Jablka a hrušky při jejich skladování často ohrožují různé skládkové choroby a poruchy. Ovlivňují je i parazitické organismy.
Choroby popsané v tomto článku vyvolávají parazitické organismy, především mikroskopické fytopatogenní houby. Jejich původ často sahá již do vegetačního období, kdy se na stromech objevují první první infekce. Tyto problémy však plně propukají nebo se výrazně zhoršují až během skladování. V některých případech se choroby ve skladu šíří i na zdravé plody, které během vegetace nebyly zasaženy, což může způsobit značné ztráty při uskladnění. Jak těmto problémům předcházet?
Základem ochrany jsou opatření zajišťující optimální podmínky pro skladování. Optimální teplota pro skladování je 1 až 3 °C a vlhkost vzduchu 85 až 90 %. Současně bychom ale měli zajistit dostatečné větrání.
Skladujme plody ve správné sklizňové zralosti, mechanicky nepoškozené a bez viditelných příznaků chorob. Před naskladněním důkladně vyčistíme sklady a dezinfikujeme je vhodnými prostředky.
V průběhu skladování musíme často kontrolovat zdravotní stav ovoce a napadené plody včas odstraňovat, aby nebyly zdrojem šíření hnilob na okolní zdravé plody. Protože většina skládkových chorob má svůj původ již za vegetace, osvědčuje se jejich omezování pozdními postřiky přípravky určenými proti strupovitosti. To je však třeba provádět tak, aby vždy byly dodrženy nařízené ochranné lhůty (OL), to je nejkratší počet dnů mezi posledním ošetřením a sklizní.
V případě, že se tato hniloba vyskytne až v průběhu skladování jablek, jsou příznaky této skládkové hniloby značně odlišné od té hniloby, která se vyskytuje již v průběhu vegetace na plodech na stromě. V tomto případě jsou plody hladké (bez vystouplých a světlých sporodochií), lesklé, kožovité, hnědé nebo černé. Jestliže se napadeného plodu dotýká plod zdravý, hniloba snadno přerůstá i na tento zdravý a to i bez toho, že by musel být nějak poškozen. Poškozovány jsou především odrůdy jabloně Bohemia, Elstar, Kid’s Orange, Ontario, Rubín, Šampion, ale i jiné odrůdy.
Skládková forma moniliové hniloby jablek
Jsou nejznámějšími chorobami jabloní i hrušní, avšak většinou nejsou považovány za choroby skládkové. Přesto se může vyskytnout i jejich skládková forma. Ta vzniká při infekci až dozrávajících plodů, které jsou k infekci odolnější. Dochází pak ke skryté (latentní) infekci, která se projevuje až koncem vegetace nebo až během skladování, a to ve formě pomalu se zvětšujících, tmavých, drobných skvrn na slupce.
Obdobně je to i se sazovitostí nebo mušinovitostí. K infekci sice dochází již ke konci vegetace, ale příznaky se v průběhu skladování zintenzivňují.
K této chorobě dochází již za vegetace, avšak příznaky se většinou projevují až po několika měsících skladování a to okrouhlými a mírně propadlými, poměrně velikými (0,5 až 3 cm) skvrnami.
Kruhová hnědá hniloba jablek dříve označována jako hořká hniloba jablek
Modrá hniloba je jednou z nejběžnějších, ale i nejškodlivějších skládkových hnilob. Ve skládce se šíří velmi rychle, především ke konci skladování, kdy plody již ztrácejí svou přirozenou odolnost. Spory původce této hniloby (Penicillium expansum) jsou všudypřítomné (na plodech, ve vzduchu, v půdě, na stěnách a zařízení skladů apod.) a do plodů pronikají přes různá mechanická poškození (otlaky, praskliny, vpichy apod.). Na plodech se nejprve vyskytnou okrouhlé hnědé a propadlé skvrny, na kterých se později objeví modrozelené povlaky houby.
Kromě těchto skládkových chorob se můžeme setkat i se šedou (botrytidovou) hnilobou (Botrytis cinerea), trichotéciovou hnilobou (Trichothecium roseum), mukorovou hnilobou (Mucor piriformis), rizopusovou hnilobou (Rhizopus spp.) fomovou hnilobou (Phoma spp.), ale i některými dalšími.
Poněkud odlišné jsou hniloby způsobované houbami z rodů Fusarium a někdy i Alternaria, Penicillium, Aspergillus a Trichotecium. Kromě toho, že i ony mohou infikovat povrch plodů jako předchozí houby, jsou především původci tzv. jádřincové hniloby.
Jádřincová hniloba jablka – skrytá rizika parazitických hub
V těchto případech původci prorůstají buď ze stopečné jamky, ale především kanálkem z kališní části do jádřinců a plody pak hnijí od středů. A k tomu může docházet prakticky od doby těsně po odkvětu až po sklizeň, nejčastěji již na mladých plůdcích, a to zejména za dlouhodobějšího deštivého počasí. Velmi často jejich výskyt objevíme až po rozkrojení plodů. Touto chorobou trpí především ty odrůdy, u nichž se nedostatečně uzavírá kališní jamka (např. Boskopské červené Florina, Gloster, Red Delicious, Kalvil bílý zimní, Kalvil červený podzimní, Smiřické vzácné aj.).
Někteří původci skládkových chorob nejen znehodnocují napadené plody nepříjemným pachem a chutí, ale zároveň produkují velmi nebezpečné mykotoxiny, například patulin, i v částech plodů, které vypadají zdravě. Proto plody napadené skládkovými chorobami raději zlikvidujte celé, místo toho, abyste vykrajovali zdánlivě zdravé části k další konzumaci.
Foto autor
Abiotické poruchy jako mušinovitost, sazovitost či jiné nedokonalosti na plodech se občas objevují v našich sadech. Co s tím?
Pro většinu trvalek představuje zima období vegetačního klidu. Na prázdných záhonech zůstávají jen zbytky odumřelých stonků. Lze se v zimě o trvalky nějak starat?
Křen se v Malíně pěstuje po staletí. Jednak kvůli vlastnostem půdy, která obsahuje větší množství zinku a mědi, a také díky chuti, kterou přináší tradiční způsob pěstování.
Moniliovou hnilobu jablek známe jak z dozrávajících plodů, tak z těch uskladněných. Jablka na stromech hnědnou a postupně mumifikovatí. Skladovaná černají.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
