Aby byl náš zásah proti kadeřavosti broskvoně co nejvíce efektivní, sledujeme zejména nalévání terminálních výhonů.
Mnozí z nás již ví, že kadeřavost způsobuje mikroskopická houba Taphrina deformans, která od června do příštího předjaří žije ve formě speciálních nepohlavních spor na povrchu větví a větviček, pupenech a v úžlabí pupenů. Ty jsou značně odolné všem povětrnostním podmínkám.
Silné napadení listů broskvoně
Na začátku rašení broskvoní se blastospory dostávají na ještě nerozvinuté, rašící listy a tyto infikují. K infekci dochází při ovlhčení povrchu listů např. rosou, kapkami deště, vysokou vzdušnou vlhkostí apod., které musí trvat déle než 24 hodin. Teplota jako taková již není tak důležitá, protože k infekci dochází v širokém rozmezí 5 až 25 °C.
Znamená to, že:
Příznaky kadeřavosti na plodu
Po infekci se mezi buňkami listů rozrůstají vláknina, tzv. hyfy, podhoubí a do svého okolí produkují látky, které jsou příčinou typických listových deformací.
V ojedinělých případech se příznaky objevují i na větvičkách ve formě jejich praskání a deformací a výjimečně i na plodech, kde se vytvářejí odlišně zbarvené nepravidelné a často mírně vyvýšené skvrny.
Někteří zahrádkáři pak omylem považují napadení broskvoní mšicemi, zejména mšicí hnízdotvornou, za jakýsi pozdní výskyt kadeřavosti.
Již vyvinuté listy jsou napadány jen v některých letech a tato infekce se projevuje jejich deformováním. Na listech se vytvářejí vřecka s askosporami, které můžeme pozorovat i pouhým okem jako souvislé bělavé povlaky.
Z askospor se vytvářejí nové blastospory, které se mohou do svého okolí rozšiřovat větrem nebo vodou. Protože napadené listy koncem května a v průběhu června opadávají, stromy jsou nuceny vytvořit listy nové, a tím se začátek vegetace napadených stromů značně opožďuje. Následkem toho jsou nově vzniklé letorosty nejen kratší, ale i nedostatečně vyzrálé. Ty jsou pak mnohem náchylnější k případnému poškození mrazy v následující zimě a mají i menší počet květních pupenů.
Začít bychom měli u výběru odrůd, které budou odolnější, i když ani tak nemáme vždy vyhráno.
Amsdenova, CAndor, Cresthaven, Favorita Morettini, Fenix, Fidela, Krasava, Luna, Marta, May Flower, Primissima Delbart, Redhaven, Redwin, Symphonie, Teska, Tercie, Telura, aj.
Dixired, Fairhaven, Harbinger, Harbrite, Halehaven, J. B. Elberta, Symphonie, Spring Bel, aj.
Celkově náchylnější jsou i nektarinky. Na tuto odrůdovou odolnost však nelze vždy spoléhat, a proto je základem ochrany ošetření stromů měďnatými přípravky.
Velmi důležitý je také termín provedení postřiku. Za základní termín ošetření považujeme fázi nalévání pupenů. V žádném případě ale nelze určovat tento termín kalendářně, protože v závislosti na průběhu počasí je tento termín v jednotlivých letech a v jednotlivých lokalitách, ale i v závislosti na odrůdách a podnožích, značně odlišný.
V současnosti existují nejméně tři metody určení tohoto termínu:
1) Nejčastěji je uváděna fenofáze broskvoní, tj. terminální pupeny se začínají nalévat, což znamená pupeny na vrcholu větví, protože ty ostatní jsou o nějaký ten den pozdější.
Výrazem nalévání je myšleno mírné zvětšování pupenů a nikoliv rozevírání se pupenů, což už je fáze rašení. V době rašení je ošetření vhodné jedině za předpokladu, že v době nalévání pupenů bylo počasí teplé a suché, tzn. nevhodné pro infekci. Vždy platí zásada, že je vhodnější, pokud provedeme ošetření o něco dřív, než později.
Je nejvyšší čas ošetřit broskvoně před kadeřavostí
2) Pro zahrádkáře je pravděpodobně nejvhodnější určení termínu ošetření založené na dlouholetém a ověřeném poznání, že se jedná o dobu, kdy plně kvetou samčí květy, jehnědy, lísky obecné. Jsou však i roky, kdy nám ani tato metoda nemusí zafungovat.
3) Existuje metoda, která je pro běžného zahrádkáře poměrně náročná, protože vyžaduje kontinuální měření a evidování teploty vzduchu. Prakticky to vypadá tak, že se od 1. ledna sčítá počet hodin s teplotou vyšší než 7 °C. Když dojdeme k součtu 120 až 150 hodin, provedeme ošetření. U náchylných odrůd, a pokud je v infekční době počasí vhodné pro vznik infekce, je možné za 10 až 14 dnů po prvním ošetření provést další.
Jakékoliv ošetření po začátku kvetení je již zcela zbytečné.
V poslední době se doporučuje ošetření měďnatými přípravky i na podzim, po opadu listů. Podmínkou ale je, aby byla teplota nad 7°C. Toto podzimní ošetření se bere spíše jako vhodný doplněk základního předjarního ošetření.
Ošetření mědnatými přípravky současně omezuje výskyt korových nekróz – rakovinné odumírání peckovin a chorob odumírání pupenů, skvrnitosti plodů a suché skvrnitosti listů.
Jde o často diskutovaný probléme, u kterého se názory různí.
Doporučovaný sběr a pálení spadlých napadených listů je zcela zbytečné. Spíše bychom měli stromy, které mají díky napadení opožděnou vegetaci, podpořit dostatečnou závlahou a kvalitní výživou.
Foto autor
Jehnědy lísky se prodlužují, v koruně ovocného stromu visí suché šedivé plody, větvičky švestky kazí skvrny. Zahrada napovídá, co dělat.
Nenechme se mýlit, že se leden teprve probouzí. Podle dříve narozených má sněžit a mrznout. Ale ouha, teplo teď ohrožuje zdraví broskvoní.
Nejzávažnějším onemocněním broskví je kadeřavost broskvoně. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Silná infekce této choroby zaviní značné škody.
Zimním omezením houbových onemocnění zpravidla oddálíme první nejškodlivější výskyty a tím i aplikaci fungicidů během vegetační sezony.
Podzim využijeme pro množení zejména takových druhů trvalek, které kvetou na jaře či počátkem léta. Vysadíme je poté tak, aby stihly zakořenit.
No,tak letosni vhodny termin jste propasli nejmene o mesic,na jihu Moravy skoro o dva 😉
Koukal jsem na SET 10 °C v ČR. Oblekovice u Znojma 488
Chrastava u Liberce 1
Lípa u Havl. Brodu 0
Ta metoda se sledováním hodin nad 7 st. C už moc neplatí, třeba vloni (2023) bylo první dva dny roku celý den nad 7 st. C a tím e to celé zbořilo. Musí se odečítat první teplé lednové dny. Letos jsem to udělal a stříkal broskev v 200 m n. m 12.2., ty hodiny nastaly již 9.2.
Na Moravě a v Polabí už broskvoně skoro kvetou, nalévají se pupeny, ošetřuje se v době rašení pupenů, ve vyšších polohách je to jinak. Nesmíte, vy, kdo žijete v oblastech klimaticky nejlepších, být tak kategoričtí. Kdybych ošetřoval podle vás, tak bych na tom byl s prvním letošním ošetřením možná podobně, jako kdybych ho neudělal. No a líska řekla ošetři o něco později než u vás.
Dobře, že ozýváte, alespoň je vidět, že má někdo – i třebas s tím, že jsou pozdní – o tyto informace zájem. Podívejte se do Rukověti 2019, najdete tam článek Ing. Simka Úspěšnost ošetření proti kadeřavosti broskvoní.