
Významnějším škůdcem všech druhů celeru je moucha vrtule celerová (Philophyla heraclei). Dospělci této 5–6 mm velké mouchy se objevují začátkem května. Rostliny nepoškozují, ale jejich larvy ano.
Koncem května začínají dospělci klást vajíčka do listových pletiv miříkovitých rostlin, zvláště celeru.
V druhé polovině června se líhnou larvy, které zpočátku vytvářejí v listu chodbičkovou minu. Brzy začínají vyhlodávat nepravidelnou plošnou minu, uvnitř jsou rozptýlena zrnka trusu. Asi po měsíci list opouštějí a kuklí se v půdě. Napadené listy postupně zasychají, rostlina ztrácí asimilační plochu a špatně vytváří bulvy.
Aktuálně povolené přípravky proti mouchám vrtule celerové uvádí Rostlinolékařský portál. Z agrotechnických metod je možno doporučit 3–5leté odstupy pěstování celeru na stejném pozemku a velkou prostorovou izolaci mezi letošními a loňskými porosty. Na zahrádce je možno přikrýt rostliny bílou netkanou textilií.
Foto autor
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.