
Kdy hnojit dusíkem a kompostem a v jakém množství
17. 2. 2021Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.
Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?
Jednou z diskutovaných, potenciálně problematických látek obsažených v zelenině jsou dusičnany (nitráty). Nutno však podotknout, že zelenina vypěstovaná, skladovaná, případně zpracovaná adekvátním způsobem prakticky žádné zdravotní riziko pro zdravého člověka neznamená. Naopak přináší lidskému zdraví celou řadu benefitů.
Zelenina však není jejich jediným zdrojem. Dusičnany a dusitany se do potravin dostávají také jako aditiva např. při solení masa, výrobě sýrů a jiné. Zdrojem dusičnanů je však také pitná voda.
Dusičnany samy o sobě škodlivé nejsou. Až 80 % přijatých dusičnanů je vyloučeno ledvinami. Stávají se ovšem škodlivými až po redukci na dusitany v zažívacím ústrojí.
Zelenina umí tlumit vznik a vstřebávání nebezpečných nitrosaminů
Obsah vitaminu C a zřejmě i dalších látek v zelenině snižuje riziko vzniku nitrosaminů. Uvádí se, že dvojnásobný a vyšší obsah vitaminu C, než je obsah dusičnanů v zelenině, dokáže omezit vznik nitrosaminů. Pokud tedy zelenina obsahuje např. 250 mg/kg dusičnanů a současně 500 mg/kg a více vitaminu C, riziko vzniku nitrosaminů je prakticky nulové.
Díky obsahu vlákniny zelenina urychluje trávení, čímž se zkracuje doba, během které nitrosaminy mohou vznikat a začít se vstřebávat do krve.
Především při rychlení zeleniny ve sklenících nebo fóliovnících dochází vlivem nízké intenzity osvětlení ke zvýšené kumulaci dusičnanů v zelenině. To se týká především listové zeleniny. Měli bychom se proto snažit zajistit co nejlepší světelné podmínky tím, že například při pěstování zeleniny ve skleníku či fóliovníku v zimním období udržujeme plášť skleníku čistý.
Nízká intenzita osvětlení ve skleníku nebo fóliovníku při rychlení zeleniny vede ke zvýšenému obsahu dusičnanů především v listové zelenině
Obsah dusičnanů v zelenině zcela nevyloučíme ani při pěstování zeleniny s využitím výhradně organických hnojiv. Organická hmota se v průběhu mineralizace přeměňuje na minerální látky, včetně dusičnanů, které jsou pak přijímány pěstovanou zeleninou.
Při vyšší teplotě a optimální vlhkosti pak mineralizace probíhá velmi intenzivně a rostlina má k dispozici relativně velké množství dusičnanů.
Větší riziko přehnojení a s tím spojená zvýšená hladina dusičnanů v zelenině nastane při nadměrném použití dusíkatých hnojiv, především s nitrátovou složkou. Proto je nezbytné, abychom aplikovali:
Dusičnany nejsou obsaženy obvykle ve stejném množství v různých částech rostlin. Např. špenát má vyšší obsah v řapících. Pokud tedy při sklizni ponecháme delší posklizňové zbytky, získáme tak konzumní část s celkově nižším obsahem dusičnanů.
U mrkve je asi 90 % dusičnanů lokalizováno v centrálním válci kořene, v korové části je pak obsah dusičnanů výrazně nižší. U brokolice jsou dusičnany lokalizovány především v košťálu.
Obecně lze říci, že v posledních desetiletích je patrné zmírňování norem, které stanovují maximální přípustné limity obsahu dusičnanů. Aktuálně maximální povolené limity dusičnanů v zelenině stanovuje Nařízení 1258/2011/EU.
Potravina | Specifikace | Maximální limit (mg NO3/kg) |
Čerstvý špenát | 3500 | |
Konzervovaný, hluboce zmrazený nebo zmrazený špenát | 2000 | |
Konzervovaný, hluboce zmrazený nebo zmrazený špenát | Sklizeň od 1. 10 do 31. 3. | |
pěstovaný pod ochranným krytem | 5000 | |
pěstovaný na venkovních plochách | 4000 | |
Sklizeň od 1. 4. do 30. 9. | ||
pěstovaný pod ochranným krytem | 4000 | |
pěstovaný na venkovních plochách | 3000 | |
Salát typu „Iceberg“ | pěstovaný pod ochranným krytem | 2500 |
pěstovaný na venkovních plochách | 2000 | |
Rukola | Sklizeň od 1. 10. do 31. 3. | 7000 |
Sklizeň od 1. 4. do 30. 9. | 6000 | |
Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti | 2000 |
U kořenové zeleniny, jako je mrkev, petržel, pastinák, celer, řepa salátová se doporučuje podrytí nebo podorání rostlin a jejich ponechání na záhonu i s natí po dobu několika hodin. Podrytím se přeruší jemné kořínky, které zásobovaly rostlinu vodou a živinami, včetně dusičnanů. Po podrytí zelenina přestane čerpat vodu a živiny do kořenů nebo bulev a během následujících několika hodin přesune významné množství dusičnanů z kořenů nebo bulev do natě, kterou následně odstraníme. Tím docílíme toho, že v konzumních částech bude obsaženo méně dusičnanů.
Zelenina je významným zdrojem dusičnanů ve stravě. Na rozdíl např. od uzenin s obsahem dusičnanů, dusitanů a aminů však zelenina obsahuje vitamin C a vlákninu, které omezují vznik a vstřebávání nežádoucích karcinogenních nirosaminů.
Zcela vyloučit dusičnany ze stravy je prakticky nemožné a není to ani potřebné. Příjem malého množství dusičnanů totiž není zdraví škodlivý. Proto by omezení konzumace zeleniny z důvodu neopodstatněných obav z dusičnanů mohlo mít pro lidské zdraví naopak negativní dopad.
Foto autor a Shutterstock
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.