Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Choroby » Co způsobí vady rajčat? Výživa, sucho, viry, bakterie, houby…

Co způsobí vady rajčat? Výživa, sucho, viry, bakterie, houby…

Nekróza na vrcholu plodu

Pravděpodobně nejčastější neparazitní poruchou rajčat je nekróza vrcholu plodu rajčete. Zapříčiní ji relativní nedostatek vápníku. V půdě ho může být sice dostatek, ale přeschlé kořeny ho rostlině nezajistí. Na vině této vady rajčat může být i nadbytek půdního dusíku nebo draslíku.

• Preventivní ochranou je proto pravidelná zálivka a vyrovnaná výživa. Při výskytu poruchy lze na listy aplikovat chlorid vápenatý, ledek vápenatý (ne však ledek amonný s vápencem) nebo speciální hnojiva.

Sluneční spála

Nekróza vrcholu plodu je někdy zaměňována s příznakově podobnou sluneční spálou plodů rajčete. V tomto případě jsou však plody poškozeny vždy jen na osluněné části.

Praskání plodů

Příčinou praskání plodů rajčete je nerovnoměrné zásobování vodou a to většinou v souvislosti s nedostatkem draslíku. Mezi jednotlivými odrůdami jsou značné rozdíly v náchylnosti k této poruše.

Nevyzrávání

Nevyzrávání stopkové části plodů rajčete je porucha genetického původu, kterou podmiňují stresové podmínky (nedostatečné, ale i nadměrné osvětlení, kolísání teplot, nevyvážená výživa apod.). Nové odrůdy rajčat touto poruchou již většinou netrpí.

Deformace plodů

Příčinou nejrůznějších deformací plodů je nejčastěji nedokonalé opylení, ale např. i nízké teploty. Specifickou formou deformace je tzv. zdrhovadlo, ke kterému dochází při srůstu prašníků se semeníky.

Svinování listů

Nedostatek vody v půdě, ale i přemokření půdy, nadbytek dusíku nebo draslíku, zejména ale silné a náhlé odlistění a kolísání mezi denními a nočními teplotami je příčinou svinování listů rajčete. I v tomto případě jsou rozdíly mezi jednotlivými odrůdami.

Vady rajčat způsobené virózami

Z virových chorob rajčete je nejčastější virová mozaika rajčete (Tomato mosaic virus – ToMV), způsobující v závislosti na kmenu viru, stáří rostlin, klimatických podmínkách a na reakci jednotlivých odrůd několik typů poškození (listové mozaiky, deformace listů, pruhovitost listů, stonků a plodů, hnědnutí dužniny plodů apod.). K přenosu dochází především mechanicky (vylamování výhonů, sklizeň plodů apod.), ale i osivem, vodou, půdou a kořeny. Většina nových odrůd je již vůči této viróze geneticky odolná.

Virová bronzovitost rajčete

Závažnější je virová bronzovitost rajčete (Tomato spotted wilt virus – TSWV). Hostiteli bronzovitosti je asi 550 dalších rostlinných druhů z přibližně 70 botanických čeledí. Choroba je přenášena především třásněnkou západní a podléhá přísným karanténním opatřením.

List rajčete poškodily třásněnky

Bakteriální choroby a vady rajčat

Karanténní chorobou je i bakteriální vadnutí rajčete (Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis), které se projevuje náhlým vadnutím listových úkrojků na jedné straně čepele spodních listů s následným usycháním celých listů a později i rostlin.

Další karanténní chorobou je bakteriální skvrnitost rajčete (Xanthomonas axonopodis pv. vesicatoria), která se projevuje 3 až 6 mm velikými skvrnami na listech a plodech s typickým žlutým lemováním.

Tato bakterióza se někdy u rajčat zaměňuje s častější, ale méně závažnou bakteriální tečkovitostí rajčete (Pseudomonas syringae pv. tomato), u které jsou skvrny většinou menší (do 3 mm) a na plodech slabě vyvýšené. Příznaky na listech jsou někdy zaměňovány s výskytem některých houbových chorob.

Rajčata chgráníme před uvedenými bakteriózami používáním zdravého osiva. V případě karanténních chorob striktně dodržíme daná opatření.

V posledních letech, především v teplejších oblastech, se občas vyskytne i karanténní stolbur rajčete (Potato stolbur phytoplasma), který se projevuje nadměrným větvením stonků, nitkovitostí listů a typickou deformací květů.

Stolbur rajčete na květech rostliny

Hlavním rezervoárem choroby jsou volně rostoucí rostliny (především z čeledí hvězdicovitých, bobovitých a svlačcovitých), odkud jsou přenášeny některými druhy křísů, zejména žilnatkou vironosnou.

Houbové choroby

Z houbových chorob je bezesporu nejzávažnější plíseň rajčete (Phytophthora infestans). Na listech způsobuje velké skvrny, většinou lokalizované na okrajích listů. Skvrny jsou zpočátku vodnaté, šedozelené, často s černou nervaturou. Skvrny postupně hnědnou a zasychají. Na spodní straně listů, především na okrajích skvrn, je za vysoké vzdušné vlhkosti (po dešti, brzy ráno) zřetelný bělavý povlak patogenu. Obdobné skvrny se vyskytují i na stoncích a listových řapících.

Pro plíseň jsou však typičtější příznaky na plodech. Na nezralých plodech jsou skvrny nepravidelné, zelenohnědé, později hnědé. Za vhodných podmínek jsou skvrny pokryty bělavým náletem houby. Povrch skvrn je vrásčitý, ale pevný. Nekróza proniká hluboko dovnitř plodů. Na plodech se skvrny šíří především od stopkové části. Silně napadené rostliny celkově zasychají a odumírají.

Odrůdové rozdíly v náchylnosti jsou minimální, ale přesto např. odrůdy Benjamino, Parto nebo Uragan je možné považovat za výrazně odolnější.

• Podmínkou infekce je minimálně čtyřhodinové ovlhčení rostlin.
• Šíření infekce podporuje především střídání teplot, zejména mezi dnem a nocí.
• Jestliže ve sklenících dokážeme udržet rostliny stále suché (zábrana orosení přitápěním a větráním, závlaha jen přímo do půdy), plíseň se na rajčatech prakticky nevyskytne.
• Ve venkovních podmínkách pěstujeme rajčata zásadně na osluněných a vzdušných stanovištích.

Hnědá skvrnitost

Podobné skvrny na listech i plodech mohou být i projevem hnědé (alternariové) skvrnitosti rajčete (Alternaria solani). Na skvrnách jsou však typické koncentrické kruhy. Při napadení květních stopek dochází k opadu květů a mladých plůdků a při napadení stonků k jejich lámání. Na plodech, nejčastěji v blízkosti stopky, se vytvářejí velké tmavé vpadlé skvrny pokryté hustým tmavým porostem houby.

Alternariová skvrnitost plodu rajčete

Poškození listů je velmi často i projevem septoriové skvrnitosti rajčete (Septoria lycopersici). V tomto případě však plody zůstávají zdravé a skvrny na listech jsou drobné, i když postupně splývají a způsobují zaschnutí a následný úhyn celých listů. Uhynulé listy většinou zůstávají viset na rostlinách.

Septoriová skvrnitost na listu rajčete

Ochrana proti těmto třem houbovým chorobám je podobná.

• Preventivně pěstujeme rajčata v místech osluněných, s dostatečným pohybem vzduchu.
• Přenos infekce z brambor na rajčata je v případě plísně pravděpodobně omezený nebo dokonce nemožný, ale významný je u hnědé skvrnitosti.
• Fungicidy vybíráme nejen podle biologické účinnosti, ale i podle délky ochranných lhůt. Přípravky na bázi mědi používáme zásadně jen preventivně a počítáme i s tím, že zpomalují vyzrávání plodů.S ošetřením začneme koncem června a postřiky opakujeme v závislosti na klimatických podmínkách.

Antraknóza a další

K méně významným chorobám patří antraknóza rajčete (Colletotrichum coccodes). Prozrazují ji tmavé mírně propadlé skvrny na plodech, v jejichž středech jsou malé černé tečky. Chorobu podporuje deštivé počasí a lehké půdy. Postihuje především rajčata keříčkového typu na zralých nebo přezrálých plodech.

U rychlených rajčat se občas objeví padlí rajčete (Oidium lycopersici), které se projevuje moučnatými povlaky na nadzemních částech, především na vrchní straně listů.

• Chorobu omezuje jemné mlžení listů a při silnějším výskytu je možné použít vhodné přípravky.

Houba Botryotinia fuckeliana (anam. Botrytis cinerea) může způsobovat kdekoliv na rostlinách, většinou však na místech mechanického poškození (po vylamování zálistků, sklizni plodů apod.) typickou šedou hnilobu (plíseň šedou).

Stejný původce může na plodech rychlených rajčat způsobovat i prstenčitost plodů rajčete, která je však jen jakousi vadou krásy (nemá vliv na výnos a kvalitu).

Obdobně příznaky jako šedá hniloba způsobuje na rostlinách bílá (sklerociové) hniloba, jejíž původce (Sclerotinia sclerotiorum) je sice typickou půdní mikroskopickou houbou, ale příznaky se často objevují i na nadzemních částech. Obdobně jako původce šedé hniloby je i tato houba polyfágní, tzn., že může napadat prakticky všechny pěstované, plevelné a volně rostloucí rostliny.

Původce této hniloby přetrvává v půdě ve formě velmi vitálních černých kulovitých útvarů (sklerocií), která se spolu s typickým vatovitým podhoubím (myceliem) vyskytují i na nadzemních částech.

• V tomto případě je jedinou ochranou důsledná a včasná likvidace napadených rostlin. Ty však nesmí přijít do kompostů.

Příčinou vadnutí rajčat je především půdní houba Fusarium oxysporum f. sp. lycopersici a v omezené míře i některé další. Projevem této vady rajčat je hnědnutí a ucpávání svazků cévních a následkem toho vadnutí, které zpočátku je vratné (jen přes den), později již trvalé. Základem ochrany je střídání plodin, důkladné odstraňování napadených rostlin a rostlinných zbytků a vyrovnaná výživa.

Foto autor

Související články

cibule mrkev rajčata ředkev salát zavlažování zeleninový záhon

Abeceda zelináře: zavlažování zeleniny, její nároky na vodu

9. 6. 2021

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

číst více

abionózy bakteriální spála moniliniová spála úpal úžeh

Jak rostliny poškozuje slunce, světlo nebo vysoké teploty

29. 7. 2020

Prohlédněte si na 32 fotografiích projevy poškození rostlin světlem, nadměrným teplem, zářením slunce a suchým vzduchem.

číst více

pěstování rajčat plíseň šedá rajčata tyčková rajčata vylamování zálistků zaštipování

Proč zálistky rajčat vylamovat, nevyštipovat, neřezat, nestřihat

26. 6. 2020

Připomeňme, že na rozdíl od keříčkových odrůd vyžadují tyčkové odrůdy rajčat jak oporu, tak pravidelně odstraňovat zálistky.

číst více

abionózy půdní reakce typy půd únava půdy zasolení půdy

Poruchy rostlin ovlivněné půdou, jejím složením i únavou

2. 6. 2020

Radost zahrádkáře z prospívajících, zdravých rostlin, z kvalitní úrody a sklizně mohou pokazit poruchy, jejichž příčiny spočívají v půdě.

číst více