
Rajče na pole, do skleníku, do nádoby. Které odrůdy si vybrat?
15. 4. 2023Co víc si přát, než přivonět a ochutnat rajče ze své vlastní sklizně. Odrůdy si volíme podle stanoviště, ranosti, tvaru, barvy či chuti plodu.
Trápí vás hryzci na zahradě? Jedním z přírodních způsobů, jak je odradit, může být užanka – zajímavá alternativa k běžným metodám.
Zahrádkáři „dříve narození“ se teď možná začnou shovívavě usmívat, protože jim vytane na mysli vzpomínka na pryšec křižmolistý (Euphorbia lathyris). Ten byl v minulém století doporučován k odpuzení hryzců – ale očekávaný efekt se nedostavil.
Také v naší východočeské obci, v zahradách sousedících s mlýnským náhonem, páchali tenkrát hryzci značné škody. Shodou okolností jsem zrovna v té době našla v knize „Mir rastěnij (Svět rostlin)“ zajímavou informaci. Námořníci za vlády Petra I., měli vždy při svých plavbách na lodi nať užanky lékařské (Cynoglossum officinale), na ochranu svých zásob před krysami. Údajně krysy nebyly schopné přeskočit nebo přeběhnout přes suchý svazek užanky. Dokonce prý na širém moři, když břeh byl v nedohlednu a užanka na palubě, krysy palubu opustily a utopily se. Tehdy jsem si řekla: „myš jako myš, mohlo by se to vyzkoušet s hryzci!“. Hned mi však došlo, že to bude pokus „na dlouhou trať“.
Čerstvá zapáchá myšinou, proto se jí lidově říká myšinec. Dalším lidovým názvem je psí jazyk. O užance se totiž traduje, že nošena v botě zabrání jakémukoliv psu, aby na vás štěkal, protože mu ztuhne jazyk a nebo je to také tím, že užanka má dlouhé listy.
Nejprve vyvstal problém, kde získat semena, ale i poté bylo třeba obrnit se trpělivostí. Užanka lékařská je dvouletá bylina z čeledi brutnákovitých a také brutnák připomíná. Jen její květy nejsou modré, ale hnědočervené a dlouhé listy podobné psímu jazyku. V Matthioliho herbáři je také jako „psí jazyk“ pojmenována. V prvním roce vyroste přízemní růžice listů a teprve příští rok se objeví květní stvoly, na kterých se po odkvětu vyvinou tobolky se semeny. Jemné háčky na těchto semenech se v přírodě zachytávají na srst pasoucích se zvířat, která je pak roznáší po krajině. Podařilo se mi vypěstovat užanku lékařskou v dostatečném množství, usušit její kvetoucí nať a rozdat ji zahrádkářům, kteří si stěžovali na hryzce. Doporučila jsem jim, aby ji nacpali do nor.
Užanka lékařská se rozmnožuje pouze semeny, kterých robustní rostlina ročně vyprodukuje až dva tisíce
Dlouho jsem nedostávala zpětnou vazbu, a tak jsem se začala ptát, abych zjistila výsledky svého pokusu. Všichni zahrádkáři, kterým jsem dala užanku – bylo jich sedm – mi odpověděli stejně: „Nevím, jestli zahynuli nebo se odstěhovali, ale už tady nejsou…“ V následujících letech postupně zatrubili mlýnský náhon, čímž trvalý problém s hryzci definitivně vyřešili. Od té doby uplynulo téměř půl století a tato zkušenost by už byla málem zapomenuta. Až současná situace s přemnožením hrabošů ji oživila. A tak si opět říkám: myš jako myš, mělo by se to vyzkoušet i s hraboši!
Tento příspěvek najdete vedle dalších zajímavých článků v Rukověti zahrádkáře 2025, kterou pro své členy bezplatně vydává Český zahrádkářský svaz od roku 2023.
Z oné knihy jsem se dozvěděla, že botanici ho nejprve přičítali zápachu – charakteristické myšině. Ale uvědomili si, že podobný odér vydává i okoličnatá rostlina – bolehlav. Dali ho pokusným krysám a záhy zjistili, že jim zápach bolehlavu nejen nevadí, ale dokonce si jeho lodyhy natahaly do svých příbytků jako podestýlku. A také kvůli pouhému zápachu by neopouštěly palubu se zásobami a nekončily svůj život v mořských vlnách. Po dalším zkoumání botanici dospěli k názoru, že takový účinek mají zřejmě jedy v užance obsažené, shodné s jedy liany z Jižní Ameriky, obsahující strychnin – zdroj šípového jedu kurare. Koncem 20. století byly v užance objeveny pyrolizidinové alkaloidy s hepatotoxickými a kancerogenními účinky. Hlavním toxinem je alkaloid cynoglossin – účinkem blízký kurare. Možná, že na krysy působí i na určitou vzdálenost.
Teď už jen zbývá vyzkoušet, zda užanka odpudí i hryzce. Já je na zahradě nemám a tak je to milí přátelé na vás.
Foto Shutterstock
Odborná instruktorka ÚS Hradec Králové
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
Jde o jedovatou (a invazivní) rostlinu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEanka_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1#V%C3%BDznam