V červnu pečujeme o založené a často již kvetoucí porosty nebo o letničky v nádobách. Plejeme, podle potřeby zaléváme, kontrolujeme výskyt škůdců a příznaky chorob a zasahujeme. Můžeme i vysévat.
Mají rády slunné a teplé stanoviště s propustnou půdou nepřehnojenou dusíkem. Mějme na paměti, že nadbytek dusíku podporuje růst listů a omezuje kvetení.
Tady jako by lichořeřišnice sama vybírala plot, který se jí líbí; foto Shutterstock
Jemné lístky lichořeřišnic chutnají dřepčíkům. Můžeme je před nimi chránit postřikem některým z dostupných přípravků, jak je uvádí Rostlinolékařský portál. Pozor ovšem na volbu v případě, kdybychom počítali s využitím květů v kuchyni! Mladé rostliny na záhoně lze chránit také překrytím netkanou textilií.
Po dosažení výšky 30 cm je vhodné zajistit slunečnicím oporu. Zakrslým kultivarům stačí tyčka zapíchnutá do země. Mohutně rostoucí odrůdy vyžadují dřevěné kůly, které jim poskytnou ochranu proti vyvrácení. Slunečnice mělce koření a sebemenší poryv větru nebo dlouhotrvající déšť jim dokáže uškodit.
Slunečnice Chianti vynikne jako solitér, ve skupince a také jako řezaná květina ve váze. Milovníkům toskánských vín odrůdové jméno nejspíš připomene slavnou vinařskou oblast a vína z ní. A barva květu napoví, jaké ochutnat… Foto J. Prášil.
Ze škůdců vegetují na slunečnicích nejčastěji mšice, jež se velmi rychle rozmnožují. Při sebemenším napadení ošetříme insekticidními přípravky podle informací Rostlinolékařského portálu. Zabráníme tím jejich přemnožení.
Hledíky vydrží dlouho do podzimu; foto I. Dvořák
Zaléváme je menšími dávkami vody, občasný přísušek už vzrostlým jedincům nijak nevadí. Rostliny nesnášejí dlouhodobé přemokření – žloutnou jim listy, uhnívá kořenový systém a následně dochází k úhynu.
Jsou výjimečné tím, že prakticky netrpí žádnými nemocemi.
Problémem však často bývají saví a žraví škůdci, zejména mšice. Zbavíme se jich aplikací vhodného insekticidního přípravku. Aktuálně dostupné pro okrasné rostliny v maloobchodním balení najdeme, jak zmíněno výše, na stránkách Rostlinolékařského portálu.
Tyto letničky vyžadují pravidelnou zálivku. Pozor, při přehnojení dusíkem kvetou pozdě a málo!
Lobelka modrá; foto J. Prášil
Můžeme vysévat jednoletou okrasnou kapustu (Brasica oleracea). Tato rostlina tvoří volnou růžici zvlněných až zkadeřených listů. Koncem léta a na podzim při poklesu nočních teplot k 10 °C se středy růžic zbarvují do bílé, růžové nebo červené barvy. Pokud jejich výsadbu vhodně zvolíme, jde o velmi zajímavou a dekorativní rostlinu i v období, kdy již jiné květiny ukončily vegetaci.
Vyžaduje úrodnou a humózní zeminu, snese i chladnější stanoviště. Pro předpěstování sazenic vyséváme koncem května, počátkem června do pařeniště nebo skleníku a vysazujeme pak koncem června do sponu 40×40 cm nebo i různých, nepravidelných obrazců.
Okrasnou kapustu můžeme v červnu vysévat přímo na konečné stanoviště.
Počítejme však, že rostlina okrasné kapusty potřebuje 15 až 16 dm² prostoru. Zvláště u mladých klíčních rostlin a během počátečního růstu je třeba provádět ochranu proti napadení dřepčíky. Vhodné je také již zmíněné překrytí mladých rostlin netkanou textilií.
Dostupný sortiment okrasných kapust je poměrně široký. Můžeme zvolit z odrůd jako je Coral F1 Mix se silně vykrajovanými listy či Kamome F1 Mix se silně zkadeřenými listy. Obě tyto směsi mají výrazné vybarvení středu růžic.
Okrasné kapusty; foto J. Prášil
Vyrovnaný hybrid Victoria Pigeon F1 je zajímavý unikátní barevnou kombinací. Střed plochých růžic se na podzim vybarvuje do růžové barvy s bílým okrajem. Mírné mrazíky jenom zvýrazní barvy rostliny. Unikátní trojkombinace růžová – bílá – tmavě zelená rozzáří záhon na podzim, kdy jsou letničky sežehnuty prvními mrazy.
Peacock F1 Mix je směs tvořená hybridy se silně vykrajovanými listy s vínovým a bílým středem. Velice efektní je ve skupinové výsadbě.
V sadech a na zahrádkách se půda pod stromy buď kultivuje, plečkuje a okopává, nebo tam roste tráva a luční rostliny. Jak se na rozdílné přístupy dívat?
Zahradníci někdy nazývají rostliny jinak než botanici. Jedno užívané jméno tak může patřit zástupcům dvou různých rodů. Příkladem budiž fialy.
Na českých a moravských zahradách se zabydlí jen občas. Přitom se většina z nich pěstuje velmi snadno. Díky botanické početnosti patří k chrpám řada zajímavých zahradních rostlin.
Pestrost skupiny dokládá už fakt, že existují desítky tisíc odrůd, které byly vyšlechtěny v různých zemích světa během několika desetiletí.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
