Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Prostředky a přípravky » Přírodní prostředky proti chorobám a škůdcům v zahradě
Přírodní prostředky proti chorobám a škůdcům v zahradě
27. 8. 2025
Choroby a škůdci patří k nejčastějším problémům, ale není nutné hned aplikovat chemické prostředky. Slimáci, mšice nebo padlí se dají omezit i přírodní cestou.
Zahrada, kterou máme rádi, plodiny pěstované na vlastní stůl, květiny pro radost, ale také počasí se svými výkyvy (skoro žádná zima, suché teplé předjaří, citelné ochlazení s dešti, to vše přeje spíš chorobám a škůdcům než pěstovaným rostlinám). A pak je velké množství slimáků a mšic, rostliny napadené padlím a rzí… Jak tyto vztahy v zahradě řešit? Je nutné jít cestou chemických postřiků, snažit se tyto organismy regulovat výhradně přírodní cestou? Anebo předstírat, že je nevidíme, nebo dokonce mít radost z druhové bohatosti na zahradě – ano, i s tímto poněkud extrémním názorem jsem se setkala, i když ojediněle…, anebo hledat nějakou rozumnou střední cestu?
V zahradě budujeme biotopy, kde mohou žít a skrýt se přirození nepřátelé
Přírodní zahrada je kumšt
Naše zahrady jsou takové malé dílčí kousky krajiny obklopené okolní krajinou. A i když ta naše je druhově a stanovištně co nejpestřejší, asi málokdo má to štěstí, že má totéž v okolí své zahrady (anebo disponuje mnoha hektary, kde se stabilita udržuje snáze, než na malé ploše). Ovlivnění toho „našeho světa“ okolím se obvykle nevyhneme. Vím, o čem mluvím, v mé desítky let přírodním způsobem vedené zahradě mám slimáků stovky (ale díky za potůček a divokou téměř neudržovanou louku v sousedství). A mandelinky v záhonu brambor sbírám po desítkách. Jsme totiž patrně jediní ve vsi, kdo proti nim nepoužívají chemické postřiky. Ale pravda je, že ze tří odrůd, které pěstujeme, si vybírají v první řadě Keřkovské rohlíčky.
Prostředky pro podporu zdraví rostlin
Naopak naše kritéria pro výběr odrůd jsou jiná než oblíbenost mandelinkami… Co tedy můžeme dělat? Průběh počasí a své okolí neovlivníme. Ale můžeme ovlivnit, jaké rostliny a jakým způsobem pěstujeme. Můžeme dbát na to, aby rostly v pro ně co nejlepších podmínkách, a tak byly co nejsilnější a nejodolnější, aby případné napadení lépe zvládly. Pomůže péče o půdu, vyvážené hnojení (a nezapomenout také na mikroprvky), nepřehoustlé vzdušné porosty. Další možností je použití posilujících rostlinných výluhů a jích, podpora symbiotických organismů, omezení monokultur a vysazování přátelských rostlin v blízkém okolí.
Podporujeme přirozené nepřátelé škůdců
Rychlý zásah při problémech
Když se nějaký problém objeví, je potřeba ho řešit co nejdříve. Ať už odstraněním napadené části, dokud ještě lze, vnesením predátorů (vosičky, hlístice, slunéčka…). Anebo použít nějaké přípravky. Nejen ty „chemické“, které mohou mít vliv i na okolí, na organismy v navazujícím potravním řetězci (a ne jen na člověka, pokud by nerespektoval ochranné lhůty). V přírodě fungují zpětné vazby a autoregulační procesy. Čím více je nějakého organismu (např. hraboše), tím více se namnoží jeho predátoři (třeba dravci). Až klesne početnost populace jejich potravy, klesne i rychlost množení predátora. Jenže na zahradě – kdo by tu sezonu, nebo i dvě, tři čekal, než se nastolí přírodní rovnováha, že? Nezbývá tedy, než situaci řešit.
Účinné přírodní prostředky
Vynechám chemické přípravky, ty ponechám k diskusi odborníkům. Zmiňme ale ty, které jsou třeba na bázi oleje (proti mšicím) nebo látek vyskytujících se v přírodě (fosforečnanu železitého proti slimákům), případně přípravky vnášející do systému specializované predátory (vosičky, hlístice…). U nich je ale potřeba zdůraznit, že je nutné je aplikovat včas, než se škůdce přemnoží. Vynechme také biodynamické metody (založené na učení Rudolfa Steinera, využívané Marií Thunovou a dalšími pokračovateli), na které někteří pěstitelé nedají dopustit, zatímco jiní je považují za nevědecké šarlatánství.
Budujeme jim úkryty
Zdravá zahrada bez chemie
Zmiňme se teď o rostlinných odvarech, výluzích a jíchách, případně dalších běžných prostředcích, které nám mohou pomoci. Některé rostliny k biologické ochraně se používají tradičně (použití tabáku proti mšicím popisuje už Karel Čapek). Některé občas doporučované postupy ale vzbuzují pochybnosti a dojem, že přání je matkou myšlenky, že to, co nechutná mně, nebude chutnat ani tobě, škůdče. Proto když vidím, jak obalené mšicemi občas mám rostliny pelyňku a šalvěje, nevěřím doporučení použít právě proti nim odvar z těchto dvou druhů… Některé rostliny ale fungují dobře (mám vyzkoušené já anebo mí přátelé) a některé by patrně vzhledem ke svým obsahovým látkám fungovat mohly. Rostliny můžeme použít ve formě odvaru, výluhu, jíchy (vše aplikujeme za vhodného počasí – mimo času plného slunečního svitu, a naopak deště nebo těsně před ním), mulčování natí anebo vysazením mezi rostliny, které chceme ochránit.
V příštím příspěvku si představíme, které přírodní postupy stojí za vyzkoušení.
Foto autorka
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
