Květák, zelí a jiné brukvovité ohrožuje nádorovitost kořenů

27. 8. 2022

Profesionální pěstitelé mají k dispozici aktuální zprávy o výskytu chorob. Vybíráme upozornění na patogen napadající zelí a jiné košťáloviny.

V srpnu se ve středních Čechách vyskytlo ohnisko nádorovitosti kořenů brukvovité zeleniny na zelí a květáku. Patogen Plasmodiophora brassicae patří k mimořádně nebezpečným. Způsobuje velké škody a dlouhodobé zamoření pozemku, uváději fytopatologové ve zprávě z monitoringu a připomínají základní informace o chorobě.

Napadení odolá jen křen

Hostitelskými rostlinami jsou všechny druhy brukvovité zeleniny, ozimá i jarní řepka, hořčice, všechny druhy brukvovitých plevelů. Z brukvovitých rostlin je odolný pouze křen.

Patogen Plasmodiophora brassicae způsobuje na brukvovitých rostlinách nádory a deformace kořenů. Viditelné je zvětšení buněk, které vytvoří nádor. Poškození začíná na postranních kořenech, zcela deformuje hlavní kořen, likviduje vodivá pletiva a transport vody a živin.

Tak vypadá závažná choroba zelí a jiné zeleniny: nádorovitost kořenů brukvovitých

Obávaná nádorovitost kořenů brukvovitých, foto Jaroslav Rod

Vývoj poškození závisí na termínu infekce. Časnější vede k deformaci hlavního kořene až nad zem. Pozdější infekce se projeví nádory spíše na postranních kořenech. Rostliny vadnou, žloutnou, někdy se objeví antokyanové (červené) zbarvení listů. Zelenina hyne, zakrsne. Nádory se po úhynu rozpadnou a zamoří půdu trvalými sporami.

Vitalita spor přetrvává v půdě až dvacet let

Trvalé spory v půdě klíčí. Uvolňují se pohyblivé zoospory, které na kořenových vláscích infikují rostlinu v primární fázi. Ta probíhá jak u náchylných, tak u rezistentních odrůd.

V kořenovém vlásku vzniká útvar, v němž se vyvíjejí sekundární zoospory, které se opět uvolňují do půdy a splývají. Sekundární infekce napadá hlavní kořen hostitele. Opět vzniká speciální útvar pro abnormální zmnožení a zvětšení buněk – nádorovitost kořenů. Tvoří se tlustostěnné trvalé spory, které vyplňují buňky zduřelých pletiv.

U rezistentních odrůd sekundární fáze neprobíhá a nedochází tedy ke vzniku nádorů.

Podmínky pro napadení rostlin nádorovitostí:

  • malé rostliny,
  • vysoké nasycení půdy vodou,
  • současně teploty 20 – 25 °C,
  • ideálně kyselá půda.

Pravidelně zavlažovaná zelenina často splňuje předpoklad k napadení.

Nádorovitost kořene brukvovitých

Příznaky nádorovitosti košťálovin na kořenech, foto Jan Kazda

Spory se šíří vodou, větrem sadbou i botami

Vodní a větrná eroze představují přirozenou cestu pro šíření spor Plasmodiophora brassicae. Roznáší je však i zemědělská technika či boty. Na napadených pozemcích by pěstitelé měli pamatovat na sanitární postupy, které zamezí dalšímu šíření Plasmodiophora brassicae.

Nebezpečné je šíření patogenu sadbou – tedy substrátem se sadbou jakékoliv zeleniny, například celeru.
 Spory se snadno šíří i nakoupenými substráty – kaly z cukrovarů a lihovarů nebo kompostem. Navíc spory patogenu přežijí krátkodobě i teploty převyšujícící 100 °C. Fermentace substrátu teplotami okolo 70 °C patogen nelikviduje!

Nebezpečná pro zelí a jiné plodiny může být i závlahová voda.

Ochrana zelí a jiné zeleniny je obtížná

Chemická ochrana proti nádorovitosti brukvovitých je i pro profesionály značně komplikovaná a v polních podmínkách není ani ekonomicky únosná. Určitou možností je vápnění půdy a aplikace dusíkatého vápna, ale ve vysokých dávkách 800 – 1000 kg/ha. Tyto dávky jsou drahé a mohou způsobovat problémy s přehnojením dusíkem.

Není známá účinná biologická ochrana proti tomuto patogenu. Přesto tuto účinnost některé komerční biologické přípravky uvádějí na etiketě. V pokusech však prokázána dosud nebyla.

Hlavním opatřením proti nádorovitosti je pěstování rezistentních odrůd zeleniny. Odrůdy rezistentní k nádorovitosti mají specifickou rezistenci, která zahrnuje jen nejčastější tzv. patotypy.

Pěstováním rezistentních odrůd dochází i ke snižování spor v půdě.

Rezistentní odrůdy zeleniny původem z některých evropských zemí nemusí být rezistentní v Česku. Je třeba je vyzkoušet.

Důležité je vědět, že rezistence je kódována pouze jedním genem rezistence. Proto důsledně pěstujeme brukvovitou zeleninu s odstupem nejméně tří let, abychom zamezili překonání rezistence vinou velkého selekčního tlaku patogenu.

Zdroj: Informační zpravodaj Zelinářské unie Čech a Moravy

Foto J. Kazda a J. Rod

Jan Kazda
Martina Stejskalová
Jana Volková

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Před lety jsem s tím bojoval. Napadené rostliny jsem obsypal velkým množstvím nehašeného vápna – zednická lopatka ke 2 rostlinám. Zachránily se a dnes stačí běžné vápnění na podzim. Dusíkaté je k ničemu a drahé.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

1. 10. 2022

Říjen v okrasné zahradě: ohnivý, žlutý, ideální pro výsadbu dřevin

Vysazujeme jak dřeviny s balem, tak po opadu listů i prostokořenné. První půlka měsíce nás potěší barevností listí. Mráz a vítr podívanou ukončí.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x