Jak chránit slivoně proti škůdcům, aby jiné druhy přežily

31. 8. 2019

Slivoně patří k nejčastěji pěstovaným ovocným druhům a za vegetace je poškozuje mnoho živočišných škůdců. Přesto se vyplatí zasahovat proti nim promyšleně.

Pokud se na zahrádce dokážeme zbavit škůdců a současně zachovat široké druhové spektrum různých organismů, začnou se vytvářet složité mezidruhové vztahy. Ty pak samy o sobě budou bránit přemnožení škůdců, a snižovat tak případné škody na minimum. Omezíme tím i potřebu chemických zásahů.

Štítenky a puklice na kůře slivoní

Štítenka čárkovitá (Mytilococcus ulmi)

Všechny druhy štítenek jsou často parazitovány přirozenými nepřáteli.

Protáhlé štítky této štítenky zcela splývají s kůrou. Škodí na mnoha druzích okrasných i užitkových rostlin pěstovaných na zahrádkách. Je nenápadná, mnoho majitelů zahrad neví o jejím výskytu. Saje především na kůře starších stromů. Nepůsobí rychlé uschnutí, ale stromy špatně rostou a plodí. Podobným způsobem škodí i další druhy štítenek, např. štítenka ústřicovitá (Quadraspidiotus ostreaeformis).

Puklice švestková (Parthenolecanium corni)

Puklice mají podobný způsob života jako štítenky, ale jejich štítek je větší, více vypouklý a na rostlinách jsou nápadnější. Velikost štítku samice je 4–6 mm, samci jsou menší, okřídlení, ale vzácní.

Štítky puklic na větvičkách

Štítky puklic na větvičkách

Nymfy přezimují na větvičkách, kde sají. Po svléknutí kutikuly samice ztrácejí záhy pohyblivost a vytvářejí štítek. V této době se mohou samičky pářit, ale většinou se rozmnožují partenogeneticky (vývoj vaječné buňky bez oplození). Samičky kladou bílá vajíčka pod sebe.

Od poloviny června se líhnou nymfy prvního instaru (období mezi svlékáními), které se rozlézají po větvičkách a vyhledávají listy, na kterých sají. Před žloutnutím a opadem listů se nymfy druhého instaru stěhují na větvičky, kmen nebo i do půdy, kde přezimují.

Puklice bývají parazitováni přirozenými nepřáteli.

  • Puklice švestková způsobuje největší škody na švestkách. Důsledkem sání nymf a samic je prosychání větví a chřadnutí stromů, které málo rodí. Plody jsou drobné, znetvořené, často nedozrávají. Na stromech se objevuje klejotok. Produkují též medovici, na které následně rostou saprofytické černě. Silně napadené a neošetřované stromy po několika letech hynou.
  • Škodí na celé řadě dalších rostlin – peckovinách, ořešáku, rybízu, angreštu a okrasných rostlinách – velice často i na révě vinné.

Ochrana před štítenkami a puklicemi

Olejová složka pokryje přezimující larvy tenkým filmem, který je udusí.

Nejlepší ochranou proti všem druhům štítenek a puklic sajících na kůře je aplikace přípravků na bázi olejů na jaře na začátku rašení nejpozději do stadia tzv. myšího ouška. Postřikem musí být zasaženy všechny části rostliny, protože působí pouze dotykově, kam dopadnou kapičky.

Postřik je současně účinný proti všem přezimujícím vývojovým stádiím i ostatních škůdců (vajíčka, larvy i dospělci). Během vegetace částečně hubí volně pohyblivé larvičky postřiky prováděné proti dalším škůdcům. Využít lze i lepy a lepové pásy. Aktuálně povolené přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.

Škůdce v období květu a odkvétání

Pilatka švestková (Hoplocampa minuta)

Podobným způsobem škodí i podobná pilatka žlutá (Hoplocampa flava). Není třeba tyto druhy rozlišovat. Housenice jsou nenápadné bělavé jen několik mm velké.

Dospělci této pilatky jsou černí 4–5 mm velcí. Larvy (housenice) jsou nenápadné bělavé jen několik milimetrů velké.

Dospělci se objevují v době květu švestek. Samičky kladou skelně lesklá vajíčka na květy. Vylíhlé larvy se posléze vžírají do semeníku. Během svého vývoje může poškodit jediná larva i čtyři plody. Vyžrané plody jsou plné trusu, na povrchu mají dva otvůrky a předčasně opadávají. Dorostlé larvy opouštějí plody a kuklí se v půdě.

Plůdky poškozené housenicemi pilatky švestkové

Plůdky poškozené housenicemi pilatky švestkové

  • Pilatka patří k nejvážnějším škůdcům slivoní, dokáže opakovaně několik let po sobě zničit celou násadu plůdků. Její škody jsou často zaměňovány s fyziologickým propadem plůdků.

Ochrana před pilatkami

V dostatečném předstihu před květem je vhodné vyvěsit do koruny stromů několik bílých lepových desek. Dospělci se líhnou obvykle před květem a jsou lákáni bílou barvou, připomínající květy. Na desky se chytí mnoho jedinců, někdy již tato ochrana pomůže a sníží škody. Účinnost desek prudce klesá při rozvití prvních květů, které jsou atraktivnější než bílá deska.

Insekticidní ochrana se musí provést postřikem v době začínajícího opadu korunních plátků květů. Termín musí být přesně dodržen, jinak je ochrana málo účinná. V tomto období aplikace již klesá nebezpečí ohrožení včel. Aktuálně povolené přípravky popisuje Rostlinolékařský portál.

Mšice na listech a výhonech

Mšice švestková (Hyalopterus pruni)

Tato tmavě zeleně zbarvená mšice škodí sáním na spodní straně listů, kde vytvářejí početné kolonie. Stromy mohou být mšicemi doslova obaleny. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst, krní, dřevo špatně vyzrává. Mšice též produkují medovici. Letní generace této mšice žijí na rákosu, ze kterého se koncem léta vracejí na peckoviny.

Mšice mohou na švestkách vytvořit velké kolonie

Mšice mohou na švestkách vytvořit velké kolonie

Mšice mají mnoho přirozených nepřátel.

Na slivoních škodí i několik dalších druhů mšic: mšice slívová (Brachycaudus helichrys), mšice bodláková (Brachycaudus cardui), mšice chmelová (Phorodon humuli). Na slivoních musíme věnovat ochraně i při malém výskytu velkou pozornost, protože mšice přenášejí nebezpečné virózy – např. šarku švestek (virové neštovice slivoní).

Plody poškozuje obaleč švestkový (Cydia funebrana)

Plody švestek, dalších slivoní, broskvoní a meruněk silně poškozují housenky obaleče švestkového. Tento motýlek mívá v našich podmínkách dvě generace. Přezimují housenky v kokonech v půdě nebo v puklinách kůry. Kuklí se až na jaře. Motýli první generace se líhnou obvykle od konce dubna, ale v přírodě se mohou objevovat až do července. Druhá generace se objevuje od července do září.

Plod poškozený housenkami obaleče švestkového

Plod poškozený housenkami obaleče švestkového

Poškození plodů se projevuje nejdříve drobným otvůrkem na zeleném plodu, často z něho vytéká tuhnoucí tekutina – klejotok. Otvor se postupně zvětšuje, bývá vyplněn hnědým trusem. Housenky první generace způsobují propad zelených plodů. Při velké násadě plodů nebývají škody příliš velké.

Housenka obaleče švestkového

Housenka obaleče švestkového

Závažnější poškození způsobují housenky druhé generace, které způsobují „červivost“ plodů. Poškozené plody dříve dozrávají a bývají zcela znehodnoceny. Poškození bývá vyšší v teplejších letech. Pozdní odrůdy bývají poškozovány více.

  • Informace o povolených přípravcích proti mšicím a obaleči najdete na Rostlinolékařském portálu.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x