Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Plodová » Přišlo jaro a zase se kroutí listy rajčat. Je na vině herbicid?
Přišlo jaro a zase se kroutí listy rajčat. Je na vině herbicid?
14. 5. 2021
Rok co rok se setkávám s dotazy, proč se kroutí listy rajčat, brambor a paprik. Nějaká vysvětlení sice jako rostlinolékař mám, ale za potvrzená je stále nepovažuji.
V mnoha případech jsem měl možnost vidět rostliny přímo v porostu. O většině vzorků jsem podrobně mluvil s řadou pěstitelů. S jistotou mohu tvrdit, že:
- Obdobným způsobem jsou poškozovány rostliny rajčat, papriky a bramboru. U jiných druhů rostlin jsem podobné příznaky nikdy nepozoroval s výjimkou jednoho případu pěťouru maloúborného.
- Všechna poškození byla symptomatologicky nejblíže poškození rostlin herbicidy ze skupiny regulátorů růstu (např. fenoxykyseliny).
- Nejedná se o žádnou parazitní chorobu – virózu, fytoplasmózu – ani jinou -ózu s výjimkou abionózy.

Poškození se objevuje v různých vývojových fázích rostliny; zasáhnout tedy může nejen listy rajčat, ale i plod
Listy se kroutí každý rok, ale s odlišnou intenzitou
- Porucha se vyskytuje jak u zahrádkářů, tak u tržních pěstitelů.
- Poškození se pravděpodobně vyskytuje každoročně, ale v některých letech více, v jiných méně. Velmi silný výskyt byl v roce 1999, pak v roce 2004 a 2014. V době vymezené zmíněnými letopočty byly výskyty slabé a v některých letech jsem se s poškozením snad ani nesetkal.
- Poškození jsem zaznamenal v nejrůznějších oblastech republiky a pravděpodobně byla také v jiných evropských státech.
- Někdy deformace postihne všechny rostliny, u brambor však většinou jen některé. Setkal jsem se i s případem, že ze čtyř pěstovaných odrůd brambor byla prakticky stoprocentně poškozena jedna, kdežto ostatní tři byly bez příznaků. Všechny čtyři odrůdy pěstitel vysadil vedle sebe na tentýž pozemek.

Paprika a rajče poškozené kroucením rostliny
- Rostliny jsou poškozovány v různé vývojové fázi. U rajčat a paprik někdy již jako mladé předpěstované sazeničky, jindy až třeba několik týdnů po výsadbě na pozemek. Rostliny bramboru vykazují příznaky poškození někdy již při vzcházení, jindy až třeba měsíc po vzejití.
- V některých případech rostliny odumřou, většinou však přežívají až do konce vegetace se značným viditelným poškozením. Není výjimkou, že příznaky pominou a nově narostlé listy jsou bez poškození a ani úrodu výrazně neovlivní.
- Svého času jsem sledoval 20 rostlin tyčkového rajčete (4 odrůdy). Poměrně silné poškození se objevilo až asi 3 až 4 týdny po vysazení na záhon. Rostliny majitel neodstranil, protože mu na to nezbyl čas. U některých poškozených rostlin se vytvořilo jen několik drobných deformovaných plodů. Posléze však všechny začaly plodit normálně v množství jako nepoškozené rostliny v okolních zahrádkách.

Pokroucená nať brambor
- Rostliny brambor vyrostlé z hlíz sklizených pod poškozenými rostlinami příznaky poškození nevykazovaly. Taktéž nebyl zjištěn vliv desikace porostů brambor ani chemické inhibice klíčení hlíz.
Vyloučené příčiny kroucení
- V mnoha případech se dalo vyloučit podezření na poškození herbicidy. V půdě nemohly být zbytky herbicidů, protože na lokalitě nikdy nebyl žádný použit. Na vině nebyla ani zálivková voda, rostliny nebyly zalévány. Ani špatné vymytí postřikovačů nepřicházelo v úvahu, v místě se nepoužívaly.
- Vyloučit se dala třeba i možnost poškození rostlin listovou aplikací hnojiv, hnojiva nebyla aplikována. Některá tato hnojiva totiž obsahují kromě živin i různé stimulátory růstu, které by při předávkování podobná poškození mohly způsobit.

Pokroucená rostlina rajčete
Poškozují listy rajčat zbytky herbicidů z trávy?
Zajímalo mě také, jaký vliv mohou mít rezidua clopyralidu (Lontrel 300) v kompostované trávě. Zjistil jsem sice, že listy rajčat jsou skutečně velmi silně náchylné na rezidua uvedeného herbicidu, ale příznaky poškození touto látkou jsou výrazně odlišné. Důležitější však je, že v některých případech se poruchy vyskytovaly na rostlinách, resp. v porostech, které nikdy s žádným kompostem, natož pak z clopyralidem z ošetřené trávy, nemohly přijít do styku.
Vzhledem k tomu, že objem posečené travní hmoty stále narůstá a tím narůstá i problém kam s ní, neopominul jsem samozřejmě ani možnost, že rezidua clopyralidu se mohou dostat i do komerčně vyráběných pěstebních substrátů dodávaných do obchodní sítě, především těch, které se používají k předpěstování sadby. Avšak i tuto možnost jsem vyloučil.
A tak je pro mě popisované poškození stále neznámého původu.
Ale i po letech mě zajímají zkušenosti s poškozením a názory na to, kde by mohla vězet příčina této poruchy.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
Pěkný den!
Na jaře 2020 jsem vysazoval rajčata v druhé polovině května. Jaro bylo chladné, rostliny byly přelité (ale nestály ve vodě). U některých se listy kroutily nahoru, u některých dolů, u jiných se nekroutily vůbec. Po normalizaci počasí (oteplení) a vyrovnání vláhového režimu byl další růst normální.
Může jít o fyziologickou chorobu?
Jaro 2021 je opět velmi chladné – je rozumné vysazovat do venkovních záhonů až po oteplení na cca 20 stupňů Celsia?
Bohatou a zdravou úrodu!
Milan Číha
Ano, jde o fyziologickou chorobu, reakci na střídání teplot, jejich výrazný pokles. Pokud by to nebyla fyziologická choroba, rostliny by tomu neodrostly.
Taky budu čekat až se půda prohřeje po těch současných deštích, trochu se oteplí. Sazenice ještě v kelímcích vydrží, možná je trochu přihnojím, ale do té mokré a studené země je teď o víkendu určitě ještě dávat nebudu. Teploty přes den 20 °C, v noci tak 15 °C, jsou na sázení lepší.
Nejvíce se kroutí listy rostlin, které jsou na západ. Mám za to, že je rajče poškozeno dlouhým sluneční m svitem. Každý rok to tak mám. Schované v řadě za sebou nic a ty okrajové svinuté
Také se mi takto kroutí listy u rajčat pěstovaných v nádobách na balkoně. Přesazovala jsem vlastní sazenice a dávala ven poměrně pozdě kvůli zimě a zatím pozoruji kroucení pouze u některých odrůd. Semena byla v koupeném substrátu(kroucení nebylo), část rostlin je ve směsi přezrálého kompostu, kupovaného substrátu(Agro/Lidl smíchané), normální hlinitopísčité hlíny a s přídavkem uleželé podestýlky od slepic (z volného výběhu, krmeny bez chemických přísad, nekrmeny granulemi)- stejný užit u příbuzných pod rajčat ve skleníku, kde kroucení není. Rostliny jsou na poloslunci u zdi, něktará spíše ve stínu, problém je stejný, nezávisle na umístění. Totožný problém s kroucením listů byl i loni, myslela jsem si, že to je způsobena nějakým parazitem. Byla jsem ale nucena letos použít část stejné hlíny, tak uvažuji, zda nezůstala rezidua či larvy a pod. v půdě. Předloni na stejném místě problém nebyl, byla i velká úroda rajčat vzhledem k množství sazenic, loni pokroucené části rostlin neplodily, vedlejší výrůstky ano, ale podstatně méně a později. Děkuji za otevření diskuze k tomuto tématu.
Problém s kroucením listů u rajčat v nádobách, ale i jiřiny jsem řešila se zahradníkem. Prý je to z přehřátí a nebo přehnojení. Předesílám, že nádoby jsou bílé a v místě, kde není přímé slunce. Rajčata v zemi jsou v pořádku. Tak nevím, prostě kvetou, nasazují na plody, které jsou na výhonech bez normálních listů. Vypadá to hrozně, nic naplat.
Uz treti sezonu se mi stane, ze rajcata jsou ok a pak prijdu do skleniku a listy zkroucene. Vzdycky postrikam a do 14 dnu je rostlina ok. Mne spis trapi, ze od te doby, co se to stalo, se mi to uz deje porad. Kazdy rok. Nasada rajcat se mi diky tomu zpozduje
A čím to stříkate? My už nevíme co dělat. Nedá se na to koukat. První patro ještě plodí, ale pak už je to katastrofa… letos zkoušíme postrik ředěnym mlékem, ale jak furt prší, je to marnost nad marnost.
Děkuji za radu.
Kroucení listů postřikem mlékem nesrovnáte. Je to uvedeno výše. Je to otázka střídání teplot, někdy i rekce na něco v okolí. Ve skleníku po čerstvém překytování, po natření konstrukce, v novém skleníku, … Vloni se mi na některých odrůdách venku také listy kroutily, ale zálistky na tom byly lépe, na těch se květenství vyvíjela, odkvétala, plodila.
Pokud jde o aplikaci mléka jindy, nejsem ani moc přesvědčen o tom, že by jeho účinky proti plísni bramborové byly nějak výrazné, že by se od doby, kdy jsme dělali pokusy s ošetřením mlékem (mezi roky 1986 a 1989), vedle čisté kontroly a tehdy povolených přípravků něco změnilo. Pokud byl tlak plísně malý, nebyla neošetřená kontrola a porost mlékem stříkaný napadené v nějak významné míře, ale když přišel silnější tlak, pomáhaly jen standardní přípravky, neošetřený a mlékem ošetřený porost odešel.
Jak na tom ošetření mlékem je, se projeví v létech s vysokým infekčním tlakem plísně, ne v těch, kdy se plíseň i na neošetřených rostlinách objeví až koncem vegetace. Takový rok (s vysokým tlakem) byl koncem minulého století prakticky každý, v současnosti je takových let minimálně. U mě po cca deseti letech byl takový určitě vloni a už se rozjíždí plíseň i letos.
Na zahradě pěstujeme 4 odrůdy brambor, ale jenom belaróza je kroucením listů napadena, ne všechny, ale dost hodně. U rajčat zatím kroucení listů nevidím. Našla jsem dvě rostlinky salátu, které rovněž byly zdeformované. V minulosti jsem měla podobné kroucení u rajčat, ale vždy se s tím rostliny nakonec nějak vyrovnaly. Tak uvidím, jak to s těma bramborám letos dopadne.
Mi se to prozatím stalo jednou u rajčat a jednou u hrachu. Hrách následně uhynul. Napaden by všechen hrách z jednoho zakoupeného sáčku semen. To stejné bylo u rajčat, také byla napadena rajčata pouze z jednoho sáčku semen. Předpokládám, že jde o napadení semen u výrobce nějakou nákazou. To je důvod, proč se to vyskytuje nahodile, lidé nakoupí semena, ale pouze některá semena od některého výrobce jsou napadená touto chorobou (nemám prostředky jak to zjistit, ale domnívám se, že to může být virus, stejně jako člověk i rostlina může virové napadení překonat.) Počáteční vývoj se jeví normálně, ale čím déle rostlina roste, tím je poškození markantnější. Rajčata se dokázala částečně zotavit, výnos byl výrazně nižší, ale hrách uhynul.
Paní (či slečno) Lucie. Pokud byste měla vedle sebe více odrůd rajčat, jedna byla napadená virózou, je dost pravděpodobné, že jí na rukou či jiným způsobem přenesete i na další rostliny jiných odrůd. Pokud se kroutí jen jedna odrůda, znamená to, že je vnímavější k nějakému podnětu, například chladu či naopak horku, že hůře snáší vyšší hladinu živin v rostlině. To bývá, když je chladno a továrna na cukry a organické látky v rajčeti nefunguje na 100% a kořeny dodávají na tuto úroveň živiny do nadzemní části. No a rostlina reaguje stáčením listů. Podobné projevy jsou i reakcí na další podněty. Obsah některých herbicidů, třeba i výpary z natřené konstrukce, překytovaných skel,…, nového skleníku
Viry jsou specifické, přenos na rostliny jiných čeledí nebývá častý, takže problémy hrachu nejsou ze stejných příčin jako problémy rajčat.
Pokud kupujete semena od oficiálních producentů, mají stránky, na kterých se můžete dotázat o jaký problém jde. Osiva z těchto zdrojů jsou zdravá. Máte-li pocit, že ne. reklamujte osivo (třeba podle prázdného sáčku). Dát na trh nemocné osivo by byla ostuda a ekonomická ztráta pro firmu mnohem větší než je zisk z jedné položky, která by nebyla zdravotně v pořádku.
Horší je to, když kupujete osiva z druhé ruky, od nadšených množitelů, pěstitelů, kteří nemají znalosti co a jak vypadá, co se přenáší semeny uvnitř, co ulpívá na povrchu semen při jejich luštění, čištění. To si můžete zadělat na velký problém. Nebo od člověka, který dokonce založí něco jako bio či ekosemennou banku. To se pak při sáčkování například fazolí mohou dostat některé choroby během jedné sezony do míst v ČR, kde by normálně nikdy nemohly být. A pak se profesionálové, kteří pěstují v dané lokalitě, oblasti diví, jak je to možné, že mají problém tam, kde by v žádném případě neměl být. Hraje v tom roli například nadšené shánění a pěstování rostlin výhradně bez moření. I přesto, že jsou i bio a ekomořidla.
Občas se za znaky viru schová deficit živin, stopových prvků, někdy i napadení savým hmyzem. Spíše než aby se rostliny vyléčily chytají třeba další viry, které stav zhoršují.
Když se kouknete na strom, slivoň se šarkou, bude v přiměřeně teplém a vlhkém roce na pohled zdravá. Žádné fleky na listech, prakticky žádné znaky na plodech, nebo jen na těch, které opadají před sklizní. Ale pořád tam je. A projeví se více v době, kdy se rostlina dostává do nějaké nepohody. Podobně je to i u dalších rostlin. Brambory z domácí sadby si střádají virózy a pak je porost nevyrovnaný v rašení, růstu, velikosti.
Asi tak bych to viděl….
V roce 2023,kupovaná hlína z komostárny. Rajčata celé zkroucené.
Nebyla,žádná úroda.V roce 2024,ta samá hlína zřejmě už uleželá.
Rajčata byly v pořádku, velká ůroda.