jejich nedobrovolní hostitelé. Tím spíš je třeba pokojové rostliny bránit. Chemií, sprchou i lepem.
Během zakořeňování řízků pelargonií pečlivě odstraňujeme veškeré žluté a suché listy. Právě tyto rostlinné zbytky bývají lákadlem pro plíseň šedou.
Na květech a na spodní straně listů orchidejí se objevily bílé chomáčky. Listy jsou lepkavé. O kterého škůdce jde a jak se ho zbavit?
Ovoce bychom neměli uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky celer, cibuli, pór, česnek a podobnou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka a další ovoce tyto pachy snadno přijímají.
