Co způsobí vady rajčat? Výživa, sucho, viry, bakterie, houby…
23. 5. 2020Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?
Jak známo, plísně potřebují ke svému rozvoji vlhko. I pro rostliny tedy platí, že mokré stonky, listy a plody přitahují houbové choroby. Lze rostliny chránit před mokrem?
Oproti jiným houbovým chorobám mají tzv. pravé plísně několik společných odlišností. Ke svému šíření a rozvoji potřebují určitou dobu kapky vody na povrchu rostlin, a proto se šíří a škodí především za deštivého počasí.
Základem ochrany je proto všemi dostupnými metodami zamezit výskytu vody na povrchu rostlin nebo je omezit na co nejkratší dobu. Prakticky to znamená:
Ne všechny dostupné fungicidní přípravky jsou účinné proti plísním. Kromě některých širokospektrálních kontaktních přípravků, které se používají především preventivně, jsou to hlavně speciální „protiperonosporové“ systémové přípravky.
Používáme je zejména za silnějšího rizika infekce, například za deštivého počasí. Přes tyto společné znaky má však ochrana proti každé této tzv. pravé plísni určité své zvláštnosti. Patří k nim i fakt, že krátké vegetační doby hostitelských rostlin zcela vylučují chemickou ochranu proti plísni salátu a plísni špenátu.
V případě plísně okurkové je především třeba pěstovat tzv. tolerantní odrůdy okurek. Pokud je to možné, vedeme je na svislém vedení (nejlépe ještě s nějakou stříškou) a dostatečně větráme skleníky a fóliovníky. Dále je třeba výživou, závlahou a využitím fólií a netkaných textilií docílit toho, aby okurky do příchodu infekce co nejvíce narostly a pokud možno i plodily. Aktuálně povolené přípravky proti plísni dýňovitých neboli okurkové najdete v Rostlinolékařském portálu.
S chemickou ochranou je třeba začít podle zveřejňované signalizace (meteorologických údajů) a to přípravky nejen dostatečně účinnými, ale i takovými, které mají krátkou ochrannou lhůtu!
Také plíseň bramboru můžeme částečně omezit výběrem odolnějších odrůd, dostatečným nakopčením (omezení přenosu choroby z listů na hlízy), v některých případech předčasným odstraněním napadené natě a přetříděním hlíz před vlastním uskladněním po tzv. hojivém období.
Chemická ochrana se aplikuje buď podle předpovědi počasí, nebo se s ní začíná v době, kdy se porost zapojil v řádcích. Aktuální seznam přípravků včetně detailního popisu, platnosti povolení nebo požadavku na profesionální užití uvádí Rostlinolékařský portál.
Navzdory příbuznosti plísně rajčete a plísně bramboru používáme přípravky jinak a to tak, abychom pamatovali na délku ochranné lhůty. Přípravky jsou většinou účinné i proti septoriové a hnědé (alternariové) skvrnitosti rajčete, které jsou někdy stejně škodlivé.
Plíseň cibule omezuje pěstování odrůd s menší listovou plochou a s listy, které zůstávají po celou vegetaci rovné (nepřehýbají se).
U plísně révy vinné (peronospora) je nejvhodnější ochranou pěstování rezistentních (interspecifických) odrůd. Důležitou prevencí jsou i agrotechnická opatření, jako vedení, řez, čištění kmínků, podlom, vylamování zálistků, zastrkování letorostů, odlistění zóny hroznů, osečkování letorostů a regulaci násady hroznů. Kontaktní přípravky se doporučují především jen pro prvá ošetření. Především pro poslední ošetření jsou vhodné měďnaté přípravky. Některé přípravky jsou účinné i proti obávanému padlí révovému (oidiu) a šedé hnilobě.
Aktuální přehled povolených přípravků proti chorobám révy najdete na stránkách Rostlinolékařského portálu.
Snímky autor
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.