Moniliniová hniloba chystá nákazu jablek a hrušek už od podzimu
Onemocnění se projevuje nejprve nahnědlými skvrnami, které postupují z povrchu plodu dovnitř dužniny, postupně se rozšiřují a napadají celý plod.
Nejde o nic nového, původcem choroby je houba Monilinia fructigena, známá v Evropě už od roku 1887.
Na povrchu napadeného plodu se vytvářejí krémově bělavé, později hnědavé konidiofory s konidiemi v typických soustředných kruzích.
Typické příznaky moniliniové hniloby; foto J. Kropáč
Hniloba plodů se vyskytuje během vegetace i na skladovaných plodech – nejčastěji jako černá hniloba.
- Slupka skladovaných napadených plodů je černá, kožovitá a lesklá, kupky konidií se na nich vytvářejí jen ojediněle.
Jak dochází k infekci
Na začátku příštího léta se vytvoří na jednom mumifikovaném plodu až 4 miliony konidií, které se za příznivých podmínek snadno rozšiřuji na velké vzdálenosti větrem i přičiněním hmyzu a ptactva.
Konidie – zdroj primární infekce – se uvolňují z vyschlých a mumifikovaných plodů napadených v předchozím roce, které zůstaly viset na větvích stromů nebo ležet v zahradě.
Jablka a další plody jádrovin jsou infikovány jen v místech mechanicky poškozených hmyzem, strupovitostí, krupobitím, korkovatěním nebo fyziologickým praskáním plodů.
Zdrojem infekce jsou shnilá jablka, i když vyschnou a zůstanou na stromě nebo pod ním; foto Shutterstock
- Plody se zdravou a nepoškozenou slupkou nemohou být moniliniovou hnilobou napadeny.
Proč je ochrana proti hnilobě obtížná
Rozšíření infekce moniliniové hniloby ovlivňuje i množství housenek v sezoně. Pro většinu zahrádkářů je však obtížné aplikovat insekticidní ochranu jádrovin například při vyšším výskytu obaleče jablečného (Cydia pomonella). Jeho larvy poškozují plody nejčastěji, ale nejsou samy.
Larva obaleče jablečného (Cydia pomonella) neboli červ v jablku; foto Shutterstock
Vedle obalečů šíří chorobu i jiné druhy hmyzu: Nejenže na svém těle přenášejí výtrusy, ale především vosy, mravenci a různí nosatci nakusují zrající plody, které pak rychle podléhají zkáze.
- Moniliniová hniloba patří k nejzávažnějším chorobám jádrového ovoce zejména ve vlhkých a srážkově nadnormálních letech, kdy se ochuravění šíří nejvíc a může způsobit až tříčtvrtinové ztráty sklizně.
- Moniliniová hniloba plodů více poškozuje stromy neprořezávané, s přehoustlou korunou, které jsou špatně živeny a neošetřovány.
- Dodatečné fungicidní zákroky proti šířící se moniliniové hnilobě nemají zásadní vliv. Podobně ani použití fungicidních přípravků v době vegetačního klidu nezabrání epidemickému rozšíření během vegetace.
Prevence
Mezi opatření, která brání šíření moniliózy, patří:
Likvidace zdrojů infekce by byla velmi účinná, kdyby se prováděla hromadně a pečlivě ve velkých oblastech.
- Likvidace zdrojů infekce, především mechanický sběr mumifikovaných plodů – mumií, které zůstávají viset přes zimu na stromě.
- Sběr napadených plodů během vegetace a to ze země i ze stromu.
- Omezení poškození plodů hmyzem. Vedle opatření, jakým je například lepový pás na kmeni, který omezí přístup mravenců do koruny, se může projevit i přítomnost hmyzožravých druhů ptactva.
- Opatření proti strupovitosti jádrovin pomáhá i proti moniliniové hnilobě.
Související články
houbová choroba
podzim
říjen
spadané listí
strupovitost jádrovin
číst více
Původci strupovitosti jádrovin přezimují ve spadaném listí
20. 10. 2021Příznaky strupovitosti se objevují zejména na stromech ve vyšších a uzavřených polohách, v údolích. Častěji za vlhčího počasí a v přehoustlých korunách.
houbová choroba
moniliniová hniloba
moniliniová spála
postřik
strupovitost jádrovin
číst více
Jak překazit houbovým chorobám zimování v zahradě
5. 12. 2020Zimním omezením houbových onemocnění zpravidla oddálíme první nejškodlivější výskyty a tím i aplikaci fungicidů během vegetační sezony.
chemie
duben
mery
mšice
obaleč
píďalky
postřik
puklice
štítenky
svilušky
číst více
Při rašení pupenů postřikujeme ovocné stromy proti škůdcům
8. 4. 2019Ve stadiu rašení pupenů do doby před rozkvětem je třeba ovocné stromy chemicky ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců – mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek, píďalek.
Nadcházející akce
Kalendárium
2203
Klejotok mívá různé příčiny včetně přehnojení nebo škůdců
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
mám s tím potíže,čekám,že někdo poradí,děkuji předem
Pane rybáři, s čím máte potíže, s čím chcete poradit? Vždyť v článku je jasně psáno, co máte dělat.
Nepomohlo by nějaké hnojivo, např. vápnění, struska apod.
Moniliniovou hnilobou musí být napaden i vlastní strom.
Stanoviště jabloní je na dost kvalitní půdě.
Neznaje poměry, mohu napsat, že určité formy dodávaného vápníku mohou přispět k vyčištění prostoru pod stromy od části spor. Jenže vápno, které bude hasit, nebo dohašovat pod stromem všude použít nemůžete. Také není toto opatření vhodné pro všechny půdy a stanoviště. Pojem dost kvalitní půda je poměrně neurčitý… Nezávisle na tom co je v článku:
I když vyčistíte použitím třeba měďnatých přípravků strom i prostor pod ním od mnoha původců chorob, omezíte monilinii: