Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Choroby » Také zdraví rostlin ohrožují viry, virová infekce a přenašeči

Také zdraví rostlin ohrožují viry, virová infekce a přenašeči

Mají různý tvar a jejich velikost je tak malá, že do jednoho milimetru délky by se jich vedle sebe vešlo od 1 tisíce do 700 tisíc. Proto také viry není možné vidět ani pod tím nejkvalitnějším optickým mikroskopem a je možné je pozorovat jen v mikroskopech elektronových.

• Ještě menší než viry jsou viroidy, ale ty v našich podmínkách jsou příčinou chorob rostlin jen zcela ojediněle.

Mezinárodní odborné názvy virů (i viroidů) nejsou uváděny v latině nebo řečtině jako u jiných organismů, ale v angličtině a ve zkratkách. Tak například původce šarky švestek (nyní správněji virových neštovic slivoně) je Plum pox virus (PPV) a virové mozaiky rajčete Tomato mosaic virus (ToMV).

Častým zdrojem viróz brukvovité zeleniny je divoce rostoucí křen

Vegetativní infekce

Prakticky všechny viry se rozšiřují vegetativně, tzn. rouby, očky, řízky, cibulemi a hlízami. Častý je i přenos šťávou rostlin při mechanickém poranění, např. nářadím (nože, pilky apod.), rukama (například při vylamování a vyštipování částí rostlin) či různým oděrem (listy o sebe, oděvy apod. Zdroji infekcí mohou být i plevelné rostliny (např. ptačince a starčky).

Tyto krásné tulipány jsou ve skutečnosti virózní

Přenašeči

Z praktického hlediska je nejdůležitější přenos přenašeči (vektory), jako jsou členovci, háďátka, parazitické houby a kokotice (Cuscuta). Nejvýznamnějšími a nejčastějšími vektory jsou však různí zástupci hmyzu, hlavně hmyz s bodavě savým ústním ústrojím, jako jsou mšice, křísi, třásněnky, mery, molice a červci.

V případech přenosu vektory se často setkáváme s výrazem perzistentní přenos. Zde doba od nasátí do schopnosti přenést virus na další rostlinu je sice delší než 3 hodiny, ale infikovaný hmyz je infekční po celou dobu svého života a infekčnost se může přenášet i na potomstvo. Oproti tomu při neperzistentním přenosu je vektor schopný okamžitě po nasátí přenést virus, ale schopnost přenosu je časově omezena.

Poměrně častou virózou jabloní je virová mozaika

Virózy

Virózy se vyskytují také u jednoletých rostlin pěstovaných ze semen. Tak např. významné virózy jsou u luskovin (hrachu, fazolu i bobu), brukvovité zeleniny, salátu, rajčat, okurek a ostatních tykvovitých druhů, řepy, mrkve, celeru a na dalších zahradních plodinách.

Choroby rostlin způsobené viry se nazývají virózami a v našich podmínkách jsou příčinou asi jedné desetiny chorob rostlin. Největší škody způsobují především u vegetativně rozmnožovaných a vytrvalých rostlin, jako jsou

• ovocné dřeviny, jahodník, réva vinná,
• okrasné rostliny rozmnožující se hlízami a cibulemi (např. tulipány, jiřinky, dosny atd.),
• vegetativně rozmnožované okrasné dřeviny (např. růže) a trvalky (např. pivoňky),
• vegetativně rozmnožovaná zelenina (česnek kuchyňský, cibule šalotka) a samozřejmě brambory.

S výjimkou tzv. bezvirózních odrůd česneku jsou všechny rostliny česneku prakticky virózní

Příznaky viróz

Jsou velmi variabilní a to nejen podle jednotlivých viróz, ale i podle jednotlivých hostitelských rostlin a také v závislosti na průběhu infekce. Velmi často se virózy projevují

• změnami barev (mozaiky, kroužkovitosti, tečkovitosti, čárkovitosti, chlorózy, bronzovitosti, pestrobarevnosti, apod.),
• deformacemi (svinování listů, kadeřavosti, drobnolistost, nitkovitosti, zakrslosti, rýhy, prolákliny, zploštění, zpomalený růst apod.),
• různými změnami (např. snížením výnosu a kvality sklizně, předčasným ukončením vegetace,vyšší náchylností vůči jiným chorobám aj.).

Z důvodu této značné variability příznaků je většinou velmi problematická diagnostika, která se stanoví jen na základě viditelných příznaků. Velmi snadno přitom může dojít k záměně s jinými chorobami nebo neparazitními (abiotickými) poruchami. K přesné diagnóze se proto používají laboratorní biologické, imunologické a molekulární metody.

Na maliníku jsou virózy častou chorobou

Na zahradě virózu nevyléčíme

Pro běžné pěstitele neexistuje žádný způsob jak virózní rostlinu ozdravit, i když občas se nějaké ty údajně zázračné metody mezi zahrádkáři šíří. Virózní česnek neozdravíme pěstováním pomocí pacibulek, švestky nevyléčíme od šarky velkými dávkami zálivkové vody ani různými měděnými spirálami.

Je sice pravda, že některé virózní rostliny je možné ozdravit termoterapií, chemoterapií nebo meristémovou terapié, ale tyto metody jsou použitelné jen v laboratorních podmínkách specializovaných výzkumných institucí.

Praktická ochrana proti virózám proto spočívá pouze v nepřímých opatřeních. K nim počítáme:

• pěstování odolných nebo tolerantních odrůd,
• včasnou likvidaci napadených rostlin (včetně plevelných) jako zdrojů nákazy,
• omezení výskytu přenašečů,
• omezení mechanického poškození rostlin.

Foto autor

Související články

abionózy abiotické poruchy bakteriózy deformace nekróza pěstování rajčat plísně rajčata svinování listů virózy

Co způsobí vady rajčat? Výživa, sucho, viry, bakterie, houby…

23. 5. 2020

Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?

číst více

bakteriózy kaktusů červci hniloba šedá kaktusy kořenovka svilušky virózy kaktusů vlnatka

Které viry, bakterie, houby a kteří živočichové ohrožují kaktusy

4. 10. 2019

V našich zeměpisných šířkách a délkách nemají kaktusy úplně ideální podmínky k růstu. Především jim schází dostatek slunečního svitu během podzimních a zimních měsíců.

číst více

kompost kompostování spadané listí

Kompost očima rostlinolékaře: Patří do něj šarka, listí ořešáku?

12. 9. 2019

Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup?

číst více

dotazy čtenářů

Meruňka a šarka: virové neštovice slivoně

30. 10. 2018

Otázka: Při sklizni meruněk jsme si všimli, že na některých peckách jsou bílé kroužky. Je to normální, nebo je to nějaká choroba?

číst více