Jak rostliny poškozuje slunce, světlo nebo vysoké teploty

29. 7. 2020

Prohlédněte si na 32 fotografiích projevy poškození rostlin světlem, nadměrným teplem, zářením slunce a suchým vzduchem.

Již jen pouhé světlo má za následek zelenání hlíz bramboru nebo povrchových masitých suknic cibule kuchyňské. Podobně dochází k zelenání hlav kořenů mrkve, které někdy přecházejí až do horní části středového válce a dochází pak k tzv. vnitřnímu zelenání kořenů mrkve.

Na druhou stranu však i nedostatek světla může mít za následek poškození rostlin. Dochází k tomu zejména u pokojových rostlin nebo při předpěstovávání sadby v podmínkách s nedostatkem světla. Následkem toho dochází k  nápadnému prodlužování stonků, potlačení růstu listů a ztrátě zeleného zbarvení.

Etiolizace sadby košťálovin pramení z nedostatku světla, tedy i slunce

Etiolizace sadby košťálovin

Etiolizace pandánu

Tento jev je běžně nazýván vytahováním, odborně etiolizací. V hustých zastíněných korunách stromů je ovoce nejen více napadáno chorobami, ale je i menší a především méně chutné.

Úžeh versus spála

V letním období dochází u řady rostlin k slunečnímu úžehu, což je poškození přímým intenzivním slunečním zářením.

Méně vhodný název je sluneční spála, protože výraz spála se používá pro některá biotická poškození rostlin (např. bakteriální spála jabloňovitých, moniliniová spála peckovin apod.)

Když chybí aklimatizace

K slunečnímu úžehu dochází vždy jen na těch částech rostlin, které jsou vystaveny přímému dopadu slunečních paprsků. Tedy na jižní straně rostlin, na těch částech plodů, které jsou vystaveny slunečnímu svitu apod.

Rostliny jsou slunečním úžehem nejvíce poškozovány v případech, kdy se po předpěstování v prostředí s nedostatkem světla dostanou do prostředí s intenzivním přímým osluněním bez předchozí aklimatizace.

Nejčastěji je to v případě sadby zeleniny a okrasných rostlin nebo v případě přenosu pokojových rostlin do venkovního prostředí za účelem letnění bez předchozí aklimatizace.

Poškození listů i plodů

Všeobecně platí, že náchylnější na sluneční úžeh jsou rostliny se sníženým obsahem chlorofylu v listech, tzn. rostliny panašované nebo s jiným typem albikace.

Slunečním úžehem mohou být poškozeny všechny nadzemní části. Časté je poškození listů hrušní, které se zbarví do tmavohnědé barvy. Není však vzácností u jabloní, maliníku, révy vinné, rododendronů, přísavníků ani dalších rostlin.

Hnědnutí bobulí s vysokým obsahem cukru

Jestliže jsou úžehem od slunce postiženy nejen listy, ale i konce letorostů, je pak především u hrušní a jabloní tento úžeh často zaměňován s velmi nebezpečnou bakteriální spálou (Erwina amylovora).

Pokud se jedná o plody, pravděpodobně nejčastěji je pozorován sluneční úžeh na jablkách. Poškozovány však mohou být i plody meruněk, slivoní, malin, ostružin, vlašských ořechů, angreštu nebo i křížence černého rybízu a angreštu (Josta), ale i bobulí révy vinné.

V případě ostružin je však třeba poškození slunečním úžehem odlišit od poškození roztočem vlnovníkem ostružiníkovým (Acalitus essigi).

U zeleniny se škody způsobené letním slunečním úžehem objevují především u rajčat, paprik a to zejména u skleníkových kultur. Může se vyskytnout i u kultur venkovních, zejména, předchází-li intenzivnímu slunečnímu svitu několikadenní podmračené počasí. Riziko zvyšuje, když rostliny jsou silněji odlistěné (záměrně nebo jako následek houbové choroby).

Trochu atypičtější je poškození cibule kuchyňské, které se projevuje plošným vyblednutím nebo zhnědnutím suchých suknic a zasycháním a svraštěním pletiv vrchní dužnaté suknice. Dochází k tomu především při dosoušení cibulí na slunci. Za vegetace mohou být od slunce poškozeny i listy cibule.

Slunce příčinou úpalu

U některých dřevin (např. javorů, lip, jírovců, habrů, lísek, katalp) se suché, velmi teplé počasí a nedostatečný přísun vody ke kořenům projeví předčasným žloutnutím a zasychání listů. Zasychají především od okrajů. Taková situace hrozí zejména v městském prostředí. Tato porucha se však většinou projevuje na všech listech, bez ohledu na to, zda byly, nebo nebyly vystaveny přímým paprskům slunce.

Budeme-li se řídit terminologií z humánní a veterinární medicíny, pak v těchto případech již nelze mluvit o úžehu (insolatio), a protože se jedná o celkové poškození organismu, byl by pro tento symptom asi vhodnější výraz úpal (siriasis).

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

v posledních dnech zrání jahod teploty stouply na 26-28°C, na osvícené straně jahody večer zjišťuji šedo-červené fleky, jahody 2x ošetřeny. Podobné jako úžeh na jablku. Je to možné? Dík za radu, Matějus

U té ostružiny to vypadá spíše na poškození roztoči, např. vlnovníkem.

Roztoči by byli vidět tak pod mikroskopem.

Asi i lupou. Z webu zahrada cz:
Nevyzrávání některých peckoviček je způsobováno speciálním toxinem, který do nich vlnovníci vpravují svými slinami.

Máte někdo zkušenost/znalost/radu:
Lze plody ostružiny,které jsou vlnovníkem poškozeny jen málo, zpracovávat např. na vařenou šťávu?
Nebo jíst? Nevadí to, když v nich ten roztoč je?
Některé jsou kvůli tomu nedozrálé,kyselejší ,ale některé dobré.
DÍKY!

Roztoč v těch plodech není. Nasál co chtěl a odešel.

Pokud jsou postižené plody na obvodu keře, ne v místech, kde jsou stíněné, lze na hodně procent uvažovat o poškození sluncem. Pokud je to problém celého keře, pak hledejte roztoče.

Máme na parapete truhlíky, tam jsou jahody sazenice a teď dost svítilo sluníčko a listy jahod jsou uvadlé zkroucené, až hnědé, i když dávám hnojivo i zálivku, co s tím?

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 10. 2022

Ovocné stromky: rady k nákupu, ošetření kořenů a výsadbě

V ovocných školkách, zahradnických centrech nebo z jiných zdrojů nakupujeme pouze zdravý, kvalitní a dobře narostlý sadbový materiál, prostý virů a se zárukou pravosti odrůdy.

zobrazit další rady a tipy
10
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x