Vlnovníci a hálčivci, očím skrytí škůdci, měří jen 0,1 až 0,2 mm. Tělo dospělců má vřetenovitý tvar, přední část těla je širší než zadní.
V dospělosti mají vlnovníci a hálčivci jen dva páry nohou, čímž se odlišují od většiny pavoukovců, do jejichž třídy patří. Pavoukovci mají čtyři páry nohou. (Zatímco živočichové třídy hmyzu mají v dospělosti většinou tři páry).
Larvy pavoukovců jsou beznohé. Většina těchto živočichů podstatnou část svého života žije chráněna rostlinnými pletivy buď ve speciálních novotvarech (hálkách, cecidiích), které mají nejrůznější tvar. Jsou například kulovité, bradavičnaté, puchýřovité nebo v plstnatém porostu trichomů (erineích).
Hálka a nerašící pupen, stopy po vlnovníku višňovém
Tím jsou chráněny nejen před přirozenými nepřáteli, ale i před ochrannými postřiky. Tyto své úkryty na konci vegetace většinou opouštějí a stěhují se pod šupiny pupenů nebo do prasklin borky. V některých případech je však vývoj odlišný.
Je dobré vědět, že podobná poškození (kulovité hálky, plstnaté porosty apod.) nezpůsobuji jen vlnovníci, ale velmi často i různé bejlomorky (dvoukřídlý hmyz), mšice (např. dutilky), některé pilatky i jiné druhy hmyzu. V některých případech mohou poškození mít houbový původ (například v rodu Taphrina nebo některé rzi).
Vzhledem k uvedeným okolnostem je ochrana proti vlnovníkům a hálčivcům většinou značně problematická. V některých případech není vůbec potřebná, jindy je možné jen mechanické odstraňování napadených částí nebo jednotlivých hálek.
Chemická ochrana pomůže jen málo vzhledem ke skrytému způsobu života škůdců. Lepší účinek mají přípravky na bázi olejů, polysulfidu síry, elementární síry či mazlavého mýdla. Všechny tyto přípravky však zabírají jen v době stěhování živočichů z míst nebo do míst přezimování. Prakticky ve všech případech můžeme použít biologickou ochranu nasazením dravého roztoče Typhlodromus pyri.
Velmi často přehlížený i když celosvětově rozšířený je vlnovník (hálčivec) jabloňový (Aculus schlechtendali), který je původcem rzivosti jabloní a ojediněle i hrušní. Ona „rzivost“ se projevuje na listech stříbřitým vzhledem a jejich hnědnutím na lícní straně.
List jabloně poškozený vlnovníkem jabloňovým
Kromě toho listy se na krajích stáčejí nahoru a většinou předčasně opadávají. Příznaky poškození jsou občas zaměňovány s poškozením sviluškami.
Vnovníci napadají i květy. Na plodech (zejména u odrůdy Golden delicious, Elstar a Idared) se vyskytují typicky rzivé skvrny.
Rzivost jablka způsobená vlnovníkem jabloňovým
Dospělé samice přezimuji v trhlinách kůry nebo v pupenech a na jaře přelézají na rašící pupeny.
Již méně přehlédnutelné i když ne moc časté je poškození vlnovníkem jablečným (Phyllocoptes malinus). Na spodní straně listů se vyskytují plstnaté skvrny, které jsou zpočátku téměř bílé, později se jejich barva mění až na výrazně rezavohnědou.
Listy jabloně s příznaky poškození vlnovníkem jablečným
Pravděpodobně nejznámější je vlnovník trnkový (Eriophyes similis), někdy též označovaný jako vlnovník švestkový.
Vyskytují se na slivoních, ale i na trnkách a výjimečně i meruňkách, kde na listech vytvářejí výrazné kulovité až bradavčité hálky zelené až tmavě červené barvy.
Hálky vlnovníka trnkového na listu švestky
Výjimečně poškodí vlnovník i plody. Původce přezimuje v šupinách pupenů. V literatuře se většinou traduje, že škodlivost je minimální, ale viděl jsem i velmi silně poškozené stromy, kde škodlivost zaručeně musela být výrazná.
Listy slivoně silně poškozené vlnovníkem trnkovým
Celkově je však škodlivější vlnovník (hálčivec) višňový (Aculus fockeui), který napadá slivoně, třešně, višně, meruňky, broskvoně, vzácněji například i maliník a ostružiník. Přezimuje v prasklinách borky. Poškozené listy hnědnou, předčasně opadávají a jsou deformované.
Na plodech jsou příčinou strupovitosti (rzivosti) slupky.
Plody poškozené vlnovníkem višňovým
Velmi častým příznakem je metlovitý růst letorostů (nárůst většího množství postranních letorostů). Někdy je tento vlnovník příčinou nevyrašení pupenů.
Častým příznakem jsou i zeleně zbarvené skvrny na mladých nafialovělých letorostech slivoní.
Listy a větvičku slivoně poškodil vlnovník višňový
Méně častým je vlnovník slívový (Acalitus phloeocoptes, syn. Eriophyes phloeocoptes), který způsobuje široce kulovité hálky na větvích v blízkosti pupenů, které buď vůbec nevyraší, nebo brzy po vyrašení odumírají.
Foto a kresba autor
Ve stovkách druhů se vyskytují vlnovníci také na jiných dřevinách než na ovocných. Uvádím druhy, které se objevují nejčastěji.
Teplejší část března využijeme k ošetření proti velmi drobným roztočům. Tyto hálčivce čili vlnovníky odstraňujeme před rašením pupenů.
Vlnovníci, někdy označovaní i jako vlnovníkovci, jsou drobní, pouhému oku skrytí živočichové, kteří se vyskytují na řadě zahradních rostlin a mnohdy je značné poškozují.
Otázka: Již na začátku roku se na keřích černého rybízu začaly zvětšovat některé pupeny. Jedná se o roztoče rybízového? Existuje nějaká účinná ochrana proti tomuto škůdci?
Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy na 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi na 1/2 výšky, tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.
