Jak pěstovat angrešt bez padlí? Každý rok zkrátíme výhony!

13. 8. 2019

Hnědé (dříve americké) padlí angreštu je jedna z chorob, která trápí a zajímá mnohé pěstitele. Stromkové angrešty pěstuji desítky let, aniž by je tato choroba postihla navzdory jejímu výskytu v blízkém okolí.

Přitom jsem nikdy neprováděl žádná speciální opatření. Padlí se objevilo pouze na dvou nově zakoupených a vysazených angreštech, ale ani ty v dalších letech padlí již neměly. Několik let jsem si lámal hlavu proč tomu tak je.

Zaručeně v tom roli nehrála ani výjimečná poloha, ani odrůdová skladba.

Při pěstování angreštu jsem se řídil radou, kterou jsem vyčetl v brožurce z roku 1970: „…v dalších letech zkracujeme výhony tvořící hlavní ramena každý rok na 6 pupenů, postranní na 2–3 pupeny a výhonky zahušťující korunku odstraníme.“ K návodu byla připojena i názorná kresba:

Řez angreštu

Už mnoho let řežu výhony angreštu podle této kresby

Když se zamýšlím nad biologií původce padlí, uvědomuji si, že jedinou příčinou absence padlí na mých výpěstcích je právě způsob řezu.

Původce hnědého padlí angreštu je mikroskopická houba Podosphaera mors-uvae, která je ektoparazitní, tzn., že žije pouze na povrchu rostlinných tkání v podobě bílých a později hnědých moučnatých porostů a pomocí speciálních útvarů (haustorií) proniká jen do povrchových buněk hostitele. V žádném případě patogen neproniká do vnitřních pletiv a již vůbec ne do dřevnatých částí.

  • Proto také dosti často doporučovaná likvidace napadených rostlin jako údajně jediná účinná ochrana proti této chorobě je zcela neopodstatněná.

Ještě důležitějším poznatkem je skutečnost, že původce padlí angreštu napadá nejen plody, ale i nejmladší listy a konce letorostů a na nich také přezimuje do dalšího vegetačního období. Jestliže odstraníme všechny napadené plody a letorosty z blízkostí rostlin angreštu a vhodným způsobem je zlikvidujeme, pak se zbavíme i potenciální zdroje šíření choroby.

  • Odstřižené části však nesmíme nechat ležet pod stromky nebo keři, ale musíme je důkladně z jejich blízkosti odstranit. Nemusíme je spálit, mohou přijít i do kompostů, avšak vždy jen tak, že budou překryty dostatečně vysokou vrstvou jiného materiálu.
Hnědé padlí angreštu

Konce letorostů a listy angreštu napadené padlím

Kdy řezat angrešt

Toto je třeba provést nejpozději do konce zimy, ale protože patogen přezimuje i na mladých listech rostoucích v okolí vegetačního vrcholu, je třeba napadené letorosty a s nimi i napadené listy odstranit dříve než opadnou.

Řez dělám v krátké době po sklizni posledních plodů. Na velikost a kvalitu sklizní si nemohu stěžovat. Plodů je sice možná méně, ale zato jsou veliké, vybarvené a chuťově velmi kvalitní.

Protože uvedený patogen nenapadá jen angrešt, ale i rybíz (především černý) a výjimečně i meruzalku a křížence angreštu a rybízu, je třeba i u nich odstraňovat napadené vrcholové části letorostů. Uvedeným opatřením se nejen odstraňují napadené části a tím zdroje šíření patogenu, ale současně se udržuje i vzdušná korunka či keř, což je opět vhodný a doporučovaný způsob ochrany proti padlí.

Hnědé padlí na rybízu

Vrcholové listy rybízu napadené padlím

Nepopírám však, že výborný účinek uvedeného opatření může v mém případě být podmíněn i poměrně výhodnou polohou (vzdušná a slunná lokalita s mírným svahem k jihu) a že v některých případech jen toto opatření nemusí zcela stačit. Proto pro úplnost uvádím i další možná opatření, která výskyt hnědého padlí angreštu mohou omezit. Z přípravků na ochranu angreštu je možné použít přípravek Discus. (Aktuálně povolené přípravky – pozn. red.)

Základem ochrany je ošetření před květem, ale je možné i po odkvětu, avšak za dodržení ochranných lhůt, a samozřejmě i po sklizni. Ochranu uvedenými přípravky doporučuji především po výsadbě mladých výpěstků, protože se velmi často setkávám s tím, že primární infekci si mladé výpěstky nesou již ze školek. Poněvadž v těchto případech jsou letorosty většinou velmi krátké a jejich zkrácením bychom je prakticky zničili, je vhodné je po zakoupení několikrát ošetřit fungicidy. (Pomocnými přípravky, které údajně mají potlačující účinek na patogen nebo navozují a posilují odolnost rostlin, jsou Aqua Vitrin K, Bioan, Biool, Bioton, HF-Mycol a NatriSan.)

Objevují se také odolné odrůdy angreštu (např. Darek, Focus, Chryso, Invicta, Kaptivátor, Karát, Karmen, Kozolupský raný, Martlet, Mucurines, Nigra, Pax, Prima, Remarka, Reverta, Rixanta, Rokula, Rolanda, Velus) nebo černého rybízu (např. Ben Connan, Ben Gairn, Ben Hope). Zde je třeba upozornit, že ne vždy je tato odolnost stoprocentní a kromě toho ne všechny odolné odrůdy musí mít i takové chuťové vlastnosti, jaké bychom od angreštu očekávali.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x