Nejrůznější houby, nedostatek živin či živočišní škůdci mohou trápit okrasné rostliny, jako jsou primulky, gardénie nebo macešky.
Pokud si doma chceme vytvořit jaro, často vybíráme z barevné plejády kvetoucích primulek. Při jejich nákupu bychom však měli vybírat nejen podle barvy květů, ale také podle toho, jak vypadají jejich poupata. Zda jsou světle zelená, a nikoliv světle hnědá.
Zaschnutí poupat je často následek předchozího napadení houbovou chorobou – plísní šedou (Botrytis cinerea). Pokud primulky hodně zalijeme a mezi listy se udrží vysoká vzdušná vlhkost, během 2–8 hodin se na nich objeví hustý povlak nejprve s bělavými, postupně hnědnoucími sporami. Při sebemenším pohybu se spory uvolňují a infikují další části.
Při nízké vzdušné vlhkosti se na infikovaných částech rozmnožovací orgány netvoří, i přesto pletivo hnědne a odumírá. Za vlhka shluk vzájemně propletených vláken neboli mycelium houby prorůstá i do kořenového krčku. Následkem toho rostlina uhyne. Takto napadené rostliny již nejde zachránit. Náklady na opakované ošetření fungicidem by navíc byly vyšší než cena nové rostliny.
Zaschnutí poupat je projevem plísně šedé (Botrytis cinerea)
Pokud začnou kvetoucím primulkám vysazeným v lehkém substrátu brzy žloutnout nejstarší listy, může být příčin několik:
Postačí, pokud primulky přihnojíme a problém je na kratší dobu vyřeší. Pokud však žloutnou nejmladší listy, případně se v horní polovině čepele (ve špičce) objevují hnědé skvrnky, je příčinou nedostatek železa – chloróza. I zde je jednoduché řešení. Nedostatky ve výživě odstraníme aplikací hnojiv buď zálivkou nebo na list. Přihnojovat slabým roztokem hnojiva bychom měli pravidelně ve 14 denních intervalech.
Aby nám gardénie dělaly radost a dobře rostly, potřebují kyselý substrát pH 5–6. Při pH 7 a vyšším se začne objevovat chloróza na vrcholových částech rostliny. Mladé listy jsou světle zelené až žluté, kromě žilek. U starších listů žloutnou pouze okraje čepele a rostliny celkově zaostávají v růstu. K odstranění nedostatku železa jej můžeme aplikovat v chelátové formě nebo síran železnatý (zelená skalice) buď na list, nebo zálivkou.
Žloutnutí listů gardénie v důsledku chlorózy
Než vysadíme macešky zahradní (Viola x wittrockiana) na balkon, měli bychom prohlédnout jejich listy. Vyskytují-li se na nich kulaté, antokyanové až černé skvrny (1–2 mm) s nekrotickým středem, jsou napadeny houbou Mycocentrospora acerina. V pokročilém stadiu se tvoří kolem skvrn světle zelený, později průsvitný lem. Skvrny se mohou slévat do velkých nekrotických ploch zasahujících celou čepel. Silně napadené listy a následně celé rostliny poté odumírají.
Kromě skvrn na listech způsobuje Mycocentrospora acerina i hniloby kořenů a kořenového krčku. V tomto případě celá rostlina změní barvu na světle hnědou a náhle uhyne. Napadení zůstává často skryté a projeví se teprve až při vyšších teplotách vadnutím. K infekci dochází již při teplotách kolem 0°C, ale skvrny na listech se objevují až při vyšších teplotách (od 5–8 °C a výše).
Listy macešky napadené houbou Mycocentrospora acerina
Kromě barevně kvetoucích primulek nám obytné místnosti zkrášlí i bíle kvetoucí, příjemně vonící Gardenia jasminoides, Jasminum polyanthum či Stephanotis floribunda.
Při nákupu věnujme patřičnou pozornost velikosti:
U nedostatečně vyvinutých poupat hrozí nebezpečí, že po přenosu do teplého bytu zaschnou a opadnou.
Opad poupat u gardénií patří k nejčastějším problémům.
Při nákupu věnujme patřičnou pozornost velikosti rostliny a velikosti květináče, počtu květů a vyzrálosti poupat. U nedostatečně vyvinutých poupat hrozí nebezpečí, že po přenosu do teplého bytu zaschnou a opadnou.
Stejně tak listy Jasminum polyanthum v místnostech s příliš suchým vzduchem hnědnou a opadávají, případně jsou poškozovány sviluškami.
Rostlina poškozená sviluškami
Kořenový bal nesmí přeschnout, ale ani být přelitý. Problémy, které se mohou objevit, představují původci hnilob kořenů a živočišní škůdci (svilušky, mšice, puklice, vlnatí červci).
K zajištění bohatého a dlouhodobého kvetení je nutné každých 14 dnů přihnojit.
Foto autorka
Přicházející jaro často provázejí jarní cibuloviny. Své stabilní místo mezi nimi mají různobarevně kvetoucí prvosenky, především prvosenka bezlodyžná.
Období od podzimu do jara je chudé na venkovní barvy. Mnoho rostlin nekvete. Snad jen maceška, královna dvouletek.
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
