
Příklady řešení bezúdržbových zahrad a co jim chybí
31. 5. 2022O tom, že představa bezúdržbových zahrad je lichá, se všeobecně ví. Přesto její uskutečnění zákazníci požadují a některé firmy ji slibují.
V půdě koření rostliny a žijí v ní různé organismy, které pomáhají rozkládat zbytky rostlin i živočichů na humus. Čím více organické hmoty je v půdě, tím je zemina úrodnější.
Úrodnost snižují například:
Tyto procesy se nejvíce projevují na půdě holé, která není ničím pokrytá. V přírodě je půda chráněna vegetací či biologickým materiálem, jako je listí, zbytky rostlin. Na mnoha zahrádkách však zůstává půda po většinu roku bez vegetace. Neplatí to jen pro podzimní a zimní měsíce, ale často i pro sezonu. Nízká bývá hustota pěstovaných rostlin, k záhonům mnohdy vede cestička z udusané hlíny.
Přesto je dobré po déle trvajícím vlhčím počasí nahradit vlhkou mulčovací hmotu suchou, která se naopak slimákům nelíbí.
Mulč sice může přitáhnout pozornost slimáků a plzáků, ale současně i množství dalších živočichů, kteří si dokážou po většinu sezony s nevítanými obyvateli snadno poradit. Zejména draví brouci mají drobné slimáky a jejich vajíčka nebo různý hmyz velmi v oblibě.
Nevítanými obyvateli mohou být hlodavci. Mulč rozprostíráme v nižších vrstvách i kvůli nim.
Mulčovací hmotu jednoduše rozprostřeme mezi pěstované rostliny nejlépe na vlhkou a kyprou půdu. Větší kusy nasekáme třeba motykou nebo rýčem.
Na jaře mulč rostlinného původu odstraníme a zkompostujeme, nebo lehce zapravíme do půdy přímo na záhoně. Slunce nám tak snadněji prohřeje půdu před jarním sázením.
Čerstvě posekaná trávu necháme před použitím mírně zavadnout a rozprostíráme ji jen ve velmi tenké vrstvě. Tráva je bohatá na dusík, proto nám i záhon krásně prohnojí.
Sláma a piliny ve vyšší vrstvě dobře potlačí růst plevelů. Hodí se i na cestičky k záhonům.
Podobně je tomu i se senem, které však navíc může obsahovat vyvinutá semena lučních rostlin.
Listí je velmi přirozený materiál. Mnoho pěstitelů ho naprosto zbytečně shrabuje a někdy i bohužel pálí. Přitom právě výborně ochrání půdu přes zimu, poskytne jí potřebnou organickou hmotu, která se rozkladem změní na živiny pro rostliny.
Byliny, divoké rostliny a plevel jsou také vhodné, protože do půdy uvolňují pestrou směs živin. Například kostival dodá půdě draslík, kopřivy zase pomalu uvolňující se dusík. Úplně bez problému můžeme mulčovat i plevelem – bez vyvinutých semen – rostoucím na záhoně. Jednoduše jej vytrhneme a necháme ležet mezi řádky zeleniny. Do půdy tak vrátíme živiny a doplníme ji o organickou hmotu.
Poměrně hojně využívána je kombinace netkané textilie a mulčovací kůry. I když se jedná o lepší variantu než je holá půda, je potřeba upozornit na některá úskalí této volby.
Černá netkaná textilie je proto spíše vhodnější pod výsadby keřů nebo například mezi řádky jahodníku. V trvalkových výsadbách ji lze nahradit například ekotextilií, které se do pěti let na záhoně úplně rozloží.
K většině okrasných výsadeb je tak vhodnější použít spíše dřevěnou štěpku z listnatých dřevin nebo štěrk, který působí navíc velmi dekorativně.
Zvláštním postupem mulčování vhodným zejména pro zaplevelené pozemky je tzv. vícevrstevné mulčování (někdy též kobercové). Díky němu se můžeme zbavit i těžko vymýtitelných rostlin jako bršlice kozí noha, třtina rákosovitá, pýr či kopřiva a navíc můžeme pozemek využít v daný rok rovnou i k pěstování.
Foto autor
Konec září a také měsíc říjen jsou nejdůležitějším obdobím pro výsadbu cibulovin do trvalkových záhonů, skalek, květináčů a truhlíků pro jarní a předjarní radost z květů. Nezapomeňme přitom na výsadbu ve skupinkách.