
Některé okrasné rostliny přestávají koncem léta krášlit zahrádky. Trápí je zasychání či skvrnitost, za které nejčastěji mohou houbové choroby.
Okrasným rostlinám bychom měli věnovat patřičnou péči i na konci léta nejen kvůli případnému špatnému vzhledu, ale hlavně kvůli tomu, aby napřesrok kvetly v dobré kondici.
Začátkem podzimu jsou kosatce již dávno odkvetlé, ale na listech můžeme pozorovat mnoho oválných skvrn a zasychání listů v pruzích nebo na špičkách listů. V této fázi napadení již nemá smysl, abychom květiny ošetřovali fungicidy. Při přípravě kosatců na přezimování napadené listy zastřihneme a odstraníme.
Podobně mohou zasychat i listy pivoněk. Příčin však může být více. Pokud na rubové straně listů objevíme krátké rezavé chloupky, byly pivoňky napadeny rzí Cronartium flaccidum (dříve C. asclepiadeum):
Častěji se na bylinných pivoňkách vyskytuje plíseň Botrytis paeoniae:
Pokud máme rádi macešky, měli bychom si sazenice při nákupu dobře prohlédnout. Na listech by se neměly vyskytovat žádné skvrny ani kroužky. Jejich původci jsou totiž houby rodu Ramularia či Mycocentrospora, které se velmi rychle vyvíjejí. Přispívá k tomu i vyšší vzdušná a půdní vlhkost.
Na listech, případně květech ostálky (Zinnia) se často objevují tmavě hnědé, kulaté až hranaté skvrny. Jejich původcem je houba Alternaria zinniae.
Pokud tyto skvrny objevíme už na sazenicích, ošetříme rostliny fungicidem. Objeví-li se skvrny až ke konci vegetace, ošetření je již zbytečné. Za vlhkého počasí se skvrnitost velmi rychle šíří a silně poškozeny bývají i květy.
Protože se houba přenáší osivem, není vhodné z napadených rostlin osivo sbírat.
Podobné symptomy způsobují i bakterie rodu Pseudomonas. Skvrnky jsou tmavé, tečkovité, s vodnatým nebo žlutozeleným lemem. I v tomto případě je zdrojem infekce osivo.
Pokud jsme měli vysazený některý druh levandule v nádobě či ve volné půdě a přestože jsme ji dostatečně zalévali, mohlo se stát, že nejprve uvadly jednotlivé listy, pak vrcholky výhonů a později celá rostlin. Původcem bývají houbám podobné organismy rodu Pythium a Phytophthora, které napadají kořeny a způsobují tzv. směsné infekce.
Hlavní kořen a kořenový krček poškozuje Phytophthora, přičemž často zůstávají jemné postranní kořínky ještě bílé, bez poškození. Později od špiček hnědnou jako následek napadení Pythium. Oba patogeny přežívají v odumřelých zbytcích v půdě tzv. trvalých sporách a za dostatečné vlhkosti a při teplotách nad 15 °C obnovují aktivitu a napadají kořeny.
Rostliny se nám nevyplatí zachraňovat. Při nákupu nových rostlin si nezapomeňme dobře prohlédnout i kořeny, které musí být bílé, s dostatečným množstvím postranních jemných kořínků. Rostliny s hnědými kořeny určitě nekupujme. Brzy totiž začnou odumírat.
Foto autorka a Shutterstock
Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy na 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi na 1/2 výšky, tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.