Správné mulčování neboli nastýlání nám šetří práci a rostlinám prospívá. Účelem pokrytí okolí pěstovaných rostlin je chránit holou půdu a zabránit v růstu plevelům.
Většině z nás jako první vytanou na mysli okrasné záhony posypané drcenou kůrou, realita je však mnohem zajímavější.
Půda je živý organismus, a pokud její povrch zůstane holý, je poměrně zranitelný.
Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje riziko přemnožení škůdců, zejména obávaných plzáků španělských, kteří si ve vlhké vrstvě přímo libují, zvlášť pokud delší dobu prší. Tady je však třeba zmínit, že kromě živočichů, které považujeme za škůdce, sídlí zároveň v mulčovací vrstvě mnoho organismů užitečných.
Ve většině případů však nastýlka teplo spíše kumuluje. Některé mulče (například drcená borka jehličnanů nebo plast) také mohou měnit pH a další vlastnosti půdy.
Dřevitá vlna na zeleninovém záhoně
Jako organický mulč, který je navíc úplně zdarma, výborně poslouží třeba shrabané listí. K použití se však hodí jen listí zdravé, bez chorob či škůdců (pozor na listí ořešáku, to se kvůli obsahu specifických látek za nejvhodnější pro tento účel nepovažuje).
Dalším dobrým mulčovacím materiálem je zahradní kompost.
Mulčovací kůra má kyselou povahu, a je tak vhodná pod rododendrony, vřesy případně drobnoplodé ovoce.
Drcená borka jehličnatých stromů se dnes používá převážně v okrasném zahradnictví, před jejím použitím na zahrádce je třeba zvážit fakt, že půdu okyseluje a některé v ní obsažené látky brzdí růst rostlin. Upotřebit se takto dají také piliny a štěpka (pokud však pochází z jehličnanů, mají podobné vlastnosti, jako zmíněná kůra).
Nejdostupnějším mulčem pro zeleninu nebo trvalky je posekaná tráva. Navíc velmi dobře chrání půdu před vysoušením a obohacuje ji dusíkem. Před mulčováním necháme trávu zavadnout, vrstvu volíme spíše tenkou, do pěti centimetrů.
U sena je pak třeba dbát na to, aby neobsahovalo zbytky semen případných plevelů. Některé rostliny ocení mírné okyselení pocházející z vrstvy jehličí. Mulčovat se dá také kamínky či štěrkem. Položit na záhon můžete i lehce navlhčené, navzájem se překrývající nepotištěné kartony ze starých krabic. Materiály lze navzájem kombinovat.
Kromě organických mulčů se hojně využívají k pokrytí půdy fólie a netkané textilie – těchto materiálů existuje mnoho druhů, mohou však být příliš nepropustné a zeminu nikterak neobohacují. Například polyetylenová fólie běžně vydrží na stanovišti zhruba tři roky, pak se rozpadá a je nutné ji odstranit a nahradit.
Posečená, zavadlá tráva jako mulč
Mulčovací vrstva kolem rostlin by měla být dostatečná, minimálně pět, lépe však deset až dvacet centimetrů, je třeba myslet na to, že organické mulče časem slehávají.
Mulčovat se dají téměř všechny výsadby od květinových a užitkových záhonů až po ovocný sad. Vhodné bývá začít na menší ploše. Půdu je dobré před mulčováním zvlhčit, plevel pod mulčem není nutné vytrhávat, stačí jej sešlapat a mulč na něj položit.
Vhodné je mulčovat hned při vysazování rostlin, nejlépe na jaře, přidávat se dá během celého roku.
Slámový mulč
Jednou z možných a častých mulčovacích pokrývek je sláma, hodí se třeba pro podestýlání jahodníků. Nejlepší pro tento účel je sláma už částečně zetlelá. Pokud se pro tento materiál rozhodnete, je dobré vědět, že sláma a jí podobné materiály mají široký poměr uhlíku a dusíku, a tudíž při jejich rozkládání dochází k tzv. dusíkové depresi: Mikroorganismy přechodně imobilizují v půdě dusík, který v procesu rozkladu slámy potřebují. Dusík je tedy nutné rostlinám dodat z vnějšku ve formě hnojiva.
Foto autorka a M. Bruchter
V únoru až březnu je možné vyhubit klíčící semena a mělce kořenící drobné plevele přibližně do stadia vyvinutého čtvrtého listu. Pomůže dusíkaté vápno.
Pěstitelé vědí, že vlastnosti půdy výrazně ovlivňují, co a jak poroste na pozemku. Ne každý má však to štěstí, aby měl od začátku půdu s ideálními vlastnostmi.
Při používání chemických přípravků proti škůdcům postupujeme pečlivě podle návodu. Důležitá je například i aktuální venkovní teplota.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Mulčuji posekanou trávou – dám ji do 20 l kbelíků a nechám zkvasit + hrstičku bezchloridového granulovaného hnojiva se stopovými prvky….