
Biologičtí ochránci zeleniny po sobě – na rozdíl od chemie – nezanechávají žádné nežádoucí látky. Ve skleníku dokážou efektivně bránit rostliny před poškozením.
Početnou skupinou živočichů využivaných v biologické ochraně rostlin jsou parazitoidi. Potlačují výskyt a rozmnožování škůdců tím, že do jejich těl kladou vajíčka. Larva se pak živí tělním obsahem škůdce, čímž ho postupně usmrtí.
Často využívaným parazitoidem je mšicomar Aphidius colemani. Jde o drobnou vosičku velikosti okolo 2 mm. Tělo je zbarvené černě. Ve skleníku se nasazuje proti mšicím. Jedna samička naklade až 300 vajíček, přičemž do jedné mšice klade pouze jedno vajíčko. Napadená mšice se postupně mění v zlatavě hnědou mumii, ze které se pak líhne dospělý mšicomar. V praxi sledujeme výskyt mšic ve skleníku na žlutých lepových deskách.
Je známo, že mšice tvoří početné kolonie na listech, které pak sají rostlinné šťávy a pokrývají list lepkavou medovicí. Proto je ideální čas pro aplikaci mšicomara Aphidius colemani již při prvním zjištění výskytu mšic. Doporučuje se aplikovat 1–5 dospělců na m².
Obvyklým a úporným škůdcem zeleniny i okrasných rostlin ve skleníku jsou molice. Dospělci dosahují asi 2 mm a jejich tělo i křídla jsou pokryta bílými, voskovitými šupinkami. Škodí podobně jako mšice sáním a tvorbou lepkavé medovice. Proti těmto škůdcům můžeme využít prazitoida vosičku Encarisa formosa. Jde o velmi malý hmyz o velikosti těla 0,6 mm. Vosička klade vajíčka do nepohyblivých larválních stadií molic.
Encarsia formosa se dodává ve formě parazitovaných larev molic nalepených na kartonové kartičce. Z nich se postupně líhnou dospělci E. formosa, kteří vyhledávají larvy molic v porostu, které pak parazitují. Jedna samice může za den naklást 12–15 vajíček za den. O něco nižší efektivita může být v porostu okurek, protože jejich listy jsou bohaté na chloupky a tím je omezen pohyb parazitoida.
Doporučená dávka je 5–10 jedinců E. formosa na m². Ideální jsou teploty v rozmezí 17–25 °C, při vlhkosti 60–70 %.
Pod pojmem parazit si představme organismus, který získává živiny z hostitele, kterého poškozuje, ale nezpůsobuje mu okamžitou smrt.
V rámci biologické ochrany využíváme ze skupiny parazitů hlístice. Konkrétně druh Steinernema feltiae proti smutnicím. Larvy smutnic – drobných černých mušek – žijí ve vlhkém substrátu. Živí se organickou hmotou a také kořínky. Ohrožují především mladé vzcházející rostlinky, například sadbu zeleniny.
Hlístice Steinernema feltiae aplikujeme proti larvám smutnic přímo do půdy zálivkou. Ideální teplota půdního substrátu by měla být 15–25 °C. Doporučená dávka je 500 000 hlístic na m².
Hlístice aktivně vyhledávají larvy smutnic v půdě. Do jejich těla pronikají přes trávicí nebo dýchací ústrojí. Napadená larva smutnice během několika dní uhyne. V uhynulém těle larvy se hlístice nadále množí a ve chvíli, kdy dosáhnou třetího larválního stadia, začínají v půdě vyhledávat další hostitele. Tím je zajištěna dlouhodobá ochrana rostlin.
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 2/2013
Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.