Mšice, mery, pilatky: pozor na jarní škůdce nejen u jádrovin

15. 5. 2023

V průběhu května pěstitelé jahod, třešní a jádrovin často řeší hmyzí škůdce, kteří poškozují květy a plody, či dokonce samotné stromy a keře.

Při obraně před mrazíky nebýváme vždy úspěšní. Pokud se k nim přidá ještě škůdce jako jsou mšice, mery, pilatky a další žraví, jde o hodně. Dá se s nimi sice bojovat, ale ne vždy to přinese plný úspěch.

3kůdci na jádrovinách

Slupkoví škůdci si pochutnávají na maličkých hruškách

Plůdky do nichž škůdci proniknou, a u kterých překoušou housenky cévní svazky mezi jádřincem a stopkou, nálsedkem opadávají. Pokud je násada plodů malá a škůdců hodně, připraví nás o úrodu. Když je násada taková, že opad poškozených plodů ji neovlivní, stejně jsou mnohdy znehodnoceny žírem na povrchu plodů.

Mšice, velmi známý škůdce

Mšice na jabloních mohou zapříčinit problémy na základu pupenů s květy. Vytvářejí kolonie na nakvétajících pupenech a sají na velmi mladých plůdcích. Jablíčka zůstávají malá a nerostou. Na listech způsobují změnu ve zbarvení a kadeření. Škodí i přenosem viróz.

Mšice jitrocelová, škůdce jádrovin

Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)

Pokud je napadené sem tam nějaké květenství, máme na stromech několik drobných plodů, které můžeme využít na vánoční stromeček nebo na ozdobu. Ovšem pokud je napadený skoro celý strom, je to horší. To pak nemáme co uskladnit ve sklepě na zimní období.

Mery na hrušni, další častý škůdce po mšicích

Stejně jako mšice se mery (Cacopsylla pyri, Cacopsylla pyrisuga, Cacopsylla pyricola) řadí mezi hmyzí škůdce. Letní forma je zbarvená do oranžova až oranžovo hněda o velikosti 2-3mm, podzimní pak do hnědočervená která dorůstá 3-4 mm.

Drží se na mladých výhonech hrušní, v místech nasazených plůdků. Pokud sají na výhonech, ty pak následkem přestávají růst. Současně přenáší fytoplazmy, které stojí za odumíráním hrušní.

Mery na hrušni

Mery na hrušni (Cacopsylla pyri, Cacopsylla pyrisuga, Cacopsylla pyricola
)

Mery lze při menším výskytu  obrat rukama v látkových rukavicích. V opačném případě není jiné cesty, než si pomocí ošetřením insekticidy. Na trhu již existuje řada přípravků, ze kterých si můžeme vybrat.

Na výměr máme jak z velkého množství konvenčních, alternativních, průmyslově vyráběných, bio i tzv. domácích receptů. Důležité ovšem je, aby byl zásah proveden včas, když ještě mšice v době okolo kvetení nenapáchaly škody, a kdy bude mít zvolený přípravek silný účinek.

Pilatky, škůdce ve stádiu larev

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) je škůdce, který se ve stádiu larvy jednak prokousává do malých plůdků a v druhém případě okusuje slupku plodu v pruhu, jak po jablíčku putuje. Je to škůdce, který má v oblibě bílou barvu, takže se dá odchytat na bílé lepové desky.

Dospělé larvy padají s napadenými plody na zem, kde se rychle zavrtávají do půdy. Vytvoří si kuklu, ve které mělce pod povrchem přezimují. Následující rok se dospělci líhnou v závislosti na teplotě.

Hmyzí škůdce, pilatka jablečná

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Naletuje na stromy v období konce kvetení. Ošetření se proto dělá ve chvíli, kdy opadaly květní plátky. Vlastně je to škůdce, proti kterému můžeme zasáhnout zároveň s ošetřením proti mšicím.

  • Aktuálně povolené přípravy a postupy najdete na Rostlinolékařskén portáluPilatka jablečná.

Obaleč pupenový (Spilonota ocellana)

Okusuje a vyžírá pupeny, které obaluje do pavučinky, způsobuje zahnívající nebo zaschlá květenství a balí se do požíraných mladých lístků. Škodí hlavně u jabloní, kdy znehodnocuje plody a snižuje tak výnos.

Pravidelně kontrolujeme stav stromů. Pomoci nám mohou feromonové lapáky, které nám napomohou se stanovením optimálního termínu ošetření proti obaleči. Měli bychom zohlednit i výskyt tohoto škůdce v předešlé sezoně.

  • Další škůdci

Slupkoví obaleči, zobonosky, píďalky a další druhy hmyzu poškozují povrch velmi mladých plůdků ovoce. Napadají je těsně po opadu květních plátků. Ochranu proti nim můžeme spojit se zásahem proti výše jmenovaným škůdcům.

Housenka obaleče švestkového

Housenka obaleče švestkového

Co dělat, když…

Při volbě vhodné ochrany bychom měli nejdříve použít lepové desky. Nejsou sice 100%, protože někteří škůdci si jich ani nevšimnou, u některých naopak pomohou hodně a my zjistíme, co nám plůdky může žrát.

Ovoce ochráním především pravidelnou kontrolou a pokud je třeba, včasným použitím vhodného přípravku v závislosti na intenzitě náletu či napadení konkrétními škůdci.

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

30. 5. 2023

Broskvoně lze prosvětlit také koncem května

Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po přirozeném opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků. Strom prosvětlíme.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x