Biologická ochrana zeleniny: mšicomar, vosička, hlístice

30. 12. 2022

Biologičtí ochránci zeleniny dokážou bránit rostliny před škůdci ve skleníku. Parazitoidi, jako je vosička, kladou vajíčka to těl škůdců.

Početnou skupinou živočichů využivaných v biologické ochraně rostlin jsou parazitoidi. Potlačují výskyt a rozmnožování škůdců tím, že do jejich těl kladou vajíčka. Larva se pak živí tělním obsahem škůdce, čímž ho postupně usmrtí.

Mšice mumifikovaná larvou mšicomara

Mšice mumifikovaná larvou mšicomara

Proti mšicím mšicomar

Často využívaným parazitoidem je mšicomar Aphidius colemani. Jde o drobnou vosičku velikosti okolo 2 mm. Tělo je zbarvené černě. Ve skleníku se nasazuje proti mšicím.

Jedna samička naklade až 300 vajíček, přičemž do jedné mšice klade pouze jedno vajíčko. Napadená mšice se postupně mění v zlatavě hnědou mumii, ze které se pak líhne dospělý mšicomar. V praxi sledujeme výskyt mšic ve skleníku na žlutých lepových deskách.

Mšicomar podobně jakpo vosička klade vajíčka do těl škůdců, larvy se postarají o likvidaci organismu.

Mšicomar

  • Rychlost vývoje je závislá na teplotě. Při 20 °C se dospělý mšicomar líhne za dva týdny. Naopak teploty nad 30 °C snižují míru parazitace mšic.

Je známo, že mšice tvoří početné kolonie na listech, které pak sají rostlinné šťávy a pokrývají list lepkavou medovicí. Proto je ideální čas pro aplikaci mšicomara Aphidius colemani již při prvním zjištění výskytu mšic. Doporučuje se aplikovat 1–5 dospělců na m².

Proti molicím vosička

Obvyklým a úporným škůdcem zeleniny i okrasných rostlin ve skleníku jsou molice. Dospělci dosahují asi 2 mm a jejich tělo i křídla jsou pokryta bílými, voskovitými šupinkami. Škodí podobně jako mšice sáním a tvorbou lepkavé medovice. Proti těmto škůdcům můžeme využít prazitoida vosičku Encarsia formosa. Jde o velmi malý hmyz o velikosti těla 0,6 mm. Vosička klade vajíčka do nepohyblivých larválních stadií molic.

Encarsia formosa se dodává ve formě parazitovaných larev molic nalepených na kartonové kartičce. Z nich se postupně líhnou dospělci, kteří vyhledávají larvy molic v porostu, které pak parazitují.

Jedna samice může za den naklást 12–15 vajíček za den. O něco nižší efektivita může být v porostu okurek, protože jejich listy jsou bohaté na chloupky a tím je omezen pohyb parazitoida.

Vosička ze skupiny parazitoidů

Vosičky

Stejně jako mšicomar Aphidius colemani, tak také vosička Encarsia formosa není vhodná do kalamitního výskytu škůdce, proto je třeba provést aplikaci již při prvním výskytu molic ve skleníku.

Doporučená dávka je 5–10 jedinců na m². Ideální jsou teploty v rozmezí 17–25 °C, při vlhkosti 60–70 %.

Hlístice napadá škůdce z půdy

Připomeňme, že pojmem parazit označujeme organismus, který získává živiny z hostitele, kterého poškozuje, ale nezpůsobuje mu okamžitou smrt.

V rámci biologické ochrany využíváme hlístice proti smutnicím. Konkrétně druh Steinernema feltiae. Larvy smutnic – drobných černých mušek –  žijí ve vlhkém substrátu. Živí se organickou hmotou a také kořínky. Ohrožují především mladé vzcházející rostlinky, například sadbu zeleniny.

Už při prvním záchytu dospělých smutnic na žluté lepové desky nastává čas na aplikaci hlístic.

Hlístice Steinernema feltiae aplikujeme proti larvám smutnic přímo do půdy zálivkou. Ideální teplota půdního substrátu by měla být 15–25 °C. Doporučená dávka je 500 000 hlístic na m².

Hlístice aktivně vyhledávají larvy smutnic v půdě. Do jejich těla pronikají přes trávicí nebo dýchací ústrojí. Napadená larva smutnice během několika dní uhyne.

V uhynulém těle larvy se hlístice nadále množí a ve chvíli, kdy dosáhnou třetího larválního stadia, začínají v půdě vyhledávat další hostitele. Tím je zajištěna dlouhodobá ochrana rostlin.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 1. 2023

Proti hnědému padlí angreštu se lze bránit i výběrem odrůdy

Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb. K rozšíření infekce přispěly přestárlé výsadby a staré odrůdy angreštu. Rovněž mírné zimní teploty a nedostatek sněhové pokrývky podpořily četnost výskytu choroby.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x