
Jabloň, myší ouško, květopas, krmítko. Co mají společného tyto pojmy známé ze zahrady? A jak s nimi souvisí časná příprava na jaro?
Květopas – brouk nosatec – klade do poupátek jabloně vajíčka. Z nich se líhne larvička, která vyžírá vnitřek poupěte. Poupě se neotevírá, schne.
On je květopas takový trochu pohodlný brouk. Nemá rád chladno ani větrno. Teprve až teploty vylezou nad 6 °C, vyleze i brouk. Nejdříve se jen krmí. Tím sice poškozuje pupeny, ale větší škodu způsobí později samičky kladením vajíček do poupat. Abychom tomu zabránili, zastavíme brouka ještě před tím. Proto se jabloně ošetřují ve stádiu myšího ouška. Tím brouky eliminujeme dřív, než se spáří a samičky nakladou vajíčka.
Kontaktní insekticidy užité až v době, kdy květopas už klade vajíčka, nemají takovou účinnost, jakou má přípravek použitý v době tzv. úživného žíru.
Pro účinný zásah je třeba, aby popsané okolnosti souzněly: myší ouško a teplo, bez větru. Někdy to nevychází, ale ono se vlastně v mnoha případech tolik neděje. Před zásahem je dobré vyhodnotit několik faktorů.
1. Měli jsme květopasa vloni? Neměli? Tak proč ošetřovat, že.
2. Měli jsme květopasa vloni? Měli.
2. a) Bylo ho málo a letos máme velkou násadu květů? Proč ošetřovat? Vždyť nám spíše pomůže s tím váháním, jestli úrodu v červnu korigovat probírkou nebo ne.
2. b) Měli jsme ho vloni docela dost? Tady už nehraje roli násada květů. Pokud se mu dařilo a přežilo jich velké množství, mohly by nám samičky květopasa udělat v sadu paseku. Jedna samička naklade až 80 vajíček. To je 80 plodů, které jsme mohli mít a nemáme. Mohli bychom pak v zahradě mít stromy, sice neošetřené, ale také téměř bez plodů.
Květopas zimuje jak dospělý brouk, v listí, ve štěrbinách, v kůře. Takže ho omezujeme i zimním ošetřením, čistěním kůry, bílením kmenů, pozdním vyhrabáváním listí ze sadu. Pomůže nám s ním určitě i hmyzožravé ptactvo, které lákáme na slunečnici. Určitě si sýkorka ráda přikousne k olejnatým semínkům i trochu kvalitní bílkoviny ze škvíry v kůře.
Jenže když je krmí soused, k nám už tak často nezaletí. Ale když si zvyknou, budeme je krmit i v dubnu, popřípadě později, pomohou se sběrem brouků, různých larev a vajíček v době, kdy by třeba zahnízdily v jalovcích u souseda.
S pocitem, že jsme zachránili úrodu, vyrazíme po ošetření stromů domů. Jenže on už možná začíná doutnat jiný požár. Chystají se na nás houbové choroby…
Foto autor
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.