Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Škůdci » Monitoring: Kteří invazní škůdci škodí úrodě a kráse zahrady
Monitoring: Kteří invazní škůdci škodí úrodě a kráse zahrady
25. 12. 2021
Dokážou zničit živý plot, plody na záhonu, úrodu ořešáku. Invazní škůdci se v Česku šíří. Poznatky o jejich výskytu usnadní ochranu rostlin.
S cílem získávat a publikovat aktuální data o problematických invazních bezobratlých škůdcích vznikl ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze Ruzyni projekt Najdije.cz. Jeho autoři uvítají každou zprávu o tom, kde se sledovaní škůdci objeví.
Tady jsou tři z těch bezobratlých živočichů, se kterými se setkávají zahrádkáři a jejichž výskyt už také pomáhají mapovat. Popisy dalších druhů najdete na odkazovaném webu.
Zavíječ zimostrázový dokáže zničit celý keř
Housenky tohoto invazního motýla z čeledi travaříkovitých (Crambidae) požírají listy zimostrázu (Buxus) a mohou způsobit až jeho tzv. holožír. V tuzemských klimatických podmínkách má tento druh dvě generace za rok a v posledních deseti letech se stal nejvýznamnějším škůdcem zimostrázů v Evropě.
Housenka zavíječe zimostrázového na listech; foto Shutterstock
Zavíječ přezimuje ve stadiu housenky, která se aktivuje na jaře při teplotě 7–10 °C a pokračuje v žíru na hostitelské rostlině. Silně napadené keře poznáte i podle charakteristického zápachu. Housenky se poté kuklí mezi listy.
Dospělci se líhnou za dva až tři týdny v závislosti na teplotě: První generace od konce května do první půlky července. Ve druhé generaci se škůdci objevují na keřích přibližně od začátku července.
Zimostráz poškodil zavíječ až k nepoznání; foto Shutterstock
Obezřetnost je na místě především na podzim, protože silně napadený keř nemá dostatek času k obnově a poškození zavíječem snáší mnohem hůř. Opakované silné poškození keře zpravidla nepřežijí.
Vedle monitoringu napadených zimostrázů badatelé vyhodnocují i preference housenek k jednotlivým kultivarům
keře.
Vrtule ořechová: noví škůdci vlašských ořechů
Tento křídlatý hmyz z čeledi vrtulovitých (Tephritidae) pěstitelé v Česku zaznamenali poprvé v roce 2017 na jihovýchodní Moravě. Odtud se šíří dále a již od roku 2018 poškozuje úrodu.
Larvy vrtule se vyvíjejí v oplodí ořešáků (Juglans). Při výskytu většího počtu může dojít k předčasnému opadu ořechů. Ztráta na výnosu se pak pohybuje okolo 50 %, v některých letech však může poškození zasáhnout celou úrodu.
Oplodí ořechu napadené larvami vrtule ořechové; foto Shutterstock
Pokud škůdce napadne strom až koncem léta, ořechy mohou dozrát. V takovém případě kontrolujeme, zda do jáder nepronikla plíseň a zda se nezměnily jejich chuťové vlastnosti. Pokud ne, jedná se pouze o kosmetickou vadu; jádra lze jíst a zpracovávat. Pro ochranu do další sezony doporučujeme všechny poškozené plody zlikvidovat, aby se nemohla namnožit nová generace vrtule (ideálně spálit nebo zakopat hluboko do půdy).
Z preventivních opatření nám zbývá pouze instalace žlutých lepových pastí v koruně, protože postřik celého stromu v několika termínech není na zahradě zpravidla reálný.
- Pozor, stejné znaky na ořeších způsobují i houbové nebo bakteriální choroby ořešáku – proto napadené plody vždy zkontrolujte i vevnitř a hledejte larvy vrtule.
Rozšíření vrtule ořechové v ČR v letech 2017 až 2020. Zdroj VURV v Praze Ruzyni. Kresba J. Kulfan.
Cílem monitoringu invazních škůdců je mapovat způsob a rychlost šíření vrtule ořechové v Česku. Protože je vrtule schopna se přemisťovat až desítky kilometrů aktivním letem i za přispění větru, lze se s dospělci setkat i poměrně daleko od výskytu larev. Rozlišení dospělců vrtule od jiných druhů je však velmi složité, proto v rámci monitoringu tohoto druhu badatelé sledují přítomnost larev v ořeších a odhad škod na úrodě.
Kněžice mramorovaná a zeleninová
Dalšími invazními druhy, které mohou ničit úrodu, jsou kněžice mramorovaná
a kněžice zeleninová. Oba škůdci dokážou napáchat značné škody na ovoci a zelenině – kvůli širokému spektru živných rostlin představují nebezpečí jak pro zemědělce, tak i pro zahrádkáře.
Kněžice jsou sající hmyz a kromě přímého poškození plodin škodí i svými zapáchajícími sekrety, které znehodnocují plody. Místo vpichu se navíc může stát náchylné na vstup nejrůznějších patogenů.
Jejich rozšiřování na delší vzdálenosti probíhá většinou s převozem ovoce, zeleniny i jiného zboží. Často se tak kněžice objeví nejdříve ve velkých městech, typicky na tržnicích, ve skladech
či v botanických zahradách. Odtud se následně šíří do okolí a můžeme se s ní pak setkat v městských parcích nebo na zahrádkách.
Oba druhy přezimují ve stadiu dospělce, na jaře se páří a kladou vajíčka, ze kterých se zhruba do dvou týdnů vylíhnou nymfy. S dospělci se pak můžeme setkat zase až koncem léta. Ti zpočátku sají na živných rostlinách, později se začínají stěhovat do budoucích zimovišť.
- Tito škůdci mohou zimovat například v interiérech budov, a to ve značných počtech, což z nich díky jejich hlasitosti a zápachu dělá velmi nepříjemné sousedy.
Kněžice mramorovaná a zeleninová; foto J Skuhrovec, H. Platková, N. Gloríková
Cílem zmíněného projektu je identifikovat nová ohniska šíření kněžic a podchytit následnou invazi. Badatelé rovněž zjišťují, které rostliny tento invazní hmyz v tuzemských podmínkách poškozuje sáním a jaké škody způsobuje. Pokud se s těmito druhy setkáte, pokuste se je vyfotit a nález zaslat přes formulář na webu Najdije.cz.
Jak spolupracovat a nahlásit vetřelce
Zmíněné a další sledované druhy invazních škůdců popisuje webu Najdije.cz. Tam v sekci pátrací akce můžete v připraveném formuláři odesílat údaje z pozorování.
Aby bylo možné nález potvrdit, je potřeba daný druh co nejlépe vyfotit – fotka by měla být ostrá. Pokud to bude možné, záběr pořiďte z více úhlů.
- Více informací k monitoringu a také k dalším škůdcům rostlin v zahradě najdete už nyní v lednovém vydání tištěného časopisu Zahrádkář.
Foto a kresba autoři, J. Kulfan a Shutterstock
Zdroj Zahrádkář 1/2022
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
